Ruské vedení používá Zemanova slova o novičoku jako důkaz, že Británie lže

7 minut
Události: Podle Moskvy Zemanova slova o novičoku znamenají, že Británie lže
Zdroj: ČT24

Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov využil slova Miloše Zemana o údajné výrobě nervově paralytické látky novičok v Česku. Představují podle něj „výmluvnou ilustraci“ k neudržitelnosti stanoviska Velké Británie k případu otrávení někdejšího dvojího agenta Sergeje Skripala a jeho dcery. Britská vláda z otravy obviňuje ruské tajné služby.

„Je to další potvrzení, že celý příběh se Skripalovými je absolutní provokací a hazardem. Je to další krok a přiblížení okamžiku, kdy se stále více zemí začne cítit zataženo do tohoto dobrodružství,“ řekl Putinův mluvčí. Potvrdil, že Kreml je o Zemanově prohlášení informován, a zdůraznil, že Zeman „neřekl, že se tam (v Česku) vyráběla právě ta látka, kterou údajně byli Skripalovi otráveni.“

Zeman ve čtvrtek prohlásil: „Závěr je, že u nás byl vyráběn a testován novičok, byť v malém množství, a poté zničen. (…) Je pokrytectví předstírat, že tomu tak nebylo.“

Ze zjištění Vojenského zpravodajství podle prezidenta vyplývá, že byl v listopadu minulého roku ve Výzkumném vojenském ústavu v Brně testován nervově-paralytický jed označovaný jako A230. Česká armádní tajná služba tuto látku explicitně podle prezidenta označila za novičok, zatímco BIS, odborníci na jadernou bezpečnost či armádu tvrdí, že novičok, kterým byl otráven Skripal, je až jed s označením A234.

12 minut
Události, komentáře: Většina britských médií na Zemanovy výroky o novičoku nereagovala
Zdroj: ČT24

Široká odezva ruského režimu na Zemanova slova

Zemanových slov o novičoku si všiml i ruský senátor Alexej Puškov. Ten je označil za „mocný úder pro verzi Londýna, která i tak praská ve švech.“

Jako první na výrok čekého prezidenta reagovala mluvčí ruské diplomacie Maria Zacharovová. Ta vyzvala NATO, aby vysvětlilo, proč tajilo informace o novičoku v Česku.

Zacharovová pak Zemanovým výrokem podpořila své tvrzení, že Británie v případu otravy dvojitého agenta Sergeje Skripala lže. „Třetí lež vlády Theresy Mayové o tom, že novičok se údajně vyráběl pouze v Rusku, odmítl český prezident, který potvrdil vývoj této jedovaté látky ve své zemi,“ uvedla na svém Facebooku Zacharovová a dále citovala Zemanova slova o tom, že se v Česku vyráběla a testovala jedovatá látka, kterou vojenská rozvědka klasifikovala jako novičok.

Čtvrteční výrok českého prezidenta byl podle Zacharovové třetím argumentem, které mají dokázat, že britské obvinění ruských tajných služeb z otravy Skripala je založené na lži. První lží má být tvrzení, že britští experti označili Rusko jako zemi, kde se vyráběla látka, kterou otrávili Skripala. „Oficiálně ho odmítli sami britští experti ústy šéfa laboratoře Porton Down,“ píše Zacharovová.

S informací, že látka byla vyrobena v ruském Šichany přišel britský deník The Times na základě informací tajných služeb. Gary Aitkenhead, který vede laboratoř v Porton Down, však řekl, že přesný zdroj látky identifikován nebyl.

Druhou lží má být tvrzení Mayové, že Rusko mělo motiv k vraždě dvojitého agenta. „To odmítla ruská strana, která zároveň přinesla fakta o pravidelném porušování mezinárodního práva, etiky a morálky Velkou Británií s cílem dosažení národních zájmů. Vyjmenovala také několik očividných motivů této provokace výhodných Londýnu,“ napsala mluvčí.

O ruském motivu mluvil britský ministr zahraničí Boris Johnson. „Načasování je pravděpodobně těsněji navázáno na nedávné volby v Rusku,“ prohlásil v březnu před poslanci s odkazem na znovuzvolení Vladimira Putina ruským prezidentem. K tomu dodal: „Jak už mnohé nedemokratické postavy činí, když čelí volbám nebo nějakému kritickému politickému hnutí, je lákavé vyvolat v představivosti veřejnosti obraz nepřítele.“ O tom, že Rusko mělo jako jediné motiv, mluvil v ČT i bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD).

OPCW nedokáže říct, kolik jedu bylo použito

Množství nervově paralytické látky, která byla při otravě Skripala a jeho dcery Julije použito, není schopná Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) odhadnout. Uvedla to v reakci na slova jejího předsedy Ahmeta Üzümcüho, který v rozhovoru pro The New York Times řekl, že mohlo být použito 50 až 100 gramů látky.

OPCW ovšem míní, že mohlo jít o pouhé miligramy: „OPCW nedokáže odhadnout, ani určit množství nervové látky, která byla použita v Salisbury 4. března 2018,“ uvedla organizace.

Krátce po zveřejnění rozhovoru zpochybnil tvrzení šéfa OPCW jeden ze spoluautorů novičoku: „To je nějaký zlý sen. Salisbury by z takového množství celý vymřel. To je bojové množství. Ani nevím, kolik lidí by se takovou dávkou dalo zabít,“ řekl podle agentury RIA Novosti Leonid Rink.

Agentura DPA uvedla, že pochybnosti vyjádřilo okamžitě i ruské ministerstvo zahraničí, podle nějž by množstvím látky, o kterém hovořil Üzümcü, bylo možné zabít všechny obyvatele čtyřicetitisícového Salisbury.

Novičok byl jed, kterým byli v Británii na počátku března otráveni bývalý dvojitý agent Sergej Skripal a jeho dcera. Moskva dříve uvedla, že tato látka mohla pocházet z Česka.

Zástupci české vlády v čele s premiérem v demisi Andrejem Babišem (ANO), vojenští odborníci či Ústav pro jadernou bezpečnost už dříve prohlásili, že novičok se v Česku nevyráběl. Babiš koncem března po vyhoštění tří členů ruského diplomatického personálu řekl, že Rusko překročilo veškeré meze, když označilo Česko za možnou zemi původu nervového jedu novičok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 mminutami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
06:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
06:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 7 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
včeraAktualizovánovčera v 20:17

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
včeraAktualizovánovčera v 19:44

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
včeraAktualizovánovčera v 19:29

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
včeraAktualizovánovčera v 18:48
Načítání...