Podle bývalého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) už přišlo Rusko v kauze Skripal se 17 různými verzemi toho, kdo by mohl za útokem stát. Moskva ale jako jediná měla k útoku motiv, proto se o Rusku mluví s tak vysokou pravděpodobností, i když důkazy nikdy nemusí být zveřejněny: „Je možné, že nějaké důkazy jsou, protože jsem to od některých zasvěcených slyšel tak rezolutně, že jsem pochopil, že za tím ještě nějaká zjištění být musí,“ uvedl Zaorálek v Interview ČT24. Ptala se Zuzana Tvarůžková.
Exministr zahraničí Zaorálek: Důkazy se nikdy nemusí objevit, ale Rusko mělo jako jediné v kauze Skripal motiv
Interview ČT24 s Lubomírem Zaorálkem (zdroj: ČT24)
Členské země EU se v kauze Skripal postavily za Velkou Británii, co si myslíte vy? Není důvod pochybovat, kdo má ten útok na svědomí?
„Když se zabýváte důvody a motivy, tak nemůžete přistoupit na to, co předvádí Rusko. Jak mi říkal britský velvyslanec, tak Rusko už přišlo se sedmnácti různými alternativami toho, kdo jiný by za tím mohl být než Rusové. To je docela absurdní, když se mluví dokonce i o Česku jako možném výrobci.
Jedna z alternativ dokonce byla, že i Britové mají továrnu, která je pár kilometrů od místa útoku a i tato továrna by to byla schopná vyrobit. Ale proč by Britové ve své továrně vyráběli novičok? Chápete: Motiv u všech těchto zemí chybí a člověk má pocit, že si z něj někdo dělá legraci. Protože jaký má smysl vyjmenovávat země, které jsou schopné něco vyrobit, i když by nakrásně mohly, ale proč by Česko proboha něco takového dělalo? Důvod té vysoké pravděpodobnosti, se kterou se mluví o tom, že za útokem stojí Rusko, je zkrátka ten, že Rusko jako jediné motiv má.“
Zároveň také věříte, že mají Britové přesvědčivé důkazy? O kterých třeba nemohou veřejně mluvit.
„Je možné, že nějaké důkazy jsou, protože jsem to od některých zasvěcených slyšel tak rezolutně, že jsem pochopil, že za tím tvrzením ještě nějaká zjištění být musí. Ale jak už to v těchto věcech bývá, tak pokud jsou tak klíčová, tak vám je nikdo neřekne, protože by to znamenalo ohrožení a podobně. Bohužel to jsou důkazy, které se nikdy nemusí dostat na světlo světa.
Je třeba říct, že Britové požádali (o asistenci) i nejvyspělejší světovou laboratoř, které předali vzorky, a také je má světová organizace pro boj s chemickými látkami – výsledky mají přijít do čtrnácti dnů. Takže Britové se o informace opravdu dělí a chtějí, aby jejich závěry potvrdily i tyto nezávislé organizace.“
EU chce také povolat svého velvyslance z Moskvy. To je v diplomatické řeči jak silná forma protestu?
„Je to silnější forma, než když si velvyslance pozvete k sobě. Pokud ho přímo odvoláte, tak to už je samozřejmě celkem tvrdá forma. Protože pak na určitou dobu nebudete mít v zemi velvyslance.
Ale je to tak, že jsme stále vázáni na diplomatické metody komunikace. Čelíte někomu, kdo používá sílu, ať už to bylo v případě Krymu nebo v případě sestřelení nizozemského letounu – což schválně připomínám, abychom si uvědomili, čemu všemu už jsme byli v souvislosti s Ruskem svědky. Teď máme další akci, opět je to použití síly.“
To znamená, že Skripalův případ v tomto kontextu vnímáte jako akt agrese ze strany Ruska vůči evropské zemi?
„Je to série aktů podobného typu. Když se něco takového stane, tak je ruská reakce často velmi arogantní. Připomínám reakci ruského prezidenta Putina, který to (reakci Londýna) nazval cirkusem. Tady se stane poměrně otřesný útok – jeho oběti už se z něj zřejmě nikdy nedostanou – jsou ohroženi i lidé kolem, je použitý bojový prostředek, a dotyčný vám řekne: Co to děláte za cirkus? Naučte se vyšetřovat.“
Podle českého premiéra Praha zvažuje vyhoštění několika ruských diplomatů, jaká by byla adekvátní odpověď podle vás?
„V minulosti jsem podobnou situaci řešil mnohokrát, kdy jsme dostali (takové) návrhy, nebo byly důvody a zvažovalo se vyhoštění. Ale je zde celá řada faktorů, které musíte vzít v potaz. Mnohokrát zaznělo, že by odpověď měla být kolektivní akt. Je sice možné, že úplně jednotnou pozici nebude možné vytvořit, protože některé země (např. Řecko, Itálie) neprojevily tolik chuti. Ale společná odpověď se dohadovat bude. Do jaké míry v tom bude vyhošťování diplomatů, netuším.“
Jak se tedy postupuje, co všechno se třeba posuzuje? A které stanovisko byste prosazoval vy?
„Musel bych mít všechny informace – i to, co se třeba veřejně neví. Musel bych vědět, co by to znamenalo pro naši ambasádu v Moskvě. Protože vždy, když jsme vyhošťovali nějakého diplomata, museli jsme počítat s tím, že přijde z Moskvy odvetná akce. A vzhledem k tomu, že naše ambasáda v Moskvě je podstatně menší než ta ruská v Praze, věděl jsem, že dopady stejného počtu vyhoštěných jsou pro Česko daleko tvrdší.“
Jak vážná by tedy musela nastat situace, abyste prosazoval vyhoštění ruských diplomatů?
„Já vám nemohu říkat detaily, faktorů je strašně moc. Musíte vědět, že skutečně máte lidi, kteří jsou na hranici toho, že by vyhoštěni být měli.
Země samozřejmě mají vždycky nějaké agenty, a zvlášť tyto velké státy. Takže musíte počítat s tím, že jsou tam někteří, o kterých se to ví – je to prakticky přiznaná věc. Pak jsou tam někteří, kteří jsou nepřiznaní, a někteří, kteří zřejmě unikají všem. A u některých víte, že se dopustili věcí, které už jsou za hranou.
Teď je otázka, jestli existují aktuálně případy těch, kterých bychom se měli zbavit, protože k tomu svou činností zavdali důvod. Nebo je to tak, že potřebujeme dát diplomaticky najevo, že došlo k překročení jisté hranice a my chceme být solidární s ostatními.“