Česko i půl roku po volbách stále čeká na vládu s důvěrou Poslanecké sněmovny. Politický život bez ní má však řadu úskalí – Andrej Babiš byl například už několikrát kritizován za řadu personálních změn, které jeho kabinet provedl. Kabinet v demisi s sebou ale nese i další nemalý problém – jeho ministry není možné nahradit. Ti tak musí čekat na své nástupce bez ohledu na to, jak dlouho takové čekání může trvat. Podle ústavních právníků je řešením omezení doby vládnutí bez důvěry.
Ministrem proti své vůli. Podle ústavy není možné ministry v demisi nahradit
Byl to jeden z nejdůležitějších rozhovorů jeho politické kariéry. Robert Pelikán (ANO) na začátku dubna oznámil na serveru Aktuálně.cz svůj konec v politice. „Není to bezprostřední reakce na jednu věc. Je to zralá dlouhodobá úvaha. (…) Rozpory mezi tím, co si myslím, a tím, co si myslí většina mých kolegů v ANO, pro mě už nejsou přijatelné,“ vysvětloval své důvody stále ještě sloužící ministr spravedlnosti v demisi.
Pelikán přitom ve stejném rozhovoru upozornil na jednu podstatnou věc, která může trápit jeho osobně, ale mnohem více odhaluje slepou uličku, ve které se česká politika ocitla. Šéf české justice je totiž členem vlády v demisi, a sám ji proto už nemůže podat. Svoji funkci proto Pelikán nemůže opustit jen tak.
Nyní jsem v podivné situaci – jsem ve vládě, která už je v demisi, takže těžko podám demisi. Odejít bych mohl jenom tak, že bych požádal prezidenta, aby mě uvolnil z úřadu, čemuž by mohl vyhovět. (…) Jenže vedením resortu by musel být pověřen jiný stávající ministr a ti mají dost své práce. Takže já tady musím vydržet, dokud nepřijde nová vláda.
Ministra v demisi může nahradit jen kolega, nikdo jiný
Vláda Andreje Babiše podala demisi poté, co 16. ledna neuspěla při hlasování o důvěře Poslanecké sněmovny. Když prezident demisi přijímal, v souladu s ústavou Babišův kabinet prozatímně pověřil vykonáváním jeho funkcí až do jmenování nové vlády.
Jenže na tu Česko od té doby stále marně čeká. Jednotliví ministři by sice mohli být uvolněni z úřadu, na jejich místa ale nemůže být dosazen nikdo nový. Bylo by totiž absurdní, pokud by do vlády v demisi byl jmenován nový člen, který by v demisi nebyl. V případě úmrtí či vážné nemoci ministra v demisi by proto resort musel dočasně převzít některý z jeho kolegů včetně premiéra. Ovšem nikdo mimo aktuální vládní sestavu.
Právě to je důvodem, proč ministr spravedlnosti v demisi Pelikán sice oznámil svůj politický konec, ale ve svém křesle musí zůstat. A stejně jsou na tom samozřejmě i všichni ostatní ministři současné Babišovy vlády v demisi.
„Předseda vlády ve stavu demise není předsedou vlády, který by byl oprávněn navrhovat prezidentu republiky ke jmenování nové ministry,“ vysvětluje ústavní právník Jan Kysela. S tímto výkladem souhlasí i další ústavní právník Marek Antoš: „Pokud prezident republiky přijal demisi vlády, je obtížné si představit, že by mohl následně demisi podat ještě jednotlivý člen.“
Tohoto problému si evidentně nejsou vědomi ani někteří politici. Například místopředseda Poslanecké sněmovny a předseda SPD Tomio Okamura v úterý na svém facebookovém profilu vyzval „ministra zahraničí Stropnického a ministryni obrany Šlechtovou k okamžité demisi“. Důvodem má být jejich podpůrné stanovisko ke koaličnímu útoku USA, Velké Británie a Francie v Sýrii. Oba ministři už přitom v demisi jsou.
VIDEO: Tomio Okamura vyzval dva ministry v demisi, aby podali demisi:
Mělo by se omezit trvání vlády ve stavu demise
Jedním z řešení by mohla být změna ústavy, která by nastavila pravidla pro personální změny během vládnutí v demisi. Takovou úpravu ale ústavní právníci nedoporučují, protože by se tím vládnutí v demisi fakticky legitimizovalo. Typicky je totiž takový stav otázkou jen několika dnů či týdnů, současná situace je výjimečná.
„Nezapomínejme, že vláda ve stavu demise nemá být vládou na mnohé měsíce či roky, vládou připravující strategická rozhodnutí,“ připomíná Kysela. Podle ústavních právníků je cestou spíše omezení doby, po kterou je možné bez důvěry vládnout. Takové řešení by navrhovali jak Kysela, tak i například vedoucí katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy Aleš Gerloch.
„Když už by se v ústavě mělo něco měnit, pak spíše mechanismus vytváření vlády, tak aby všichni aktéři byli motivováni k rychlejšímu konání a nedocházelo k dlouhým obdobím, kdy vládne vláda bez důvěry Poslanecké sněmovny,“ doplňuje ústavní právník Marek Antoš.
Babišova vláda zatím na třetím místě, za chvíli na druhém
Současný kabinet Andreje Babiše vládne v demisi od 24. ledna 2018, tedy už 86 dní. Za několik dní tak současná vláda překoná první kabinet Mirka Topolánka, který na přelomu let 2006–2007 řídil zemi v demisi rovných 90 dní. Prvenství drží vláda Jiřího Rusnoka, která v demisi vedla zemi celých 169 dní.
Všechny ostatní kabinety od roku 1993 vládly v demisi pouze několik málo dnů či týdnů. I to je důvod, proč se o problému „nenahraditelných“ ministrů většinou vůbec neuvažuje a problém se dostává na světlo právě nyní.