Bohuslav Sobotka odchází po téměř čtvrt století z vysoké politiky. Teprve šestačtyřicetiletý sociální demokrat má za sebou bohatou politickou kariéru. Sedm let stál v čele ČSSD, vedl ministerstvo financí a čtyři roky také vládu. Uplynulý rok ale poznamenaly jeho spory s prezidentem Milošem Zemanem i s předsedou ANO Andrejem Babišem. Vše dovršil propad volebních preferencí ČSSD, který nakonec Sobotku dovedl k rezignaci na post předsedy strany.
Přihlášku do ČSSD podepsal cestou na sraz fanoušků sci-fi. Teď čeká Sobotku další životní křižovatka
O politiku se Sobotka zajímal už na střední škole. Jen dva měsíce poté, co oslavil 18. narozeniny, vstoupil na podzim 1989 do ČSSD. Později vyprávěl, že přihlášku podepsal cestou na sraz fanoušků sci-fi.
Už o rok později stál u zrodu Mladých sociálních demokratů a jeho kariéra pomalu rostla. Krátce poté, co dokončil brněnskou právnickou fakultu, uspěl na jihomoravské kandidátce ČSSD a v roce 1996 se stal v pětadvaceti letech poslancem. V lavicích dolní komory následně strávil téměř dvacet dva let života.
Ve sněmovně mladý Sobotka nezahálel. Stanul v čele několika výborů i stranického klubu. Od července 2002 do září 2006 byl ministrem financí ve vládách Vladimíra Špidly, Stanislava Grosse i Jiřího Paroubka. Od ledna 2014 do prosince 2017 byl předsedou vlády. Jako zastupitel Slavkova u Brna působil také v komunální politice.
Zneužívání poslaneckých náhrad
Patří ale i k politikům, kteří byli v minulosti kritizováni za zneužívání poslaneckých náhrad. V červenci 2009 přiznal, že k pořízení bytu v Praze za více než sedm milionů korun využil i peníze naspořené z poslaneckých náhrad, které jsou určeny například na dopravu či bydlení zákonodárce. „Neznám ústavního činitele, který by plat a náhrady odděloval… Zákon jsem neporušil,“ reagoval tehdy.
Když bylo Sobotkovi třicet let, stal se i předsedou jihomoravské organizace ČSSD a v březnu 2011 byl zvolen do čela sociální demokracie. Post opakovaně obhájil a stranu reprezentoval až do června 2017, kdy se funkce předsedy vzdal. Doufal, že tím před volbami zastaví propad sociální demokracie. Únorového sjezdu, který zvolil novým předsedou strany Jana Hamáčka, se nezúčastnil.
V čele vlády to Sobotka neměl jednoduché. Fungování koalice s hnutím ANO a KDU-ČSL provázely od počátku vnitřní spory zejména mezi ČSSD a ANO. Vše vyvrcholilo překvapivým ohlášením demise, kterou Sobotka reagoval na nejasnosti kolem podnikání a majetkových poměrů předsedy hnutí ANO a tehdejšího ministra financí a místopředsedy vlády Andreje Babiše.
Spory se Zemanem i Babišem
Záměr odejít z čela vlády, která by tím skončila celá, ovšem Sobotka po pár dnech změnil. Zdůvodnil to netradičním přístupem prezidenta Miloše Zemana, který přišel s výkladem, podle kterého by Sobotkovou demisí skončil ve funkci pouze premiér.
Zemanovi proto nakonec místo demise vlády poslal návrh na odvolání Babiše, kterého nahradil Ivan Pilný. Kabinet se ale i přes řadu šarvátek stal teprve třetím v historii Česka, který vládl celé volební období.
Se Zemanem i s Babišem má ale Sobotka dlouhodobě napjaté vztahy. Zeman, který je bývalým předsedou ČSSD, Sobotku často kritizoval. U Zemana se také konala „lánská schůzka“ Sobotkových vnitrostranických rivalů, kterou Sobotka později označil za pokus o vnitrostranický puč. V letošních prezidentských volbách proto podpořil Jiřího Drahoše a ve vnitrostranickém referendu chce hlasovat proti vstupu ČSSD do nové vlády s ANO.
Spory s prezidentem i hnutím ANO ovšem ČSSD uškodily. Po skončení loňské vládní krize oznámily agentury několikrát výrazný propad ve volebních preferencích. Po jednání užšího vedení strany Sobotka loni v červnu uvedl, že za to nese odpovědnost, a reagoval na to odchodem z čela strany.
Propad ČSSD ve volbách
Volebním lídrem se stal ministr zahraničí a místopředseda strany Lubomír Zaorálek, Sobotka se ale rozhodl, že dokončí premiérský mandát a povede kandidátku ČSSD v Jihomoravském kraji. Do sněmovny se sice opět dostal, ČSSD ale ve volbách propadla. Mateřská jihomoravská organizace ho proto vyzvala, aby poslanecký mandát složil. Sobotka to ovšem tehdy odmítl s tím, že se cítí zavázán preferenčními hlasy voličů a nenechá se „zastrašit ani odradit předem organizovaným nátlakem několika brněnských funkcionářů“.
K současnému rozhodnutí odejít z aktivní politiky podle svých slov směřoval několik měsíců: „Není třeba v tom hledat nějaké složité symboly či vzkazy. Moje rozhodnutí je hluboce osobní. V aktivní politice jsem strávil téměř čtvrt století, z toho celkem osm let v sociálně demokratických vládách, a nyní cítím, že mám ve svém věku zřejmě poslední šanci vydat se – ještě v plné síle – úplně jinou životní cestou.“
Počátkem letošního roku některá média uvedla, že se Sobotka bude v podzimních komunálních volbách ucházet o funkci starosty Vyškova, kde si nedávno pořídil byt. „Je to jen spekulace, která nemá reálný základ. Jak už jsem v minulosti opakovaně uvedl, v komunálních volbách se kandidovat nechystám,“ napsal ČTK.
Sobotka je ženatý, s manželkou Olgou mají syny Davida (2003) a Martina (2009). Loni počátkem června oznámil odluku v manželství s tím, že s manželkou bude hledat nové uspořádání rodinného života.
