Menšinová vláda Andreje Babiše se pokusí získat důvěru Poslanecké sněmovny a dosud vše nasvědčuje tomu, že půjde o neúspěšnou misi. Pro jednobarevný kabinet hnutí ANO nehodlá zvednout ruku žádné z osmi dalších uskupení zastoupených ve sněmovně – a samotné ANO má jen 78 křesel. K získání důvěry přitom potřebuje získat většinu přítomných poslanců, může tedy stačit i méně než 101 hlasů.
Babišova vláda žádá poslance o důvěru, kterou jí nikdo nechce dát
Důvěra - Babišova vláda
Babišovu vládu prezident jmenoval 13. prosince a s žádostí o vyslovení důvěry musí kabinet podle ústavy předstoupit před plénum dolní komory do třiceti dnů od jmenování. Zákon nařizuje, že pro získání důvěry musí vláda získat nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců, nikoli většinu ze všech poslanců.
Podporu by tak Babišova formace mohla získat dvojím způsobem. Buď otevřeným hlasováním jiných uskupení ve prospěch kabinetu, nebo tím, že některé z uskupení opustí sál, sníží počty poslanců (tím i laťku 101 hlasů) a dá vládě plnohodnotný mandát. Ještě v úterý večer se ale nic z toho nezdálo pravděpodobné.
Košem od SPD i KSČM
Strany napravo od středu vyjádření podpory Babišovu kabinetu soustavně odmítají, negativně se k vládě staví také sociální demokracie a Piráti a odmítnutí jednobarevného kabinetu zaznělo i od stran, které při podzimním rozhodování o obsazení sněmovních výborů a komisí vytvořily s ANO neformální hlasovací koalici: komunistů a SPD.
Svoboda a přímá demokracie od voleb opakuje, že chce prosazovat svůj program na vládní úrovni. Šéfa hnutí Tomia Okamuru navíc popudilo, že jeho uskupení někteří ministři z nové vlády označili za fašistické, šířící „politiku nenávisti“.
Komunisté jako jediní jistou formu podpory Babišova projektu zvažovali, vpředvečer sněmovního hlasování ale oznámili, že budou proti. „Rozhodli jsme se, že jednomyslně nepodpoříme v hlasování o důvěru vládu v prvním pokusu,“ sdělil předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik s tím, že ani dřívější vládní strany nenaplnily své deklarované plány o obecném referendu nebo úpravě církevních restitucí – a komunisté tak prý nemají důvěru.
Vládu nepodpoří ani ČSSD, její programové prohlášení považuje za soubor slibů, které nebude kabinet chtít plnit, řekl úřadující šéf strany Milan Chovanec. ČSSD je podle něj připravena při případném druhém pokusu k věcnému jednání o vládě, které však nesmí probíhat formou diktátu. Vzniklá vláda by měla být mimo jiné proevropská a bez obviněných politiků, uvedl Chovanec.
Mezi základní výhrady ČSSD ke kabinetu podle Chovance patří fakt, že menšinová vláda ANO je pravicová. „Žádná vážná jednání o vládě se nevedla, byl to v podstatě diktát ANO a Andreje Babiše, jak vládu sestavit personálně i po stránce programového prohlášení,“ uvedl Chovanec. Program kabinetu navíc podle něj vznikal podobně, jako když pejsek a kočička v pohádce Josefa Čapka vařili dort. „Všichni mají slíbeno vše a nikdo nedostane nic,“ uvedl.
Babišovi nevěříme, zní z pravice
Podle TOP 09 nelze premiérovi Babišovi důvěřovat. „Je to poprvé, co o důvěru žádá bývalý agent Státní bezpečnosti evidovaný pod krycím jménem Bureš a člověk důvodně podezřelý z dotačního podvodu,“ řekl šéf poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek.
„V běžném občanském životě člověku, kterého podezříváme z podvodu, příliš nevěříme, nesvěřujeme mu své osudy a majetky. Tím větší máme odpovědnost, máme-li ústavní odpovědnost, a důvěru proto vyslovit nemůžeme,“ doplnil s tím, že TOP 09 bude aktivně hlasovat proti vládě. TOP 09 kritizuje i programové prohlášení vlády a některé její dosavadní kroky.
ODS nepodpoří vládu kvůli tomu, že se ANO ani nepokusilo o sestavení většinové vlády. Dalšími důvody jsou program, který jde proti požadavkům občanských demokratů na omezení byrokracie a snížení daní, a fakt, že pro podporu vládě ODS nemá mandát od svých voličů, řekl šéf strany Petr Fiala. Vyloučil i to, že by mohla ODS podpořit menšinovou vládu ANO při případném druhém pokusu.
Starostové a nezávislí chtějí přerušit schůzi, místo toho by se podle nich mělo hlasovat o vydání Babiše a místopředsedy ANO Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání kvůli případu Čapího hnízda. STAN důvěru vládě nevysloví.
Šéf poslanců Jan Farský uvedl, že s žádostí o důvěru před poslance předstupuje zcela nedůvěryhodný politik, který je veden ve svazcích někdejší československé tajné policie StB, vyšetřován z podvodu a evropské orgány ho označily za podezřelého ze dvou trestných činů. „Proto pro tuto vládu hlasovat nebudeme,“ konstatoval.
S důvěrou nepočítá ani premiér
Jediná politická váha, u které menšinový kabinet nachází veřejnou podporu, je tak v tuto chvíli prezident Miloš Zeman. Schůze k hlasování o důvěře začíná v 10 hodin a hlava státu před zákonodárci vystoupí už o hodinu později.
Před poslanci ostatně promluvil i před čtyřmi lety, když dolní komora projednávala důvěru tehdejší trojkoaliční vládě sociálních demokratů, ANO a lidovců; tehdy prezident uvedl, že kdyby byl puntičkář, porušuje podle něj programové prohlášení vlády koaliční smlouvu, protože mezi oběma dokumenty našel patnáct rozdílů – vláda nicméně silou vlastních poslaneckých hlasů důvěru získala.
O čtyři roky později stejný průběh neočekává ani premiér, ani další členové ANO. „Situace nám není nakloněná,“ soudí ministr zahraničí Martin Stropnický. „Je to národní fronta proti této vládě,“ konstatoval poslanec za ANO Patrik Nacher.
Pokud kabinet důvěru nezíská, podá demisi a prezident jej pověří vládnutím do jmenování nové vlády. Současně Babišovi již dopředu přislíbil i udělení druhého pokusu na sestavení vlády – včetně štědřejší časové dotace pro hledání politické shody. Šéf ANO by měl v takovém případě znovu zájem o jednobarevnou vládu.