Opravy vzácných památek, které hořely, bývají náročné. V Česku se ale rekonstrukce daří

V noci na středu shořel v Třinci vzácný kostel z 16. století. Památka se má obnovit i díky darům a pojištění. Jeho případná obnova ale nebude výjimečným činem. V Česku se totiž rekonstrukce i těžce poničených památek daří. Například nedaleký dřevěný kostel v Ostravě-Hrabové rovněž vyhořel do základů. Dnes na jeho místě stojí věrná replika.

Renesanční kostel v Hrabové vyhořel v dubnu v roce 2002. O dva roky později již byla otevřena jeho dřevěná novostavba. Výstavba repliky kostela svaté Kateřiny Alexandrijské stála 21 milionů korun a spotřebovalo se při ní bezmála 500 metrů krychlových beskydského dřeva.

Jako fénix vstal z popela

Na Pustevnách v Beskydech se letos začal stavět nový Libušín. Na místě vyhořelé chaty, kterou navrhl slovenský architekt Dušan Jurkovič, stojí již nový základ a několik trámů. Hrubá stavba obnoveného Libušína by měla stát do konce letošního roku, řekl Jindřich Ondruš, ředitel Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, které Libušín spravuje.

Původní Libušín, který sloužil jako restaurace a patřil k symbolům beskydských Pusteven, byl postaven v roce 1899. Objekt před třemi lety vyhořel

Chata by měla opět začít sloužit na podzim 2019. Obnova by měla celkově vyjít na 100 milionů korun. Přispěli na to také lidé, do sbírky poslali asi deset milionů korun. Spolu s penězi od krajů, firem a dalších příspěvků či věcných darů se vybralo asi 16 milionů korun. Další peníze získá muzeum od pojišťovny a svého zřizovatele, ministerstva kultury.

Zkáza zámku v Plumlově

Požár střechy jedné z budov zámku v Plumlově na Prostějovsku z loňského října měl závažné následky – zůstaly po něm ohořelé trámy, zničená krytina a poškozené zdi. Řemeslníci ale už začali s opravami. Ve veřejné sbírce na ně totiž přispěli lidé z celé republiky.

obrázek
Zdroj: ČT24
  • Plumlovský zámek byl postaven v letech 1680–1690 Janem Adamem z Lichtenštejna, v pořadí třetím majitelem plumlovského panství. Nemovitost byla naposledy opravena v roce 1907. V letech 1964–1965 ho Vojenské lesy opravily. Stáhly například celou stavbu ocelovými lany a zpevnily nejvíce poškozené zdi. 
  • Od roku 1966 spravovalo zámek krajské středisko Státní památkové péče a ochrany přírody v Brně. V roce 1987 se majitelem zámku stává Muzeum Prostějovska a v roce 1994 přechází do majetku Obce Plumlov, která na něm ihned zahájila nejnutnější opravy.
  • Zdroj: úryvek z publikace Josefa Pálka – Z historie Plumlova, 1998

Ohněm poškozená pernštejnská sýpka

Před dvanácti lety se vznítily nátěrové hmoty v historické sýpce hradu Pernštejn. Dělníci v ní opravovali podlahy. Oheň likvidovalo 20 hasičských jednotek. Šlo o jeden z největších požárů, který kdy zachvátil české a moravské památky. Požár poničil také přilehlou čtvrtou bránu.

Sýpka sloužila jako depozitář a shořelo v ní asi 700 historických předmětů. Zásah byl mimořádně obtížný; hasiči dopravovali vodu k hašení až ze vzdálenosti tří kilometrů.

Obnova hradu po požáru přišla na 59 milionů korun. Oprava trvala pět let. Dnes má památka senzory, potrubní systém na přívod vody a taky pojištění, které bylo dřív spíš výjimkou.

Mezi další významné požáry kulturních památek v Česku v posledních 25 letech se řadí také událost v kostele kladrubského kláštera na Tachovsku. Oheň zde poškodil v té době restaurovaný barokní oltář svatého Benedikta. Podle expertů požár zřejmě zavinil jeden z restaurátorů tím, že k vysoušení dřevěné konstrukce použil zařízení určené k vysoušení zdiva. Kladrubský benediktinský klášter je národní kulturní památkou od poloviny 90. let.

Přibližně před šesti lety pak požár poškodil budovu bývalého pivovaru v Jindřichově Hradci, která je součástí památkově chráněného zámeckého areálu. Podle policie ho svou neopatrností způsobily tři děti. Škoda byla vyčíslena na více než milion korun. Jindřichohradecký zámek je na seznamu národních kulturních památek zapsaný od roku 1995. 

10 minut
Třinecký kostel lehl popelem. Nebyl jedinou památkou, která shořela
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSenátními kandidáty na ombudsmana jsou Jirsa a Kostolanská

Senát má ve středu na programu především volbu dvou adeptů na ombudsmana, z nichž bude dále volit sněmovna. Po dvou kolech hlasování zvolil Jaromíra Jirsu a Evu Kostolanskou. Kromě toho také udělil vládě předběžný souhlas s úpravou unijního nařízení o střednědobé finanční pomoci členským státům Evropské unie. Zabývat se má i schválením uspořádání veřejného slyšení k bezpečnosti Evropy, stanoviskem k dalšímu působení Česka v takzvané koalici ochotných nebo záměrem vlády zrušit televizní a rozhlasové poplatky.
03:06Aktualizovánopřed 39 mminutami

Policie našla v bytě útočníka z Chřibské další zbraně

Při prohlídce bytu útočníka v Chřibské na Děčínsku našla policie další dvě střelné zbraně včetně střeliva. Při pondělním útoku měl u sebe pachatel čtyři zbraně. Zastřelil zaměstnance městského úřadu a šest dalších lidí utrpělo zranění, z toho byli tři policisté. Motivem jednání útočníka, který se pak zastřelil, bylo podle policie řešení osobních problémů, směřovaly ke konkrétnímu člověku, který pracoval na městském úřadě. Vyšetřovatelé dodali, že samotný motiv činu dál prověřují.
před 1 hhodinou

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kauza Čapí hnízdo trvá dlouho, míní Válková. Podle Pospíšila to není důvod k nevydání Babiše

Mandátový a imunitní výbor sněmovny začal řešit žádost o vydání premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) ke stíhání. Šéfka výboru Helena Válková (ANO) uvedla, že výpovědi aktérů kauz ji nepřekvapily a utvrdily ji v některých postojích. Člen sněmovního ústavně-právního výboru Jiří Pospíšil (TOP 09) očekává, že rozhodování bude asi „mnohem více stranické“ než v jiných kauzách z minulosti. Řekli to v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 4 hhodinami

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 7 hhodinami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 8 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 8 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 8 hhodinami
Načítání...