Ludvík chtěl čtyři miliardy navíc, teď mu stačí dvě. V rozpočtu stejně nejsou, tvrdí ministr financí

Události: Ministři zdravotnictví a životního prostředí jednali s Pilným o rozpočtu (zdroj: ČT24)

Ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík snížil požadavky na navýšení rozpočtu svého resortu na dvě miliardy korun, původně chtěl více než dvojnásobnou částku a na jednání šel nakonec s žádostí o 3,7 miliardy. Ministr financí Ivan Pilný to ocenil, ale navýšení nemohl potvrdit, podle něj na to v rozpočtu nejsou peníze. Konečné slovo bude mít vláda. S šéfem financí jednal také ministr životního prostředí Richard Brabec a předsedkyně Asociace krajů Jana Vildumetzová.

Podle Ludvíka je částka dvě miliardy „ořezaná na kost“. Jednání s ministrem financí Ivanem Pilným (ANO) si ale chválil, bylo podle něj velmi racionální. „Šli jsme kapitolu po kapitole, položku po položce a blížíme se ke kompromisu. Ale samozřejmě, že finance bojují. Finální rozhodnutí bude na vládě,“ řekl po schůzce.

Návrh počítající pro zdravotnictví s necelými sedmi miliardami je podle Ludvíka dokonce o 1,25 miliardy nižší než současný rozpočet. Ministr řekl, že peníze chce na strategické investice a dotační programy, například na rezidenční místa pro mladé lékaře.

Poté, co jsme šli na kost, tak jsme se dostali na částku kolem dvou miliard. Problém je, že pokud bychom chtěli zachovat rozpočet roku 2017, aby navýšení bylo nula, tak potřebujeme dostat jednu a čtvrt miliardy.
Miloslav Ludvík
ministr zdravotnictví

„Kompromis vnímám v tom, že ministerstvo zdravotnictví velmi rozumně, stejně jako ostatní ministerstva, snížilo požadavky, které šly nad rámec toho, co dostalo. Přání pana ministra Ludvíka je v tomto okamžiku v oblasti dvou miliard. Tyto dvě miliardy jsem mu nemohl potvrdit, protože ve státním rozpočtu prostě nejsou,“ řekl ministr financí Ivan Pilný (ANO).

Ministr Ludvík podle něj musí definovat priority ve svém resortu, následný návrh rozpočtu předá Pilný vládě. Ta bude muset rozhodnou o prioritách státu, protože na všechno peníze nebudou, aby se zvládnul schválit plánovaný 50miliardový schodek.

Ludvík: Chci jen peníze, které se stihnou utratit

Ministerstvo z rozpočtu platí provoz institucí jako jsou Státní zdravotní ústav, Státní ústav pro kontrolu léčiv nebo krajské hygienické stanice, celkem jich je včetně přímo zřizovaných nemocnic a dalších zdravotnických zařízení 73. Další peníze, asi 277 miliard korun, rozděluje prostřednictvím úhradové vyhlášky zdravotním pojišťovnám. Asi 69 miliard z nich platí stát za děti, seniory a další státní pojištěnce.

V teorii managementu existují dva způsoby vyjednávání: Jednomu se říká Win-Win Negotiation a druhému Horse-Trading. První se užívá spíše v severské obchodní kultuře, druhý spíše v jižanské. A já jsem spíše příznivcem toho Win-Win.
Miloslav Ludvík
ministr zdravotnictví k vyjednávání o rozpočtu

Na opravy ministerstvem spravovaných nemocnic mělo být příští rok vyčleněno přes 10 miliard korun. Část chce čerpat z evropských fondů. Už teď je podle Ludvíka zřejmé, že na některé se nedostane. „Nechci do kapitoly nic, co by se příští rok neutratilo, protože to není ještě ani vysoutěženo,“ vysvětlil ministr.

Peníze tak nejspíš nezíská fakultní nemocnice v Brně-Bohunicích. „Ještě nemají ani projekt. Tak jsem panu řediteli říkal, ať si vezmou svoje peníze na spoluúčast a za ně si vysoutěží projekt. Soutěž na projekt trvá čtyři až šest měsíců, když to jde rychle. V lednu či únoru budou mít projektanta a ten to bude nejméně půl roku malovat. V říjnu nebo v listopadu budou vypisovat soutěž a pak už je to otázka roku 2019, protože soutěž skončí na jaře,“ uvedl Ludvík. 

Bývalý ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09): Požadavky ministra Ludvíka jsou racionální (zdroj: ČT24)

Po zveřejnění prvního návrhu rozpočtu v květnu ministr řekl, že bude potřebovat navíc 4,3 miliardy korun. V prvním návrhu bylo pro zdravotnictví 6,95 miliardy korun, o 311 milionů méně než letos. Návrh podle Ludvíka nepočítal ani se schválenými investicemi přes deset miliard korun. Rozpočet ministerstva zdravotnictví se posledních několik let pohybuje kolem sedmi miliard korun. Výrazně vyšší byl v roce 2015, kdy hospodařilo s 8,53 miliardy korun.

„Požadavek ministerstva zdravotnictví, který byl původně 4 miliardy, nebyl nijak zvlášť nadhodnocený. Ministerstvo má rozpočet v porovnání s ostatními resorty velmi sesekaný a nízký. Přidání financí do rozpočtu ministerstva zdravotnictví by bylo spíše vyrovnáním dluhů z minulosti, kdy se seškrtávaly jednotlivé kapitoly, třeba krajské hygieny nebo zdravotní ústavy,“ míní předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková.

Brabec dostane navíc 210 milionů

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) chtěl po ministerstvu financí navýšení rozpočtu pro příští rok o 280 milionů korun oproti návrhu, dojednal 210 milionů. Podle Brabce je výsledkem jednání rozumný kompromis. O chybějících 70 milionů korun se zkrátí investiční nebo provozní náklady podřízených organizací, jako je Český hydrometeorologický ústav nebo Česká inspekce životního prostředí.

Přidané peníze chce ministr využít hlavně na dotační program péče o krajinu. V něm jsou podle něj tisíce malých projektů, například na ruční kosení vzácných luk.

S ministrem financí jednal také ministr životního prostředí Richard Brabec a šéfka Asociace krajů Jana Vildumetzová (zdroj: ČT24)

Další peníze použije jako kompenzace pro státní podniky nebo i zemědělce, kterým je hospodářská újma kvůli ochraně přírody hrazena státem. Například státní podnik Lesy ČR chce podle dřívějších informací roční náhradu újmy zhruba 72,5 milionu korun, další peníze chodí Vojenským lesům a statkům.

Brabec dodal, že ministerstvu celkový meziroční propad rozpočtu ministerstva životního prostředí o zhruba čtyři miliardy korun na 13,1 miliardy nevadí, protože se budou moci peníze operativně navýšit při čerpání evropských fondů.

Události, komentáře: Brabec nemusí stihnout rozdat evropské dotace kvůli ekologickým organizacím, řekl Jan Zahradník (ODS) (zdroj: ČT24)

Podle poslance experta ODS pro oblast životního prostředí Jana Zahradníka je ale ministerstvo ve skluzu v čerpání dotací. Brabec v pořadu Události, komentáře uvedl, že ministerstvu se naopak čerpání fondů a vypisování výzev naopak daří, do konce letošního roku to budou výzvy za 13 miliard korun.

Člen rozpočtového výboru sněmovny Jiří Dolejš (KSČM): Jednání je poznamenáno blížícími se volbami (zdroj: ČT24)

Kraje chtějí peníze za zvýšení platů

Po ministrech životního prostředí a zdravotnictví se se šéfem státní kasy Ivanem Pilným setkala předsedkyně Asociace krajů Jana Vildumetzová (ANO). Jednala o dofinancování loňského zvýšení platů v sociálních službách, které kraje stálo zhruba 820 milionů korun. Pilný už minulý týden vzkázal, že kraje budou mít dostatek peněz díky změně v rozpočtovém určení daní.

„Pokud na úřadu práce leží už několik let 4,5 miliardy, myslím, že by si kraje tyto prostředky zasloužily. Navýšení z listopadu stálo kraje 822 milionů. Na navýšení od července jsme sice 1,16 miliardy dostali, ale už nyní víme, že to nebude stačit a stejně budou kraje část hradit ze svého,“ řekla už dříve Vildumetzová.

Pilný po jednání uvedl, že ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) může krajům 822 milionů z nevyčerpané rezervy poslat. Je to prý její rozhodnutí. Marksová ale už dříve řekla, že peníze, které úřad práce nevyčerpal, by mu měly zůstat.

Vláda musí návrh odeslat do konce září

Ministři při sérii letních jednání s ministrem financí Ivanem Pilným většinou alespoň částečně uspěli s požadavky na navýšení rozpočtů svých resortů. S návrhem ministerstva financí se zatím ale výrazně rozchází například představy ministerstev pro místní rozvoj a práce. 

Pilný se domnívá, že kvůli sestavování rozpočtu by bylo rozumné, aby se sněmovní volby v Česku konaly na jaře. Podle něj před volbami rostou požadavky na výdaje státní pokladny, je i časový tlak. Vláda musí dolní komoře návrh státního rozpočtu předložit do konce září. Není pravděpodobné, že by ho poslanci stihli do říjnových voleb schválit.

Návrh rozpočtu na příští rok, který vláda schválila v červnu,  počítá se schodkem 50 miliard korun. Výdaje rozpočtu by měly včetně peněz z fondů EU a dalších finančních mechanismů činit 1,342 bilionu korun a příjmy 1,292 bilionu korun. Dodatečné požadavky ministerstev byly zhruba 111 miliard korun.

Se šéfem ministerstva financí dosud vyjednávalo deset ministrů. Zvýšení navrhovaného rozpočtu dosáhli čtyři: týká se to ministerstev spravedlnosti, životního prostředí, zemědělství a průmyslu a obchodu.