Vláda schválila návrh ministerstva financí na rozpočet pro příští rok se schodkem 50 miliard korun a střednědobý výhled pro rozpočty let 2019 a 2020. Na Twitteru o tom informoval mluvčí kabinetu Martin Ayrer. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) před zasedáním uvedl, že ve střednědobém rámci půjde hlavně o plány na posílení rozpočtu armády. Dodatečné požadavky na výdaje rozpočtu přitom podle ministerstva financí činí ještě zhruba 111 miliard korun.
Vláda schválila návrh rozpočtu 2018 se schodkem 50 miliard. Další požadavky přesahují 100 miliard
„Hlavní problém máme v oblasti výdajů na obranu, byl bych rád, abychom se dostali k tomu, že výdaje ve výhledu pro rok 2020 budou 1,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Tak, jak byl zatím výhled předložen, to tomu neodpovídá,“ řekl premiér před jednáním. Poté na tiskové konferenci uvedl, že kabinet se na výdajích na obranu shodl tak, aby byl požadavek 1,4 procenta HDP v roce 2020 dodržen.
Na tom, že by v příštím roce neměl být překročen navrhovaný schodek 50 miliard, se před jednáním ministrů ve Strakově akademii shodli lídři koalice. Ministerstva ale vznášejí další požadavky v desítkách miliard. Podle ministerstva financí číní celkem 111 miliard korun.
„Vzhledem k tomu, že cestu vyššího zadlužení budoucích generací vláda odmítla, a protože každá koruna je jen jedna, musí být každé další přisypání do jedné kapitoly kompenzováno úsporou někde jinde. A dnešní jednání vlády bylo právě o tom, kde přidáme a kde na to vezmeme“, uvedl ministr financí Ivan Pilný (ANO).
Sobotka počítá s tím, že přes prázdniny se podaří nároky redukovat. „Očekávám, že ministerstva řeknou, kde je problém, zatím míra porozumění mezi resorty a ministerstvem financí velká není,“ uvedl s tím, že k návrhu se vláda vrátí na konci srpna.
Sobotka chce v rozpočtu v příštím roce posílit financování vysokých škol, prioritou má být také financování sociálních služeb, zdravotnictví, dopravní infrastruktury a spolufinancování evropských projektů.
Špatný výsledek, míní ekonom
Podle hlavního ekonoma společnosti Deloitte Davida Marka je ale padesátimiliardový schodek zklamáním. „Je to špatný výsledek, zejména poté, co v loňském roce vláda dokázala hospodařit s přebytkem,“ míní ekonom.
Logicky by se podle Marka mělo přidávat na vědu, výzkum, školství a dopravní infrastrukturu, aby to bylo z douhodobého vývoje české společnosti a ekonomiky nejvýhodnější.
Schodkový rozpočet kritizuje i Hospodářská komora. „V období ekonomického růstu je třeba sestavovat přebytkové rozpočty,“ upozorňuje komora ve svém prohlášení.
Nejproblematičtěji vnímá desetiprocentní zvýšení objemu prostředků na platy státních zaměstnanců. „Už letos dochází k téměř sedmiprocentnímu růstu platů ve státním sektoru. Podnikatelská i laická veřejnost přitom postrádá jakýkoli doklad o tom, že se stejně dramaticky zefektivnila práce zaměstnanců státu. Nemá-li ovšem být tímto důkazem růst byrokratické zátěže, vymýšlení a uplatňování a kontrolování nových regulatorních pravidel svazujících podnikatele,“ zní z komory.
Výdaje rozpočtu by příští rok podle návrhu měly včetně peněz z fondů EU a dalších finančních mechanismů činit 1,342 bilionu korun a příjmy 1,292 bilionu korun. Návrh předběžných příjmů rozpočtu na příští rok bez peněz z EU je proti letošku vyšší o 69 miliard, předběžné výdaje jsou meziročně o 59,6 miliardy vyšší.