Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) oznámil, že vláda podá demisi. Během týdne ji předá prezidentu republiky Miloši Zemanovi. Rozhodl se tak reagovat na kauzy spojené s ministrem financí Andrejem Babišem (ANO). Obává se, že kdyby jej pouze odvolal z funkce, mohl by šéf hnutí ANO „hrát roli mučedníka“. O dalším postupu chce Sobotka jednat s koaličními stranami, nevyloučil ani možnost předčasných voleb. Babiš připustil svůj odchod, kdyby sociální demokraté na premiéra navrhli ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD). Sobotku označil za zbabělce. Naopak nejmenší vládní strana, lidovci, premiérovo rozhodnutí považují za „nejčistší možné“.
- Vládní krizi se budou věnovat Události, komentáře ve 22 hodin na ČT24. Svou účast potvrdil předseda ANO Andrej Babiš i zástupci opozice Petr Fiala (ODS), Vojtěch Filip (KSČM) a Miroslav Kalousek (TOP 09). Pozván je i premiér Bohuslav Sobotka. Lidovci účast odmítli.
Vládní krize
- 22:50
On-line reportáž k vládní krizi a ohlášené demisi předsedy vlády Bohuslava Sobotky v tuto chvíli končí. Děkujeme za pozornost, k dění na tuzemské politické scéně se vrátíme ve středu, kdy se sejde grémium ČSSD, lídři koaličních stran a kdy Andrej Babiš zamíří na Pražský hrad.
- 22:48
KSČM preferuje cestu úřednické vlády. V Událostech, komentářích to řekl Vojtěch Filip.
- 22:42
Miroslav Kalousek (TOP 09): "Je zřejmé, že opravdovou změnu mohou přinést jenom předčasné volby. Kdyby byla reálná šance mít spořádané předčasné volby ještě v červnu, nevylučuji naši podporu. Myslím si ale, že to nejde, a jsem zásadně proti tomu, aby byly o prázdninách. Vypsat předčasné volby o prázdninách téměř hraničí s mařením voleb, protože jsou lidé na dovolené."
Šéf TOP 09 Miroslav Kalousek upozornil na to, že v září proběhnout nemohou, protože ústava nepřipouští, aby proběhly tak blízko řádnému – a již naplánovanému termínu. Podle něj se mají volby konat na konci října.
„Je to mé rozhodnutí jako předsedy vlády. Jako předseda vlády reaguju na situaci, která nastala s místopředsedou vlády a ministrem financí. Můj názor je, že Andrej Babiš by nadále neměl zastávat pozici ministra financí,“ uvedl Sobotka.
„Není jasné, zda nešidil na daních, jak přišel ke svému majetku,“ vysvětlil premiér. Dodal, že Babiš je podle něj ve střetu zájmů, protože mu jako ministrovi financí podléhá Finanční správa, která by měla podezřelé okolnosti jeho podnikání prošetřit. Proto ani není možné, aby se vláda snažila přežít zbývající půlrok do řádného termínu voleb a tvářila se, že se nic neděje.
Předseda sociálních demokratů nechce, aby Andrej Babiš politicky těžil z krize, kterou podle něj sám způsobil. Proto by pouhé jeho odvolání z funkce bylo nedostatečné, protože by mohl hrát roli mučedníka.
Demisí, kterou během týdne předá Miloši Zemanovi, chce Sobotka „uvolnit ruce koaličním stranám, aby mohly jednat o řešení situace“. V rozhovoru pro Události zdůraznil premiér, že považuje za možné tři scénáře – že současný kabinet dovládne v demisi až do podzimních voleb, že ještě vznikne jiná vláda nebo že budou volby dříve. „Neuzavíráme se žádnému jednání, žádné z těch tří variant,“ podotkl.
Další spolupráci sociálních demokratů, hnutí ANO a KDU-ČSL podmínil tím, že Babiš již nebude ministrem financí. S případnými předčasnými volbami by podle něj musely souhlasit i další sněmovní strany, podotknul.
Babiš: Premiérem by mohl být Zaorálek. Sám jím být nechce
Podle Babiše by nejlepším řešením bylo, kdyby kabinet dovládl v demisi až do konce volebního období. Hovořil ale i o jiné variantě. „Nechť ČSSD nominuje nějakého nového předsedu vlády, nevím, pana Zaorálka, a my jsme připraveni jednat, aby vláda dovládla,“ ukázal na ministra zahraničí a místopředsedu sociálních demokratů. Zaorálek je podle Babiše na rozdíl od formálního Sobotky „schopen komunikovat normálně“.
V takovém případě by byl šéf ANO ochoten zvážit i svůj odchod z kabinetu. „Kdyby tedy z vlády vypadli Babiš a Sobotka, namísto něho přišel Zaorálek, tak proč ne. O tom by naše hnutí uvažovalo,“ řekl Lidovým novinám.
V rozhovoru pro Události však podotkl, že existují i další varianty. „Jedno řešení jsou předčasné volby. Jsme flexibilní a jsme ochotni jednat o všech alternativách,“ uvedl Andrej Babiš. Odmítl však, že by mohl být do řádných voleb dočasným premiérem on. Takovou nabídku by nepřijal. „Určitě ne. Proč bych to přijal? Jsem ministr financí a mám práci na ministerstvu financí,“ řekl.
Ministr financí zdůraznil, že na tahu je prezident republiky. S tím má Babiš na středu dojednanou schůzku, na níž se ho zeptá, jak hodlá situaci řešit. Sám Zeman se zatím k Sobotkově demisi nevyjádřil. Podle předsedy KSČM Vojtěcha Filipa, který s ním měl možnost hovořit, pověřil svůj analytický tým, aby se ohlášenou demisí zabýval.
Šéf hnutí ANO Sobotku zkritizoval, že svým krokem poškodil práci všech ministrů a ohrozil čerpání evropských fondů či navýšení platů bezpečnostním složkám. „Je to od něho absolutně nezodpovědné,“ řekl a označil premiéra za nejhoršího premiéra v historii a zbabělce.
„Pokud je přesvědčen o svých bludech, buď mě měl navrhnout na odvolání, nebo měl akceptovat, co jsem napsal,“ řekl s odkazem na svůj páteční dopis, v němž vysvětloval kauzu jednokorunových dluhopisů a nesrovnalosti ve svých příjmech.
Faltýnek: ČSSD jde o preference
První místopředseda hnutí ANO Jaroslav Faltýnek uvedl, že ČSSD uměle vyvolává vládní krizi. „Sociální demokracie neví, co má dělat při pohledu na své preference,“ reagoval na Sobotkovo rozhodnutí Faltýnek. Dodal, že nejsilnější vládní strana se snaží ovládnout ministerstvo financí a zastavit tak prošetřování kauz, které se sociální demokracie týkají.
Lidovci premiérovo rozhodnutí respektují
Ani lidovci nechtějí vypsání předčasných voleb. Rozhodnutí premiéra však respektují a jeho vysvětlení považují za srozumitelné. „KDU-ČSL vnímá návrh premiéra Sobotky jako ústavně nejčistší řešení situace týkající se Andreje Babiše. A to v situaci, kdy ministr financí odmítl odstoupit sám, ani ho k odstoupení nedonutilo jeho vlastní hnutí. Předseda vlády se rozhodl na sebe vzít zodpovědnost za situaci, kterou nezpůsobil,“ míní Bělobrádek. Podotknul také, že je třeba situaci rychle řešit, protože se musí připravit státní rozpočet na příští rok. Dodal, že věc je v rukou prezidenta.
Lidovečtí ministři sdělili, že Sobotkovým ohlášením demise vlády se pro ně nic nemění a budou pokračovat v práci. „Pracuji pořád, jako jsem pracoval doteď. Úkolů, které jsou rozjednané, je mnoho. Na mém přístupu k práci se vůbec nic nemění,“ řekl šéf resortu zemědělství Marian Jurečka.
I ministr kultury Daniel Herman připomněl, že se zabývá několika záležitostmi, u nichž by si nepřál, aby demisí vlády padly. „Máme celou řadu rozjednaných úkonů. Máme velký památkový zákon v Poslanecké sněmovně, který je ve druhém čtení, byla by velká škoda, kdyby neprošel. Máme připravené řešení letského vepřína,“ vyjmenoval své priority.
Krizi způsobily hlavně dluhopisy
Koaliční krizi způsobil zejména fakt, že Babiš od své firmy Agrofert v době, kdy ji vlastnil, zakoupil nedaněné korunové dluhopisy. Své majetkové poměry a placení daní vysvětlil Babiš na přání Poslanecké sněmovny prostřednictvím dopisu, který ale opoziční i koaliční politici považují za nedostatečný. Premiér dokonce ministra financí vyzval, aby se zachoval „jako chlap“ a kabinet opustil. To Babiš odmítl.
Transakce mezi vicepremiérem a jeho někdejší firmou Agrofert prověřuje Finanční správa, která podléhá ministerstvu financí, ale také policie. Babiš k tomu podotknul, že se nezávislé orgány mají nechat vyšetřovat, zároveň však obvinil ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD), že akci zosnoval. Policii označil za „Chovancovu“, proti čemuž se ministr vnitra ohradil.
Podezření z úniku
Možnost vydávání nedaněných korunových dluhopisů byla zavedena v první polovině 90. let, skončila změnou zákona s rokem 2013. Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek ji v době, kdy byl ministrem financí, využil u státních dluhopisů pro obyvatele. Později ale začaly emitovat obligace i firmy. Nezdaněné korunové dluhopisy vydané Agrofertem těsně před koncem roku 2012 nakoupil i Andrej Babiš v následujících letech za 1,5 miliardy korun.
Babiš upozornil, že problém korunových dluhopisů se netýká jen Agrofertu: jen v roce 2012 prý bylo zaznamenáno celkem 525 emisí v celkovém objemu 164 miliard korun. Ministr financí chtěl proto korunové dluhopisy vydané v roce 2012 dodatečně zdanit, koaliční partneři to ale nejdřív odmítali. Nakonec sice jeho návrh prošel ve druhé polovině dubna vládou, premiér Sobotka ale už tehdy pochyboval, že se zákon stihne schválit ve sněmovně.
Kauza korunových dluhopisů není jediná, se kterou je Andrej Babiš spojený. Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) prošetřuje podnikání firmy Agrofert v souvislosti s farmou Čapí hnízdo. Evropská komise chce také penalizovat Českou republiku za střet zájmů místopředsedy Babišova hnutí Jaroslava Faltýnka. Ten zasedal v dozorčí radě Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF), který mezi české zemědělce rozděluje evropské i národní dotace, a zároveň působil ve vedení zemědělského gigantu Agrofert.
