Místopředseda hnutí ANO Jaroslav Faltýnek poprvé připustil, že pokud stát v Bruselu neuspěje s odvoláním proti sankci za střet zájmů v zemědělském fondu, mohl by peníze zaplatit ze svého. Evropská komise chce Česko penalizovat 22 miliony za to, že Faltýnek dohlížel na správu agrárních dotací ve stejnou chvíli, kdy seděl ve vedení zemědělského gigantu Agrofert.
Faltýnek připouští, že by unijní sankci za střet zájmů mohl zaplatit ze svého
2 minuty
Faltýnek připouští, že by sankci EU mohl zaplatit ze svého
„Pokud by čeští zemědělci, pro které celý život pracuji, řekli, že to mám zaplatit ze svého, tak o tom určitě budu uvažovat. Ať se zemědělci vyjádří. Třeba na nějakém sněmu,“ řekl Faltýnek. Že by se do střetu zájmů dostal, ale nadále odmítá.
Faltýnek od roku 2014 zasedal v dozorčí radě Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF), který mezi české zemědělce rozděluje evropské i národní dotace. Současně s tím byl členem představenstva holdingu Agrofert, který působí v řadě zemědělských odvětví.
Prověrka Evropské komise proto došla k závěru, že se Faltýnek dostal do střetu zájmů, a vyměřila Česku sankci ve výši 800 000 eur (22 milionů korun). Pokuta činí dvě procenta z dotací, které Agrofert od Unie ve zmíněných letech získal. Faltýnek trvá na tom, že ke střetu zájmů nedošlo, protože podle zákona není dozorčí rada nadřízená řediteli fondu a na přidělování dotací nemá vliv.
Evropská komise má za to, že byli ve střetu zájmů také předseda dozorčí rady SZIF Ladislav Velebný (ČSSD) a člen rady Petr Kudela (KDU-ČSL). Velebný již dříve řekl, že nehodlá na post předsedy rady rezignovat. Kudela uvedl, že odstoupí, pokud se střet zájmů prokáže. Sám Faltýnek dozorčí radu fondu opustil loni. Tento krok vysvětloval tím, že souběh funkcí nebudil dobrý obraz: „Když zastupujete velkého příjemce, může to vypadat tak, že můžete něco ovlivňovat.“
