Babiš odmítá střet zájmů u Faltýnka. Česko žádá Brusel kvůli pokutě o smírčí řízení

3 minuty
Události ČT: Česko se odvolalo proti pokutě 22 milionů za údajně nesprávně rozdělované dotace
Zdroj: ČT24

Česko předalo Evropské komisi žádost o zahájení smírčího řízení v souvislosti s tím, že evropské orgány navrhují České republice pokutu 800 tisíc eur (22 milionů korun) kvůli údajnému střetu zájmů při rozdělování zemědělských dotací. Důvodem je i účast místopředsedy hnutí ANO Jaroslava Faltýnka v dozorčí radě Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF), když ještě seděl v představenstvu Agrofertu. Podle ministra financí Andreje Babiše (ANO) ale nešlo o střet zájmů.

Podle rozhodnutí zveřejněného ve středu na několika českých serverech unijní prověrka prokázala, že se bývalý člen představenstva holdingu Agrofert a nynější místopředseda ANO Jaroslav Faltýnek při rozdělování dotací dopustil střetu zájmů. Faltýnek byl členem představenstva holdingu a zároveň na rozdělování dotací dohlížel jako člen dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF).

Kromě Faltýnka byli podle komise ve střetu zájmů také předseda dozorčí rady SZIF Ladislav Velebný (ČSSD) a poslanec Petr Kudela (KDU-ČSL), který je řadovým členem dozorčí rady. Vyplývá to z tiskové zprávy SZIF.

Intervenční fond požaduje, aby komise upustila od navržené pokuty. V případě, že komise nakonec navrhovanou finanční korekci udělí, je fond připraven podat podnět k podání žaloby na neplatnost takového rozhodnutí u Soudního dvora EU.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) zase v dopise ministra zemědělství Mariana Jurečku (KDU-ČSL) vyzval, aby mu podal informaci, zda střet zájmů mohl nastat. „Prosím vás o vyjádření a návrh postupu, jaký by měla Česká republika zaujmout s cílem minimalizovat dopady na Českou republiku. Prosím též o informaci, z jakých zdrojů bude případná pokuta uhrazena,“ píše premiér. Obratem také požaduje návrh možných změn, aby se podobným problémům předešlo. Záležitost by pak měla projednat vláda.

Babiš: O střet zájmů nešlo

Vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš (ANO) ve středu uvedl, že by ministr zemědělství měl protestovat a případně podat kvůli navržené pokutě žalobu.

„Myslím, že bychom se měli soudit, protože ti lidi tam nemohli vůbec nic ovlivnit. A ty dotace se přidělují nárokově, kdo má hektar, kdo má nějaké zvíře, tak dostane dotaci,“ řekl novinářům Babiš.

Babiš donedávna holding Agrofert vlastnil. Kvůli zákonu o střetu zájmů vložil letos v únoru akcie Agrofertu do svěřenského fondu.

Ministr pro lidská práva Jan Chvojka (ČSSD) trvá na tom, že v případě pravomocného rozhodnutí by neměli pokutu platit daňoví poplatníci. „Jde to za státem, ale je to chyba pana Faltýnka nebo holdingu Agrofert,“ řekl. „Já kdybych byl v postavení pana Faltýnka, tak bych se to snažil řešit ze svých vlastních zdrojů nebo zdrojů holdingu Agrofert,“ dodal.

Babiš připomněl, že o obsazení dozorčí rady intervenčního fondu rozhodovala Poslanecká sněmovna. Pokud existoval nějaký problém, poslanci podle něj neměli navržené kandidáty schválit. 

Tlak na Velebného s Kudelou sílí

Faltýnek na členství v dozorčí radě fondu rezignoval už loni v létě. V dalších dvou koaličních stranách teď sílí tlak na to, aby z dozorčí rady fondu odešli i jejich dva poslanci, kvůli kterým hrozí Česku pokuta, Velebný a Kudela.

Ladislavu Velebnému vytýká Brusel, že jako člen dozorčí rady zemědělského fondu pomáhal získat víc než třísettisícovou evropskou dotaci pro obec Dolní Moravice na Bruntálsku, ve které je zastupitelem. Petr Kudela pak dostal za obdělávání půdy dotaci 190 tisíc.

„Pokud někdo rozhodne, že jsem ve střetu zájmů, tak samozřejmě odstoupím, nelpím na té funkci,“ prohlásil Kudela. „V této chvíli nevidím nejmenší důvod k tomu, abych rezignoval, protože zákon říká jasně, že střet zájmů tam není,“ řekl Velebný. Dozorčí rada zemědělského fondu bude řešit pokutu od Evropské komise na svém dubnovém zasedání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 25 mminutami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 30 mminutami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 1 hhodinou

Nesprávná likvidace popela může způsobit požár. Hasiči radí, jak tomu předejít

Nesprávná likvidace popela patří podle hasičů i odborníků mezi časté příčiny požárů v domácnostech. Důsledkem mohou být fatální škody na zdraví i majetku. Plameny se totiž mohou rychle rozšířit na fasády domů, do garáží či okolních staveb. Náklady na likvidaci následků se pak mohou vyšplhat až do milionů korun. I proto připravili hasiči a odborníci z Institutu ochrany obyvatelstva rady, jak s popelem bezpečně manipulovat.
před 1 hhodinou

Senát bude volit adepty na ombudsmana a řešit zahraniční a bezpečnostní politiku

Především volbou kandidátů na funkci veřejného ochránce práv se ve středu bude zabývat Senát. Ze šesti nominovaných, mezi něž patří zástupce současného ombudsmana Vít Alexandr Schorm nebo bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, mají sněmovně navrhnout dva adepty. České konference rektorů už navrhla Schorma a právničku z úřadu ombudsmana Evu Kostolanskou.
před 4 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 10 hhodinami

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 11 hhodinami

Českem loni proudilo o čtvrtinu víc plynu, část šla na tranzit

Zahraniční dodávky plynu do Česka loni výrazně stouply. Podle poradenské společnosti EGU vzrostl čistý dovoz meziročně o čtvrtinu na téměř sedm miliard kubíků. Stojí za tím vyšší spotřeba, těžba ze zásobníků i rostoucí tranzit komodity na Slovensko a do Polska.
před 11 hhodinami
Načítání...