Vysoké školy posílilo 55 nových profesorů, prezident nikoho neodmítl

Ministryně školství odpoledne jmenovala 55 nových profesorů a profesorek. Jsou to všichni, které navrhly vědecké rady vysokých škol. Potřebný podpis připojil ke všem jmenovacím dekretům i prezident republiky. Ten přitom v minulosti čtyřikrát odmítl navržené profesory jmenovat. Dva z nich se s ním proto soudí.

Do nejvyšší vědecko-pedagogické hodnosti jmenovala ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) 45 mužů a 10 žen. Převažují mezi nimi lékaři, nejvíce z nich navrhla vědecká rada Univerzity Karlovy, která tak nově má o dvanáct profesorů více. Sedm profesorů je z Masarykovy univerzity, po šesti potom mají Univerzita Palackého a ČVUT.

17 minut
Jmenování profesorů
Zdroj: ČT24

Podle zákona o vysokých školách jmenuje nové profesory prezident republiky. Miloš Zeman však zpravidla pouze podepisuje jmenovací dekrety a samotného slavnostního jmenování se neúčastní, pověřuje tím ministry školství.

Předseda České konference rektorů a rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima je však přesvědčen, že by se pravidla jmenování profesorů měnit neměla a prezident by se na jmenování nadále měl podílet. „Je to určitý vztah státu ke vzdělanosti a tomu, jak se má společnost ubírat. Domnívám se, že je jmenování prezidentem správné,“ podotkl.

Čtyři odmítnutí

Tentokrát podepsala hlava státu jmenování všech navržených profesorů. Již krátce po svém zvolení si však Miloš Zeman akademickou obec znepřátelil tím, že odmítal podepsat návrh na jmenování Martina C. Putny profesorem, a to kvůli názorovým rozdílům. Tím začal střet mezi hlavou státu a vysokými školami. „Ten střet vnímám jako velmi zbytečný,“ podotkl přitom Tomáš Zima.

Putna byl prvním ze čtyř lidí, jejichž profesuře se současný prezident rozhodl zabránit. Zatímco u něj nakonec prezident ustoupil, u trojice Ivan Ošťádal, Jiří Fajt a Jan Eichler na svém rozhodnutí trvá. U Jana Eichlera z Vysoké školy ekonomické a Ivana Ošťádala z Univerzity Karlovy zdůvodnil jejich nejmenování údajnou činností za minulého režimu.

U Jiřího Fajta z Univerzity Karlovy, jenž je také ředitelem Národní galerie, zase odkázal na novinový článek, podle kterého NG jednala s Komerční bankou o vytvoření sponzorské smlouvy, přičemž by část sponzorských peněz šla na odměny pro Fajta. To však Národní galerie odmítá, podle Fajta měly naopak peníze jít na zvýšení platů zaměstnanců. Smlouva navíc nakonec nevznikla.

Tři kandidáti, které prezident odmítl jmenovat profesory
Zdroj: ČT24

Soudy stojí za prezidentem

Předseda konference rektorů však naznačil, že prezident by neměl být tím, kdo by mohl o jmenování profesora pochybovat. „Jmenování profesorem je posuzováno odborně, řada posudků je vypracována v zahraničí a jsou to špičkoví učitelé na vysokých školách. Akt jmenování profesorem byl vždy vnímán jako akt symoblický, zakončující proces, který se odehrává na svobodných vysokých školách,“ podotkl rektor Zima.

Ivan Ošťádal a Jiří Fajt podali kvůli tomu, že prezident v závěrečné fázi překazil jejich cestu k profesuře, několik žalob, připojila se k nim i univerzita. Soud zatím projednal dvě z nich, ve kterých si Ošťádal a Fajt stěžovali na údajnou nečinnost prezidenta. S tím však neuspěli, podle soudu prezident není nečinný, protože s podpisem neotálí, naopak sdělil dopisem ministryni školství, že navržené profesory nejmenuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Kongres ODS rozhodne, kdo doplní Kupku a Portlíka v novém vedení

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem v neděli v Praze pokračuje kongres ODS. Ten rozhodne mimo jiné o tom, kdo obsadí místa čtyř řadových místopředsedů, na která bylo nominováno devět kandidátů.
06:08Aktualizovánopřed 5 mminutami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZ, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 12 mminutami

Policisté chtějí větší přísnost vůči agresivitě za volantem

Policie chce přísněji zakročit proti úmyslné agresivitě řidičů na silnicích. Přibývá totiž nehod, za kterými stojí bezohledné chování lidí za volantem, loni jich oproti roku 2023 přibylo zhruba o tisíc. V drtivé většině případů šlo o přestupky. Ujíždění před hlídkou, vybržďování nebo třeba extrémní překračování rychlosti v obci by ale nově mohlo být trestným činem. Na změně zákona už se pracuje a hotová má být ještě letos. Kromě přísnějších trestů by mohlo dojít také k zabavení vozidla.
před 34 mminutami

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 3 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 13 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 21 hhodinami
Načítání...