Množí se spekulace, že dny Jindřicha Forejta ve funkci šéfa hradního protokolu jsou sečteny. Údajně kvůli chybám z poslední doby, některá média za jeho odchodem vidí spor s kancléřem Vratislavem Mynářem. Forejt se do povědomí veřejnosti dostal svou nepřehlédnutelností při významných státnických událostech. Pokud by musel prezidentskou kancelář opustit, bylo by to po 14 letech jeho působení. Na Hradě zažil všechny české prezidenty.
Do kanceláře hlavy státu se dostal v roce 2002 jako stážista ještě v době prezidentské funkce Václava Havla. Tehdy šéfoval protokolu Miroslav Sklenář, jemuž Forejta doporučil dlouholetý vatikánský diplomat Erwin Josef Ender, kterému tlumočil z němčiny. Forejt na Hradě po půl roce dostal poloviční úvazek.
Nejlepší protokolista za sto let
Havla na Hradě vystřídal v roce 2003 Václav Klaus a ten v dubnu následujícího roku jmenoval Forejta ředitelem odboru. To už byla práce na plný úvazek. Od té chvíle Forejt zodpovídal za výkon ústavních pravomocí prezidenta souvisejících se zastupováním státu navenek a připravoval oficiální části prezidentova programu.
Klaus na Forejtovy služby nedal dopustit. „Myslím, že to byl nejlepší protokolista, jakého za sto let tato země měla,“ prohlásil Václav Klaus v roce 2013, kdy se média pídila po nejasnostech s Forejtovým vysokoškolským titulem. O přetrvávající spřízněnosti obou svědčí mimo jiné i Forejtova účast na oslavě Klausových pětasedmdesátin letos v létě.
Prvním mužem hradního protokolu zůstal Forejt i po nástupu prezidenta Miloše Zemana do funkce. Zřejmě mu v tom pomohly také Klausovy pochvalné reference. A Zemanovu přízeň si dokázal rychle získat. Mladá fronta Dnes (MfD) napsala, že právě Forejt trávil s tehdy novým prezidentem spoustu času na zámku v Lánech, kde mohli sdílet i společnou zálibu – historii.
A když si loni o prázdninách Jindřich Forejt vyjednal jako letní brigádu průvodcovství na zámku Konopiště, prezident mu nadšeně přikývl. „Informoval jsem svého šéfa, pana prezidenta, který to jako milovník historie dost kvitoval,“ řekl tehdy Forejt Lidovkám.
Forejtovy přešlapy
Podle MfD panuje na Hradě nevraživost mezi klikou kancléře Vratislava Mynáře a Zemanova blízkého muže a bývalého šéfa pobočky ruského Lukoilu Martina Nejedlého a právě Forejtem. Deník s odvoláním na zdroj z hradní kanceláře uvedl, že obě strany soupeří o vliv na prezidenta. Ze špatné komunikace pak vyplývají některá nedorozumění, ovšem podle zdroje MfD jdou přešlapy na vrub Forejtovi.
- (Ne)Doktor práv
Už na konci roku 2013 zveřejnily Lidové noviny článek o tom, že šéf hradního protokolu užívá neoprávněně titul JUDr. Forejt ve svém životopise zmiňoval vedle Univerzity Karlovy také německou Ludwig-Maximilians Universität v Mnichově, kde jej však neevidují jako řádného studenta. A Právnickou fakultu Univerzity Karlovy nikdy nedokončil. Podle Lidových novin Forejt po aféře nabídl Zemanovi svou rezignaci, po společném rozhovoru byla ale zase stažena.
- OSN místo NATO
V září roku 2015 si hradní protokol uřízl ostudu, když při návštěvě generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga vyvěsil jako gesto přivítání místo zástavy Severoatlantické aliance vlajku Organizace spojených národů. Chyby si všiml až reportér Aktuálně.cz.
- Novoroční oběd bez manželek
V prosinci 2015 zas rozpoutala přestřelku mezi Hradem a Úřadem vlády informace, že novoroční oběd prezidenta s premiérem má být bez manželek. To tvrdil premiér Sobotka s odvoláním na sdělení, které došlo na Úřad vlády, ovšem prezident Zeman to razantně popřel. Náměstkyně pro řízení sekce kabinetu předsedy vlády Běla Hejná se poté u Kancléře Vratislava Mynáře ohradila tvrzením, že Forejt svévolně sdělil kabinetu nesprávné informace.
- Pozdní příjezd na pohřeb Michala Kováče
Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček musel také v říjnu hasit pozdní příjezd české prezidentské delegace na pohřeb bývalého slovenského prezidenta Michala Kováče. Nejprve se vina přisuzovala špatnému počasí, poté selhání dispečerů letového provozu. Ti se ale neváhali ohradit, a tak se jim Hrad nakonec omluvil a zpoždění přisoudil Forejtovu odboru.
- Aféra Brady
Říjnových oslav vzniku samostatného Československa a udílení vyznamenání se letos hradní pracovníci podle MfD obávali třeba proto, že v minulém roce nebyly v pořádku pozvánky, za jejichž správnost Forejt odpovídal. Šéf protokolu se ale v této věci hájil, že dopisy odcházely v řádu týdnů a že určitě nic nepodcenil.
Letošní říjnové oslavy ale Hradu uštědřily veliký skandál v podobě nevyznamenání Jiřího Bradyho. Ten si od protokolu v telefonu vyslechl, že dostane státní vyznamenání. O něco málo později se ale sešel jeho synovec ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) s dalajlamou. A ministr soudí, že se setkání stalo příčinou toho, proč Brady vyznamenání nedostal. Hradní tanečky, nejasnosti a popírání kolem možného vyznamenání nakonec padly opět na hradní protokol.
- Zemanův výpad vůči Schapirovi
Poslední kapkou, zdá se, byla chyba hradního protokolu, na jejímž podkladě se Zeman pustil do amerického velvyslance Andrew Schapira. „Dává nevyžádané rady prezidentu republiky, kam má, či spíše kam nemá cestovat, a který se, jako téměř jediný z velvyslanců, ani nezúčastnil státního svátku 28. října na Pražském hradě,“ řekl v listopadu Zeman. Jak se ale ukázalo, Schapiro na Hradě při předávání vyznamenání byl.
„Tuto informaci prezident republiky obdržel od Protokolu prezidentské kanceláře. Pokud by tato informace nebyla správná, prezident republiky se samozřejmě omlouvá panu velvyslanci,“ stálo později na hradních stránkách v prohlášení.
Forejt všudypřítomný
Jindřich Forejt se zapsal v očích veřejnosti jako postava, která nesmí chybět u jakékoli oficiální návštěvy či státnické události. Nepřehlédnutelný byl například během návštěv amerických prezidentů George W. Bushe a po něm i Baracka Obamy, často se „dostával do záběrů“ fotografů a kameramanů, kteří si na to stěžovali. Proto mu začali přezdívat „Forejt Gump“ podle slavného amerického filmu Forrest Gump, jehož hrdina se také ocitl v blízkosti mnoha mocných lidí světa.
Jindřich Forejt, který nedávno oslavil devětatřicáté narozeniny, zároveň téměř na každém kroku doprovázel prezidenta Miloše Zemana. Občas se také objevoval v médiích jako komentátor a zprostředkovatel dění, které se týkalo významných událostí v zahraničí. Například když se královna Alžběta II. stala nejdéle vládnoucí britskou panovnicí nebo při oslavách jejích devadesátin.
