Šéf hradního protokolu Forejt chtěl skončit, žádost ale stáhl

Praha - Šéf hradního protokolu Jindřich Forejt nadále zůstává ve své funkci. Prezidentu Miloši Zemanovi předal svou rezignaci, po rozhovoru s ním ji ale stáhl, řekl České televizi. Původní zprávu o odchodu Forejta přinesly dnešní Lidové noviny (LN). Podle nich roli ve Forejtově kroku hrály vyhrocené vztahy v kanceláři prezidenta a také některé stížnosti. Zástupcem Forejta by se měl stát Miroslav Sklenář, který tento odbor vedl už za prezidenta Václava Havla.

Miloš Zeman potvrdil, že o rezignaci Forejt uvažoval, podle něj si ale svůj krok rozmyslel po vzájemném „přátelském rozhovoru“. „Je pravda, že podal rezignaci, a je také pravda, že ji posléze stáhnul. Takže jak vidíte, není dobré uveřejňovat pouze polovinu pravdy,“ řekl Zeman.

Novou funkci na Hradě ale bude mít Miroslav Sklenář, který se stane zástupcem právě Forejta. „Miroslav Sklenář bude od 1. července zastávat funkci zástupce ředitele odboru protokolu,“ uvedl mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček. Na dotaz, zda by v jeho vedení měl nahradit právě Forejta, Ovčáček pouze poznamenal, že „jde o výraznou posilu týmu odboru protokolu“. Nástup do Kanceláře prezidenta republiky od tohoto data potvrdil i sám Sklenář. „Moje funkce bude záležet na rozhodnutí prezidenta republiky a vedoucího kanceláře,“ nechtěl Sklenář upřesnit své další působení.

Nahrávám video
Ceremoniář Forejt zůstává na Hradě
Zdroj: ČT24

Forejt jako „nejlepší protokolář“

Šestatřicetiletého Forejta přivedl do hradního protokolu Zemanův předchůdce Václav Klaus, který ho označil za „nejlepšího protokoláře, jakého tato země za 100 let měla“. Forejt ale na Hradě začal pracovat už v roce 2002 - jako stážista za Václava Havla. Po první přímé volbě prezidenta se spekulovalo o tom, že nastoupí na post velvyslance ve Vatikánu. Na tuto pozici ho schválila tehdejší Rusnokova vláda. Forejt ale nakonec na Hradě zůstal a zastínil i ostatní Zemanovy spolupracovníky. Rozhodoval například o tom, jaké informace a jací lidé se k prezidentovi dostanou.

Svému postavení ale s postupem let zřejmě začal přisuzoval až příliš velkou váhu a začaly se proto množit stížnosti. Podle LN musel Hrad naposledy řešit oficiální stížnost Ázerbájdžánu. Velvyslanec se pozastavoval nad tím, jak bylo přistupováno k jejich ministrovi zahraničí během summitu Východního partnerství, který proběhl v Praze na konci dubna. Po odjezdu ázerbájdžánského prezidenta Forejt údajně ministrovi blokoval přístup k Zemanovi a nechtěl ho pustit ani ke společnému stolu. Podle několika ambasadorů Forejt při plánování prezidentovy zahraniční cesty odmítá spolupracovat i s nižšími diplomaty. Na nedávné návštěvě Zemana v Rumunsku a Moldavsku se pak údajně stavěl proti rozhovoru moldavského prezidenta se Zemanem mezi čtyřma očima nad rámec předem daného programu. Na nevstřícné Forejtovo chování si stěžovali i podnikatelé, kteří s prezidentem jeli.

Fotografie s Obamou i královnou

U novinářů si Forejt kvůli své všetečnosti vysloužil kuriózní přezdívku. Fotoreportéři si často stěžovali, že jim kazí záběry, neboť se od politiků nehnul ani na červeném koberci a byl všude. Proto mu začali přezdívat „Forejt Gump“ podle slavného amerického filmu Forrest Gump, jehož hrdina se také ocitl v blízkosti mnoha mocných lidí světa. Naposledy se Forejt objevil na fotografii z oslav vylodění v Normandii. Na snímku je spolu s předními světovými státníky včetně amerického prezidenta Baracka Obamy, ruského prezidenta Vladimira Putina nebo britské královny Alžběty II.

Přípravy na společné fotografování
Zdroj: ČTK/AP/Charles Dharapak

Na konci loňského roku se Forejt dostal do hledáčku médií kvůli svému vzdělání. Lidové noviny tehdy uvedly, že zřejmě nikdy nevystudoval vysokou školu, ačkoli Hrad v jeho životopise uvedl hned dvě: Právnickou fakultu Univerzity Karlovy a Mnichovskou univerzitu Ludvíka Maxmiliána. „Osoba tohoto jména a tohoto data narození studovala na Právnické fakultě UK, nicméně neabsolvovala,“ citovala Mladá fronta Dnes mluvčího univerzity Václava Hájka. „Podle toho, co jsme zjistili, nebyl Jindřich Forejt přijat na naši univerzitu k řádnému studiu,“ uvedla tehdy i mluvčí mnichovské univerzity Kathrin Bilgeriová.

Podle vládního nařízení o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě by přitom protokolář vysokoškolský titul mít měl. Forejt tak prý zřejmě dostával od zaměstnavatele výjimku. Šéf hradního protokolu nicméně tvrdil, že nepravdivé údaje v životopise neuvedl. „V rámci mnichovské univerzity studoval jeden z jejích institutů,“ vzkázal prostřednictvím mluvčího Hradu Jiřího Ovčáčka. Forejta se tehdy zastal i prezident Miloš Zeman a vyjádřil mu plnou důvěru. Odůvodnil to jeho vynikajícími pracovními výsledky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Lety prezidenta a šéfů komor podléhají souhlasu premiéra, usnesla se vláda

Vláda v pondělí zrušila víc než 25 let staré usnesení, podle kterého nelze omezit lety prezidentovi republiky a předsedům parlamentních komor. Nově pro ně platí, že o prioritách při organizaci letecké dopravy rozhoduje předseda vlády. Ředitel odboru komunikace Strakovy akademie Martin Vodička sdělil, že změna umožní rychlejší a operativnější rozhodování v případě krizí.
13:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na Hradecku je šesté ohnisko ptačí chřipky, nákaza zasáhla kachny v Zábědově

V okrese Hradec Králové je další ohnisko ptačí chřipky v komerčním chovu drůbeže. Nákaza zasáhla chov kachen firmy Perena v Zábědově, který je součástí Nového Bydžova. V chovu je ve čtyřech halách třináct tisíc kachen a čeká je likvidace.
12:36Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Minutu po minutěSchillerová poslance požádala o podporu rozpočtu. Opozice návrh kritizuje

Poslance čeká schvalování návrhu státního rozpočtu na letošní rok. Jeho základní parametry se schodkem 310 miliard korun už podpořili a ve středu budou rozhodovat o návrzích na přesuny uvnitř rozpočtu a pak ho schvalovat jako celek. Vládní koalice složená z ANO, SPD a Motoristů má dostatek hlasů, aby svůj první rozpočet prosadila. Opozice kritizuje mimo jiné podle ní nízké výdaje na obranu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) poslance požádala, aby návrh podpořili.
06:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Oprava trati mezi Berlínem a Hamburkem se zpozdí, ovlivní to i české linky

Dokončení generální opravy železniční trati mezi Berlínem a Hamburkem se zpozdí o měsíc a půl. Původně měla být hotová do konce dubna, kvůli tuhé zimě se ale zpozdily některé práce. Odložené zprovoznění trati bude mít vliv na vlakovou linku Českých drah z Prahy do Hamburku i plánované spuštění přímé linky Praha-Kodaň.
před 4 hhodinami

Katastrální úřady plánují další rušení poboček, místní jsou proti

Katastrální úřad pro Moravskoslezský kraj plánuje zrušit své pracoviště v Bruntálu a jeho agendu přesunout do Krnova. Podle úřadu k tomu vedou provozní důvody i nízká vytíženost bruntálského pracoviště. S plánem ale nesouhlasí obyvatelé ani vedení města. Obávají se, že se zhorší dostupnost katastrálních služeb. Zrušení čeká podle Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (ČÚZK) letos ještě pracoviště v Rumburku a Velkém Meziříčí.
před 4 hhodinami

Rezignační dopis Šichtařové nesplňuje podmínky pro složení mandátu

Rezignační dopis poslankyně Markéty Šichtařové (Svobodní), který odeslala v úterý předsedovi sněmovny Tomiu Okamurovi (SPD), nesplňuje zákonné podmínky pro složení mandátu. Předsedkyně sněmovního mandátového a imunitního výboru Helena Válková (ANO) řekla, že dopis zatím není notářsky ověřený. Šichtařová je tedy stále poslankyní.
10:40Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Pobírání superdávky nebude podmínkou pro dotaci z Nové zelené úsporám

Pobírání superdávky nebude povinné pro čerpání přímé dotace z programu Nová zelená úsporám Light. Rozhodující bude, zda domácnost splňuje kritéria pro přiznání této dávky, nikoli zda ji skutečně pobírá, řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Žádosti do programu bude možné podávat od června letošního roku.
před 7 hhodinami

VideoČeši se mýtů o prospěšnosti alkoholu nevzdávají, ukazuje studie

Podstatná část Čechů stále věří různým mýtům o pití alkoholu. V rozporu s jasným pohledem Světové zdravotnické organizace si půlka z nich třeba mylně myslí, že pití malého množství je zdraví prospěšné. Čtvrtina je přesvědčená, že zlepšuje kvalitu spánku, a pětina, že občasné pití v těhotenství neohrožuje matku ani dítě. Sedmina lidí dokonce ani nevěří v existenci závislosti na alkoholu. Dopady užívání alkoholu na společnost a hlavně její zdraví přitom narůstají – jen VZP loni na léčbu v souvislosti s nadměrným pitím vydala přes miliardu korun. Vědci se ptali více než tisíce lidí, kteří uvedli, že v posledním roce a půl alkohol pili. Jedním z hlavních sdělení jejich studie je, že nějakému mýtu o alkoholu věří skoro každý. Dáno je to i tím, že je pevnou a tradiční součástí kultury.
před 8 hhodinami
Načítání...