Česká ekonomika roste a nezaměstnanost je nízká, na platech mnoha lidí se to ale neprojevuje. Týká se to například zaměstnanců některých obchodních řetězců nebo hudebníků. Stejné problémy ale mají lidé i v řadě dalších profesí. Výjimečné navíc nejsou ani případy, kdy si najdou kvůli nízké výplatě dvě zaměstnání, aby se vůbec uživili. Natáčela o nich Kristina Ciroková z pořadu 168 hodin.
Violoncellistka jezdí s kamionem, aby se uživila. Mnoho Čechů se svými platy nevyjde
168 hodin: Mnoho Čechů se svými platy nevyjde (zdroj: ČT24)
Taisia Jasinská je violoncellistkou na plný úvazek v Západočeském symfonickém orchestru v Mariánských Lázních. Hudbě se věnuje od šesti let, vystudovala konzervatoř.
V orchestru hraje sedmým rokem a pobírá nejnižší možný plat, ve výši takzvané minimální mzdy. Z 9900 hrubého dělá její čistý měsíční příjem 8 a půl tisíce korun. Z toho zaplatí jen složenky.
„Bydlím v bytě po své mamince a náklady činí měsíčně v podstatě celý plat, nebavím se o jídle a dalších věcech. Kdybych pracovala pouze tady, tak umřu hlady,“ říká Jasinská.
Aby se uživila, našla si druhé zaměstnání. Vždy ji bavilo řízení, a tak začala jezdit s kamionem. Volného času má ale málo, a tak si často bere své cello dokonce s sebou a cvičí, když má pauzu v řízení.
„Několik let jsem byla zaměstnaná jako řidička a až poté jsem vlastně dostala příležitost. Dnes mám již svou vlastní autodopravu,“ vysvětluje violoncellistka.
Dvě zaměstnání nejsou u hudebníků nic neobvyklého. Devadesát procent českých orchestrů platí hlavně města a moc peněz na ně nemají. V Západočeském symfonickém orchestru mají minimální mzdu tři hudebníci.
Každý se snaží, jak může. Máme zde lidi, kteří mají rok před důchodem a pobírají též minimální mzdu, máme tady některé, kteří pracují třeba v kuchyni, na stavbě, vodí turisty, takže nejenom já jezdím kamionem“.
Právě ve způsobu financování vidí problém prezident Unie orchestrálních hudebníků Jiří Dokoupil. „Potřebovali bychom větší podíl státu,“ podotýká s tím, že záležitost dokonce vysvětloval i premiéru Bohuslavu Sobotkovi. „Vyslyšel nás s tím, že slíbil, že se pokusí přes vládu nějakým způsobem iniciovat větší zapojení státu do financování,“ dodal.
Taisia Jasinská, violoncellistka a řidička kamionu
Sobotka proti Aholdu
Premiér Sobotka (ČSSD) ale veřejně vytáhl do boje za jiné platy. Vyslyšel nářky odborářů ze svazu pracovníků obchodu, kteří si u něj byli stěžovat na společnost Ahold provozující obchody Albert.
„Jsem jednoznačně na straně požadavků odborů, myslím si, že ty jejich požadavky vůči zaměstnavateli, pokud jde o Ahold, rozhodně nejsou přehnané,“ podpořil předseda vlády odboráře.
Jako prodavačka v mosteckém Albertu pracuje například Olga Padrtková. Její hrubá mzda je 12 060, čistého 9 800 korun. „Nájem, to je dneska takových šest a půl tisíce, plus když si zaplatím telefon, to máte pětistovku, tak pak mi zbyde trošku na jídlo. Samozřejmě v akci to nejlacinější,“ počítá prodavačka.
Zaměstnance pobouřil i vánoční dárek od zaměstnavatele. Třísetkorunová poukázka – na nákup v Albertu. „Asi ji možná pošlu i pánovi z vedení firmy, aby si za to něco koupil sám, ať mi ukáže, co se dá koupit dneska za 300 korun,“ stěžuje si Padrtková. Šéf komunikace Aholdu Jiří Mareček nechtěl záležitost komentovat.
Premiér Sobotka se za prodavače z Albertu rozhodl bojovat dokonce i na diplomatické půdě. Podle politologa Kamila Švece je ale Sobotkova schůzka s nizozemským velvyslancem nešťastná. „Respektive nevím, co si od ní pan premiér slibuje, neboť firma Ahold je firmou nadnárodní, není firmou státní, tudíž ji neřídí ani nizozemská vláda. Spíš to odkazuje k tomu, že ten vzkaz je směřován k českému voliči, který bude mít pocit zastání,“ komentuje Švec.
Nátlak zčásti vyšel. Společnost Ahold v pátek zveřejnila, že příští rok zvedne platy o 8,5 procenta. V roce 2018 o dalších sedm. „Protože jsme nebyli schopni se s odborovými organizacemi sejít, tak jsme jim poslali písemnou formou návrh na vývoj mezd v následujících dvou letech. Ten návrh je nad jejich očekávání,“ konstatoval Mareček.
Ekonomice se daří, platy ale všude nerostou
I přesto, že je česká ekonomika v dobré kondici, mnoho Čechů s penězi nevychází. Podle posledního výzkumu CVVM se za chudé označilo skoro třicet procent domácností.
Například Michaela Filipková pracuje jako kuchařka ve školní jídelně v pražských Butovicích. Hrubého si vydělá 13 400, čistého 11 200 korun. Její měsíční výdaje dělají asi osm tisíc. „Kdybych neměla manžela, tak se sama s dvěma dětmi neuživím. Jsou tady kolegyně samoživitelky, tak chodí ještě na vedlejší práci, aby to zvládly,“ popisuje kuchařka.
Podle statistika a ekonoma Richarda Hindlse zaměstnavatelé vyčkávají. „Samozřejmě je na ně tlak, tlak ve státní sféře zvyšovat mzdy, tlak mezi zaměstnanci, ale zaměstnavatelé jsou opatrní a mají k tomu určité důvody. I když se ekonomice už daří lépe, řekněme od roku 2013, 2014, tak to zpoždění ve mzdách tady vždycky je, a to neplatí jen pro nás,“ upozorňuje Hindls.
Minimální mzda se zvýší
Hudebnice Taisia Jasinská, která si přivydělává jako řidička kamionu, bude mít od ledna o jedenáct stovek víc. Ale to proto, že pobírá minimální mzdu. Ta se od Nového roku zvedá ze současných 9900 na 11 tisíc korun.
„Velmi často přemýšlím nad tím, že bych se měla zaměřit pouze na jedno, ale jednoduše to nemůžu udělat, protože jsem muzikant tělem i duší, ale tu druhou práci také musím dělat a mám ji také ráda. Je to taková patová situace,“ uzavírá violoncellistka.