Minimální mzda stoupne od 1. ledna na 11 tisíc korun měsíčně, o navýšení o 1100 korun rozhodla na základě dohody se sociálními partnery vláda. Pracující za minimální mzdu tak budou pobírat 66 korun na hodinu. Odbory žádají ještě vyšší růst, a to o dalších pět set korun. Zaměstnavatelé jsou ale proti. Premiér a předseda sociální demokracie Bohuslav Sobotka už dříve uvedl, že vláda bude usilovat o další růst. Zároveň ve středu vládou prošlo zvýšení mezd pro řidiče autobusů.
Minimální mzda stoupne o více než tisícovku na 11 tisíc korun
Události ČT: Historicky nejvyšší růst minimální mzdy schválila vláda (zdroj: ČT24)
„Pracovat se musí vyplatit. Minimální mzda by měla růst i v budoucnu,“ uvedl Sobotka na Twitteru. Minimální mzdu pobírá zhruba 3,2 procenta zaměstnanců, což je 115 tisíc lidí.
Po zvýšení dosáhne minimální mzda přibližně 38,2 procenta průměrné mzdy. Náklady podnikatelů na zvýšení minimální mzdy z 9900 korun na 11 tisíc korun měsíčně budou činit zhruba 3,5 miliardy korun. Ve státní sféře to bude 610 milionů korun. Podle vládní analýzy by tyto náklady při současné hospodářské situaci neměly představovat riziko propouštění a nárůst nezaměstnanosti.
Opozice zvýšení minimální mzdy kritizuje
Opoziční politici kritizují to, že vláda rozhodla o zvýšení minimální mzdy od začátku příštího roku krátce před krajskými a senátními volbami. Už aby byly volby, uvedl na Twitteru předseda ODS Petr Fiala. Podle místopředsedkyně TOP 09 Markéty Adamové z opatření kabinetu z poslední doby krvácí státní kasa.
Adamová připomněla i některá rozhodnutí kabinetu z předchozích týdnů, například valorizaci důchodů průměrně o 300 korun od začátku ledna, případně zvyšování platů státních zaměstnanců. „Už ať je po volbách, státní kasa krvácí,“ uvedla na sociální síti.
Komora varuje, že zvýšení minimální mzdy může poškodit některé zaměstnavatele
„Pro většinu firem by nemělo navýšení miminální mzdy znamenat problém,“ uvedl místopředseda ČMKOS Vít Samek. Hospodářská komora však upozorňuje, že pro některé zaměstnavatele zvýšení minimální mzdy problémem být může. Podnikatelé jsou přesvědčeni o tom, že se minimální mzda musí odpolitizovat, reagoval prezident komory Vladimír Dlouhý na středeční rozhodnutí vlády.
Samek: Pro většinu firem by nemělo navýšení minimální mzdy znamenat problém (zdroj: ČT24)
„Plošné zvýšení minimální mzdy nedělá rozdíly mezi specifiky jednotlivých odvětví ekonomiky ani mezi zaměstnavateli,“ upozornil Dlouhý. Zatímco některých firem se takové zvýšení vůbec nedotkne, protože osoby s minimálními příjmy vůbec nezaměstnávají, u jiného zaměstnavatele soustřeďuje více zaměstnanců s minimální mzdou. V důsledku regulace tak může podle něj dojít k podvázání možnosti firem nabírat nové zaměstnance, a v horším případě i k jejich propouštění, jejich nahrazení stroji či vyhnání z legálního sektoru.
Zvyšování minimální mzdy znamená podle Dlouhého navíc nejen zvyšování mzdových nákladů firem, ale i zvýšenou administrativu. Problematický je ale i institut zaručené mzdy, který je pro mnohé podnikatele palčivější než minimální mzda, protože se dotýká výrazně větší skupiny zaměstnanců, dodal.
Expertka Kohoutová (ODS): Nikdy nedojde pouze ke zvýšení minimální mzdy (zdroj: ČT24)
Dlouhý zdůraznil, že samy firmy nejlépe vědí, kdy mohou a kdy nemohou svým zaměstnancům přidat na mzdách. K nárůstu nominálních i reálných mezd dochází i bez dalších regulatorních zásahů a docházet k němu bude podle něj i v letošním roce. Podle prognózy Hospodářské komory budou zaměstnavatelé mzdy zvyšovat nadále, v roce 2017 o 4,8 až pět procent.
Zvýšení o více než tisíc korun je zatím nejvyšší v historii
Minimální mzda se od 1. ledna 2017 zvýší podevatenácté od roku 1991. Vláda svým rozhodnutím o jejím zvýšení na 11 tisíc korun rozhodla o zatím nejvyšším zvýšení v historii, když ministři odsouhlasili růst o 1100 korun. Zvýšení minimální mzdy se dotkne méně jak deseti procent lidí.
Nedomníváme se však, že by se zvýšení minimální mzdy v současné chvíli jakkoliv promítlo ve zvýšení nezaměstnanosti. Česko patří k zemím s nejnižší minimální mzdou EU, a tak ani po dnešním zvýšení nelze čekat, že by nastal odliv pracovních příležitostí do jiných zemí.
Aktuální zvýšení tak vyrovná například českou a slovenskou minimální mzdu. „Zvýšení minimální mzdy podpoří soukromou spotřebu. Právě lidé s nejnižší mzdou utratí největší část svého příjmu. Současný krok vlády by tak mohl přilákat i některé nezaměstnané, které doteď nízká mzda nemotivovala opustit domov,“ dodává ekonom Komerční banky Viktor Zeisel.
V neposlední řadě se zvýší také výběr sociálního a zdravotního pojištění, podle analytiků Komerční banky zhruba o necelou jednu miliardu korun.
Mzdy porostou i šoférům linkových autobusů
Vláda na středečním jednání schválila i nárůst mezd u řidičů linkových autobusů. Od příštího roku vzrostou zhruba o třetinu z nynějších 71,60 korun na hodinu na 98,10 koruny.
Kromě růstu hodinové mzdy také podle dohody stoupne příplatek za čekání mezi jednotlivými jízdami z 50 korun na hodinu na 78 korun. Nově by měl být zaveden příplatek za náročné pracovní prostředí ve výši 6,60 korun za hodinu. „Minimální garantovaný příjem řidiče autobusu při 60 hodinách čekání a rozvržené pracovní době v rozsahu 168 hodin se tak zvýší přibližně o 7800 měsíčně,“ uvedl premiér Sobotka.
Vláda se zatím neshodla, zda náklady související s navýšením mezd bude kromě krajů hradit i stát. Sobotka v září uvedl, že o náklady by se měly podělit kraje a vláda, a to hlavně příští rok. Ministr financí řekl, že zvýšení platů řidičů podporuje, ale jen z peněz krajů.
obrázek
Dopravci vyšší mzdy vítají, řidičů je podle nich nedostatek. Současně s nařízením o růstu mezd by ale podle dopravců mělo být určeno, jestli dá peníze na navýšení stát, nebo kraje, a potřebná částka by měla být vyčleněna. „Schválení je jedna věc, vyčlenění prostředků je druhá věc,“ uvedl Ludomír Landa, ředitel firmy ČSAD MHD Kladno zajišťující autobusovou dopravu ve Středočeském kraji.
Například Plzeňský kraj už podle ředitele ČSAD autobusy Plzeň Jaroslava Vejpravy kvůli růstu mezd zvýšil částku v rozpočtu pro příští rok. Podle Vejpravy hejtman kraje slíbil uhrazení poloviny částky s tím, že zbytek by měla uhradit vláda.
Šoféři si dlouhodobě stěžují, že kraje objednávají dopravu jen na základě ceny, a autobusové firmy pak šetří zejména na mzdách řidičů. Nynější vládní nařízení zvyšující mzdy vychází z dohody mezi zástupci šoférů, vlády a dopravci, ačkoli původně odbory požadovaly navýšení až na 130 korun.