Až čtyřicet procent českých domácností balancuje na hranici chudoby. Vyplývá to z průzkumů společnosti Median pro nadaci Sirius. Další výzkum Medianu, tentokrát pro server iDNES zjistil, že chudí Češi nemají nejen na dovolenou, ale ani na nové oblečení nebo na maso. Vše paradoxně v době, kdy česká ekonomika roste a nezaměstnaných je nejmíň v celé EU. Podle kritiků za to můžou nízké platy. Více zjišťovala Kristina Ciroková z pořadu 168 hodin.
Práci mají, ale přesto si nemohou dovolit maso každý den. Milion Čechů žije v příjmové chudobě
Na hranici extrémní chudoby žije v Česku do deseti procent lidí. „Relativně hodně lidí ale žije chudobě na dohled. Nemůžou si dovolit nenadálé výdaje, nemůžou si dovolit například vůbec cestovat. To se týká třiceti pěti až čtyřiceti procent českých domácností,“ uvedl sociolog agentury Median Daniel Prokop.
Od výplaty k výplatě
Jde o rodiny, které nemají žádné úspory a žijí od výplaty k výplatě. Když jim náhle odejde lednice nebo pračka, na nové nemají. Nejčastěji jsou to senioři, matky samoživitelky a rodiny s více dětmi. Asi polovina všech rodin s dětmi si navíc nemůže dovolit nenadálý výdaj deset tisíc korun. „Když máte dítě, tak se vám v Česku oproti Evropě obecně nadstandardně zvyšuje šance na chudobu,“ upozornil Prokop.
Problémy vyjít s rodinným rozpočtem mají i Alena a Martin Křížkovi z Mšených-lázní na Ústecku. Měsíční příjmy rodiny s pěti dětmi včetně bonusů na děti a přídavků jsou 34 150 korun. Po zaplacení nájmu a dalších výdajů jim zbývá 15 683 korun. Z této částky musí zaplatit jídlo, oblečení, školní pomůcky nebo hygienické potřeby.
Oba rodiče jsou zaměstnaní. Bez přídavků a daňových úlev si ale dohromady měsíčně vydělají jen 26 tisíc čistého. „Jsme oba zahradníci. Přesto peníze, které vyděláme, nejsou dostačující k tomu, aby člověk pokryl to, co potřebuje,“ říká Alena Křížková. Bez pomoci charity tak nemá rodina šanci vyjít. Dětem platí například obědy ve škole. Od charity rodina dostává i potravinové a hygienické balíčky.
Maso maximálně obden
V takzvané příjmové chudobě žije vedle Křížkových další zhruba milion Čechů. Další statisíce jsou těsně nad touto hranicí. Drtivá většina lidí na hranici chudoby nemá na dovolenou, polovina ani na nové oblečení. Téměř polovina lidí může jíst maso maximálně obden, třetina si ani nezatopí.
Paradoxem je, české ekonomice se daří. Nezaměstnanost spadla na pět procent a je nejnižší v Evropské unii. Podle kritiků jsou na vině nízké platy. Minimální mzda je 9900 korun, od ledna se zvedne na 11 tisíc. „Jestliže jsou nabídky práce někde kolem dvanácti nebo třinácti tisíc korun hrubého, tak to je vážná situace. Podnikatelé vlastně přispívají k tomu, že chudoba se bude jenom dále rozšiřovat,“ domnívá se předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) za zvýšení minimální mzdy dlouhodobě bojuje. Zaměstnavatele, kteří ji vyplácí, dokonce nazvala novodobými otrokáři. Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Radka Špicara je ale zase díky nižší mzdě vyšší zaměstnanost: „Jsme schopni vytvářet pracovní pozice pro všechny, kteří mají ochotu a chuť pracovat. To má svoji velkou hodnotu.“
Začarovaný kruh není snadné opustit
Z výzkumů ale vyplývá, že život na hranici chudoby tvoří začarovaný kruh. Děti z chudých rodin většinou dosahují nižšího vzdělání a mají tak menší šanci se ze sociálního dna odrazit. „Moje děti vždycky byly šikanované. Nemají prostě to, co mají ostatní děti,“ potvrzuje Alena Křížková.
Češi, kteří balancují na hranici chudoby, přitom hýbou i s volebními výsledky. Cítí frustraci a mají za to, že nemůžou nic ovlivnit. Buď proto nechodí volit vůbec, nebo si vybírají antisystémové alternativy.