Odbory chtějí lepší podmínky pro zaměstnance obchodů - mzdy vyšší o pět a půl procenta i víc dovolené. Kolektivní vyjednávání s řetězci je sice teprve na začátku, už teď ale jejich představitelé označují takové požadavky za nereálné.
Drahomíra Melenová prodává už dvacet let. Naposledy dostala přidáno před rokem. Stále domů nosí ale jen 14 tisíc hrubého. „Já bych si tu mzdu představovala kolem osmnácti, dvaceti tisíc čistého,“ říká prodavačka, podle které je práce náročná jak fyzicky, tak psychicky. „Kolikrát to hraničí i s nadávkami od zákazníků, s šikanou, s nedodržováním přestávek, i co se týká pauzy na wc,“ vysvětluje.
Minimálně na 18 tisíc by se měla mzda pokladních zvýšit také podle odborů. Argumentují tím, že obchodní řetězce teď mají dobré hospodářské výsledky. Řada řetězců už navíc letos mzdy zvyšovala. V Lidlu dokonce vzrostly o dvacet procent, v Tescu o šest a v Albertu o tři procenta. Odbory ale chtějí víc.
Průměrná mzda pokladních ve velkých obchodech, kterých je v Česku 135 tisíc, se pohybuje mezi třinácti a čtrnácti tisíci hrubého. Podle obchodníků není ale navýšení o pět a půl procenta moc reálné. „Určitě nebude dohodnuto 5 procent, bude to méně, ale já si netroufám teď říci kolik,“ říká prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu Marta Nováková.
„Pravidelně jednáme s odborovými organizacemi a kolektivní vyjednávání na příští rok pokračuje,“ zmínil mluvčí Aholdu Jiří Mareček. Vyšší výdělky by za kasy mohly přilákat také více nových lidí. Řetězce jich už teď mají nedostatek.
