Nejvíce akcí se konalo tradičně v Praze a jejich tématem byla nejen připomínka výročí 17. listopadu. Zazněla i kritika prezidenta Miloše Zemana nebo návrhu skupiny poslanců na obnovu trestnosti veřejného hanobení prezidenta. Hlasitě slyšet ale byli i Zemanovi příznivci. Sám prezident se oficiálních oslav nezúčastnil a zůstal na zámku v Lánech.
Policisté řešili potyčky v ulicích
Pražská policie kvůli oslavám nasadila do akce stovky policistů, včetně posil z jiných krajů. V několika případech musela od sebe oddělit skupiny oponentů. Odpoledne policisté zabránili snaze příznivců hnutí Antifa narušit shromáždění hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury na Můstku.
Vpodvečer od sebe oddělili průvod Zemanových sympatizantů a krajní pravice provolávající třeba „Nic než národ“ od jejich odpůrců. Ti skandovali „Běžte domů, spletli jste si dobu“. Příznivci Zemana s nápisy „Ať žije Zeman“ či přeškrtnutými vlajkami EU pak pod ochranou těžkooděnců dokončili pochod z Letné na Betlémské náměstí.
Policisté při akcích k výročí 17. listopadu zadrželi v Praze devět lidí. Většinu proto, že neuposlechli jejich výzvy v Křižovnické ulici, kde průvod sympatizantů Zemana zablokovali jeho odpůrci. Jednoho muže zadrželi na Jiráskově mostě kvůli údajné propagaci nacismu.
Štěch: Výročí by nemělo být předmětem politických bojů
Největší akce v Praze byly uspořádány na Národní třídě, na Albertově, Václavském náměstí a u pražské Hlávkovy koleje, kde občané hned ráno uctili památku padlých studentů v roce 1939 a připomněli listopad 1989.
Tisícovky lidí rozezněly na Václavském náměstí budíky, které měly podle pořadatelů symbolicky probudit občanskou společnost, která „svým spánkem a lhostejností umožňuje pošlapávání demokratických principů a hodnot“.
Celkem bylo na Václavském náměstí odpoledne mezi 14. a 20. hodinou asi 40 tisíc lidí, kteří zřejmě přišli přímo na akce uspořádané k 17. listopadu. Vyplývá do z dat mobilního operátora T-Mobile.
O „malé době normalizační“ hovořil v souvislosti s nynější atmosférou ve společnosti rektor brněnské Masarykovy univerzity Mikuláš Bek. Projevy se nesly i ve znamení kritiky Zemana. Organizátoři zdůrazňovali, že akce není protestem, prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček ale na Twitteru napsal, že se z avizované oslavy svobody stal klasický antizemanovský politický mítink.
Podle předsedy Senátu Milana Štěcha (ČSSD) by ale ani jedno z výročí 1939 a 1989 nemělo být předmětem politických bojů. Řada dalších politiků včetně premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) položila ráno květiny a zapálila svíčky k památníku na 17. listopad 1989 na Národní třídě. Sobotka u této příležitosti prohlásil, že je důležité, aby měl demokratický stát silný sociální rozměr, pokud si má demokracie a svoboda udržet podporu.
O pár hodin později začala na Národní třídě akce s názvem Korzo Národní,
organizovaná vysokoškoláky. Součástí byly koncerty nebo divadelní představení pro děti i dospělé a lidé se mohli prostřednictvím informačních panelů seznámit i s osobními příběhy účastníků sametové revoluce.
Kolem 14. hodiny dorazil na Národní třídu i průvod z Albertova, kde uspořádaly celodenní akci studentské spolky spolu s Univerzitou Karlovou. Loni studenti na místo, kde si pravidelně připomínali 17. listopad, nesměli kvůli shromáždění Bloku proti islámu za účasti Zemana.
Na Albertově zněly výzvy proti rozdělování společnosti
Letos se studenti na Albertově ve svém manifestu přihlásili k hodnotám liberální demokracie a odstraňování bariér mezi lidmi. K manifestu se připojili i někteří rektoři, oplácejí tak studentům podporu k jejich vystoupení na alternativní oslavě 28. října.
Z úst některých vystupujících ale zazněla i nepřímá kritika Zemana a ministra financí Andreje Babiše (ANO). Například podle bývalého politika a pedagoga Petra Pitharta se lidé nemají nechat rozdělovat kategorizováním a údajnou příslušností k některým uměle vytvořeným skupinám a ve volbách by neměli dávat hlasy namísto stranám firmám.
Proti populismu a Zemanově politice bylo namířeno i shromáždění na Hradčanském náměstí. Sešly se na něm stovky lidí, kteří se po projevech řečníků vydali na Václavské náměstí, kde se koná koncert k oslavě 17. listopadu.
Stejný cíl měl i satirický průvod občanských iniciativ a spolků. Vyšel z Kampy a prostřednictvím masek v nadživotní velikosti znázorňoval témata, kterými se dlouhodobě spolky a iniciativy zabývají nebo se jich aktuálně dotýkají. Poukázal tak například na Zemana, vztahy s Čínou nebo potřebu používání obnovitelných zdrojů.
Při příležitosti svátku také byly v pražském Národním divadle uděleny Ceny Paměti národa bojovníkům proti komunistické totalitě Ludmile Váchalové, Jitce Malíkové, Antonu Tomíkovi a Rudolfu Dobiášovi a přeživšímu z koncentračních táborů Jiřímu Bradymu. Jimi oceňuje obecně prospěšná společnost Post Bellum pamětníky zlomových momentů minulého století.
V Brně si stovky lidí připomněly tragické události roku 1939 jako každoročně lampionovým průvodem. Ostatní demonstrace včetně extremistických přitáhly nejvýše 200 lidí. V Ostravě si desítky lidí připomněly výročí vzpomínkovým pochodem centrem města, zazpívaly i píseň Jednou budem dál, jednu ze skladeb provázejících sametovou revoluci.
V Českých Budějovicích lidé rozsvítili vpodvečer na náměstí Přemysla Otakara II. svíčky poskládané do slova demokracie a na hlavním náměstí v Liberci rozezněli desítky budíků, mobilních telefonů a zvonů, aby vyjádřili svou nespokojenost se situací ve společnosti i nedávnými událostmi na politické scéně, které považují za ohrožení demokracie v Česku. Už dopoledne se zhruba stovka lidí sešla u Památníku obětem komunismu v Liberci, kde položili květiny a zapálili svíčky.
Výročí takzvané sametové revoluce si připomněli setkáním se studenty a
vzpomínkovými akcemi i slovenští politici. Opozice i krajní levice svolaly
vlastní shromáždění.
