Lidé včetně politiků si po celý čtvrtek připomínali na řadě míst Česka události, které v listopadu 1939 vyústily v uzavření českých vysokých škol a v roce 1989 v pád komunismu.
Nejvíce akcí se konalo tradičně v Praze a jejich tématem byla nejen připomínka výročí 17. listopadu. Zazněla i kritika prezidenta Miloše Zemana nebo návrhu skupiny poslanců na obnovu trestnosti veřejného hanobení prezidenta. Hlasitě slyšet ale byli i Zemanovi příznivci. Sám prezident se oficiálních oslav nezúčastnil a zůstal na zámku v Lánech.
Policisté řešili potyčky v ulicích
Pražská policie kvůli oslavám nasadila do akce stovky policistů, včetně posil z jiných krajů. V několika případech musela od sebe oddělit skupiny oponentů. Odpoledne policisté zabránili snaze příznivců hnutí Antifa narušit shromáždění hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury na Můstku.
Vpodvečer od sebe oddělili průvod Zemanových sympatizantů a krajní pravice provolávající třeba „Nic než národ“ od jejich odpůrců. Ti skandovali „Běžte domů, spletli jste si dobu“. Příznivci Zemana s nápisy „Ať žije Zeman“ či přeškrtnutými vlajkami EU pak pod ochranou těžkooděnců dokončili pochod z Letné na Betlémské náměstí.
Policisté při akcích k výročí 17. listopadu zadrželi v Praze devět lidí. Většinu proto, že neuposlechli jejich výzvy v Křižovnické ulici, kde průvod sympatizantů Zemana zablokovali jeho odpůrci. Jednoho muže zadrželi na Jiráskově mostě kvůli údajné propagaci nacismu.
Štěch: Výročí by nemělo být předmětem politických bojů
Největší akce v Praze byly uspořádány na Národní třídě, na Albertově, Václavském náměstí a u pražské Hlávkovy koleje, kde občané hned ráno uctili památku padlých studentů v roce 1939 a připomněli listopad 1989.
Tisícovky lidí rozezněly na Václavském náměstí budíky, které měly podle pořadatelů symbolicky probudit občanskou společnost, která „svým spánkem a lhostejností umožňuje pošlapávání demokratických principů a hodnot“.
Celkem bylo na Václavském náměstí odpoledne mezi 14. a 20. hodinou asi 40 tisíc lidí, kteří zřejmě přišli přímo na akce uspořádané k 17. listopadu. Vyplývá do z dat mobilního operátora T-Mobile.
O „malé době normalizační“ hovořil v souvislosti s nynější atmosférou ve společnosti rektor brněnské Masarykovy univerzity Mikuláš Bek. Projevy se nesly i ve znamení kritiky Zemana. Organizátoři zdůrazňovali, že akce není protestem, prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček ale na Twitteru napsal, že se z avizované oslavy svobody stal klasický antizemanovský politický mítink.
Podle předsedy Senátu Milana Štěcha (ČSSD) by ale ani jedno z výročí 1939 a 1989 nemělo být předmětem politických bojů. Řada dalších politiků včetně premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) položila ráno květiny a zapálila svíčky k památníku na 17. listopad 1989 na Národní třídě. Sobotka u této příležitosti prohlásil, že je důležité, aby měl demokratický stát silný sociální rozměr, pokud si má demokracie a svoboda udržet podporu.
O pár hodin později začala na Národní třídě akce s názvem Korzo Národní,
organizovaná vysokoškoláky. Součástí byly koncerty nebo divadelní představení pro děti i dospělé a lidé se mohli prostřednictvím informačních panelů seznámit i s osobními příběhy účastníků sametové revoluce.
Kolem 14. hodiny dorazil na Národní třídu i průvod z Albertova, kde uspořádaly celodenní akci studentské spolky spolu s Univerzitou Karlovou. Loni studenti na místo, kde si pravidelně připomínali 17. listopad, nesměli kvůli shromáždění Bloku proti islámu za účasti Zemana.
Letos se studenti na Albertově ve svém manifestu přihlásili k hodnotám liberální demokracie a odstraňování bariér mezi lidmi. K manifestu se připojili i někteří rektoři, oplácejí tak studentům podporu k jejich vystoupení na alternativní oslavě 28. října.
Z úst některých vystupujících ale zazněla i nepřímá kritika Zemana a ministra financí Andreje Babiše (ANO). Například podle bývalého politika a pedagoga Petra Pitharta se lidé nemají nechat rozdělovat kategorizováním a údajnou příslušností k některým uměle vytvořeným skupinám a ve volbách by neměli dávat hlasy namísto stranám firmám.
Proti populismu a Zemanově politice bylo namířeno i shromáždění na Hradčanském náměstí. Sešly se na něm stovky lidí, kteří se po projevech řečníků vydali na Václavské náměstí, kde se koná koncert k oslavě 17. listopadu.
Stejný cíl měl i satirický průvod občanských iniciativ a spolků. Vyšel z Kampy a prostřednictvím masek v nadživotní velikosti znázorňoval témata, kterými se dlouhodobě spolky a iniciativy zabývají nebo se jich aktuálně dotýkají. Poukázal tak například na Zemana, vztahy s Čínou nebo potřebu používání obnovitelných zdrojů.
Při příležitosti svátku také byly v pražském Národním divadle uděleny Ceny Paměti národa bojovníkům proti komunistické totalitě Ludmile Váchalové, Jitce Malíkové, Antonu Tomíkovi a Rudolfu Dobiášovi a přeživšímu z koncentračních táborů Jiřímu Bradymu. Jimi oceňuje obecně prospěšná společnost Post Bellum pamětníky zlomových momentů minulého století.
V Brně si stovky lidí připomněly tragické události roku 1939 jako každoročně lampionovým průvodem. Ostatní demonstrace včetně extremistických přitáhly nejvýše 200 lidí. V Ostravě si desítky lidí připomněly výročí vzpomínkovým pochodem centrem města, zazpívaly i píseň Jednou budem dál, jednu ze skladeb provázejících sametovou revoluci.
V Českých Budějovicích lidé rozsvítili vpodvečer na náměstí Přemysla Otakara II. svíčky poskládané do slova demokracie a na hlavním náměstí v Liberci rozezněli desítky budíků, mobilních telefonů a zvonů, aby vyjádřili svou nespokojenost se situací ve společnosti i nedávnými událostmi na politické scéně, které považují za ohrožení demokracie v Česku. Už dopoledne se zhruba stovka lidí sešla u Památníku obětem komunismu v Liberci, kde položili květiny a zapálili svíčky.
Výročí takzvané sametové revoluce si připomněli setkáním se studenty a
vzpomínkovými akcemi i slovenští politici. Opozice i krajní levice svolaly
vlastní shromáždění.
