Předsedové koaličních stran a hnutí
Ohlašování korupce dvojmo
Vláda loni pověřila svého ministra pro lidská práva a rovné příležitosti Jiřího Dienstbiera (ČSSD), aby vypracoval zákon na ochranu whistleblowerů, tedy lidí, kteří oznámí trestný čin svého zaměstnavatele. Tomuto vládnímu návrhu však začal nečekaně konkurovat zákon ministra financí a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše.
Podle něj totiž ve vládní verzi řada věcí chybí. „Seznámil jsem se s lidmi, kteří měli odvahu nahlásit korupci a měli z toho problémy. Někteří byli dokonce stíháni. Naše společnost bohužel nemá instrument, jak tyto lidi ochránit,“ zdůvodnil Andrej Babiš potřebu takový zákon mít.
Jiří Dienstbier však zpochybnil principy, na kterých konkurenční návrh stojí. Jako takový ho považuje za naschvál.
Provize z pojištění a složka s Šinclovým jménem
Dramatická roztržka se loni v létě odehrála mezi ministrem financí Babišem a sociálně demokratickým poslancem Ladislavem Šinclem. Nejdříve se hádali kvůli návrhu, jak omezit provize za zprostředkování životního pojištění. Šincl naznačil, že Babiš by mohl mít v pojišťovnictví obchodní zájmy. Ten to rázně odmítl a poslancovo vystoupení označil za „sprostý koaliční podraz“.
Babiš pak další den Šincla i jeho rodinu obvinil z korupce. Vycházel ze složky nadepsané poslancovým jménem. ČSSD to vzápětí označila za metodu připomínající praxi komunistické Státní bezpečnosti. Babiš se hájil tím, že si jen vytáhl informace z médií.
Šincl a Babiš podruhé, tentokrát o hazardu
Oba muži se střetli znovu o pár měsíců později, tentokrát kvůli zákonu o hazardu. Ministr financí totiž Šincla a Jana Bartoška (KDU-ČSL) označil za politiky ovlivněné hazardní lobby. „Nevím, na základě čeho takovým způsobem útočí na koaliční poslance,“ uvedl tehdy premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
O hazardu, konkrétně o kvízomatech, se koalice dohadovala i letos v únoru. Premiér chtěl po ministrovi financí podporu pro „rychlou“ novelu loterijního zákona, která by omezila bujení herních strojů ještě dřív, než vejdou v platnost nové zákony upravující loterijní hry.
Babiš to odmítl s tím, že než by tato rychlá novela prošla legislativním kolečkem, začnou platit nové hazardní zákony. „Jsem rád, že se pan premiér probudil a jde bojovat proti kvízomatům. Já proti nim bojuji už rok a půl,“ prohlásil ministr financí.
Čerpání evropských peněz a Facebook
Loni na jaře, když se aktuálně řešilo dočerpávání evropských dotací, doporučil premiér Sobotka šéfce ministerstva pro místní rozvoj Karle Šlechtové (za ANO), aby se více věnovala čerpání peněz z Bruselu a trávila méně času na sociálních sítích.
Reagoval tak na její vyjádření na Facebooku, kde napsala, že viníci nedočerpání peněz za roky 2007 až 2013 „jsou nyní neviditelní; právě vlády ČSSD zavinily mnohé“. Zmínila i „uzavírání nevypověditelných smluv“ z dob, kdy její resort vedli sociální demokraté. Zalitovala, že jednání vlády nejsou veřejná. Lidé by prý viděli, jak koalice ve skutečnosti funguje.
Kdo rozumí zdravotnictví?
Dlouhodobě gradují spory mezi ministrem financí Babišem a šéfem zdravotnictví Svatoplukem Němečkem (ČSSD). Babiš nejdříve vládního kolegu kritizoval za to, jak v minulosti vedl ostravskou fakultní nemocnici. Audity totiž ukázaly, že ústav nakupoval předražené přístroje.
Babiš také na Němečka tlačí, aby zdravotnictví začalo šetřit a aby se transparentně rozdělovaly peníze uvnitř resortu. Šéf hnutí ANO mluví dlouhodobě o „černých dírách“ a tvrdí, že se ve zdravotnictví krade. Podle Němečka ale ministr financí této oblasti nerozumí.
Oba ministři se neshodují například na platbách za státní pojištěnce. Původně chtěl Němeček na vládě předložit návrh, který by platby od příštího roku zvedal z 870 na 1007 korun. Po Babišově kritice ale slevil a v pondělí tak představí růst pouze na 940 korun.
Spory mezi Babišem a Němečkem ale občas sklouzávají i do osobní roviny. Například na konci roku 2014 kritizoval ministr zdravotnictví média vydavatelství Mafra, které patří Babišově Agrofertu. Prý o něm lžou a jejich záměrem je ho poškodit. Babiš pak Němečkovi doporučil nastoupit protialkoholickou léčbu.
Mýto poprvé, podruhé, potřetí…
V křesle ministra dopravy se v současné vládě vystřídali už dva muži. Antonína Prachaře (ANO) nahradil Dan Ťok (za ANO). Kritika ohledně mýtného systému ze strany koaličních partnerů ale zůstává. Premiér Sobotka už několikrát naznačil, že má pochybnosti ohledně ministrových schopností dotáhnout soutěže na mýtný systém do úspěšného konce.
„Realita je, že pan ministr Ťok se s mýtem hodně trápí. To je věc, která bohužel trvá už dlouho – dva roky,“ prohlásil premiér Sobotka.
Nyní se resort dopravy znovu pokouší najít poradce, který by mu s tendrem na mýtný systém po roce 2019 pomohl. Tehdy by měl začít fungovat zcela nový systém.
Lex Babiš
Poslanec Jan Chvojka (ČSSD) podal v době kauzy Čapí hnízdo návrh omezující podnikání členů vlády. To by se dotklo v prvé řadě ministra financí a zároveň majitele Agrofertu Andreje Babiše. Proti návrhu se postavilo nejen hnutí ANO, ale i lidovci. Podle nich by to bylo porušení koaliční smlouvy.
Návrh, aby se členové vlády, kteří mají rozhodující podíl v obchodní korporaci, museli do 60 dnů od jmenování do funkce podílu zbavit, má však podporu předsednictva sociální demokracie. Předseda poslaneckého klubu ČSSD Roman Sklenák uvedl, že je nutné se na koaliční smlouvu a její jednotlivá ustanovení znovu podívat.
„Nechceme nikomu zakazovat vstup do politiky, ale myslíme si, že jsou určité pozice, kde by lidé podnikat neměli,“ uvedl Sklenák.
Sám Chvojka posléze ve vysílání ČT24 uvedl, že sice neměl v úmyslu zhoršit vztahy uvnitř koalice, ale návrh považuje za správný. Upozornil, že dokonce vychází z usnesení ČSSD z loňského sjezdu. „Chceme oddělit politickou a mediální a ekonomickou moc,“ řekl.
Restituce ano, ale zdanit
Andrej Babiš v březnu jako jediný z ministrů podpořil návrh komunistů na zdanění církevních restitucí. Lidovci to považují za populistický krok. „Fakticky je to tak, že komunisté se nás po dvou letech vlády ptají, jestli ještě existuje vládní koalice,“ poznamenal Sobotka.
„Již jednou v roce 1948 KSČM sebrala majetek církvím a perzekuovala duchovní i laiky. Nyní vláda projednává druhý pokus KSČM na zdanění. Odmítáme dodatečné zdanění navráceného majetku a finanačního vypořádání, jak navrhuje KSČM. Překvapuje mě, že takový návrh chtějí podporovat ministři ANO,“ uvedl na Twitteru místopředseda lidovců Marian Jurečka.
Podle KSČM by zdaněním církevních náhrad mohl stát ročně získat zpět asi 380 milionů korun a za celou dobu vyplácení asi jedenáct a půl miliardy.