Znečištěné oblasti mají větší úmrtnost na COVID-19, signalizují studie

O tom, že existuje vztah mezi úmrtností na nemoc způsobenou novým koronavirem a znečištěným ovzduším, se spekuluje prakticky od začátku pandemie. Místa, kde umírá nejvíce lidí, patří k těm s nejvíce znečištěným ovzduším. Nové výzkumy ukazují, že tato hypotéza může být pravdivá.

Severní Itálie patří k těm nejvíce znečištěným oblastem v zemi, čínský Wu-chan trpí výrazným průmyslovým znečištěním. New York má vzduch poškozený miliony automobilů. Všechna tato epicentra současné pandemie nového koronaviru spojuje špinavý vzduch a vysoké emise.

Tato souvislost ale může být jen náhodnou korelací, proto se vědci z oddělení biostatistiky z Harvardské univerzity rozhodli prostudovat tento fenomén detailněji.

Využili pro to údaje ze tří tisícovek amerických okresů – zmapovali území, kde žije asi 98 procent obyvatel USA. Zjistili, že každé zvýšení dlouhodobé koncentrace drobných částic znečištění PM2.5 o 1 mikrometr na metr krychlový zvyšuje smrtnost nemoci COVID-19 průměrně o 15 procent.

Pro tento výzkum brali v úvahu i řadu faktorů, které mohly výsledky ovlivnit – ať už to bylo množství nakažených, počet nemocničních lůžek, nebo různá další specifika oblastí.

Podle autorů práce se nejedná o pouhou náhodu ani o prostou korelaci, mezi oběma jevy podle nich existuje logická souvislost. Vědci se domnívají, že dlouhodobé vystavení drobným znečišťujícím částečkám oslabuje plíce, které se pak stávají zranitelnějšími vůči viru, jenž útočí právě na respirační systém.

Evropská data výsledky potvrzují

K podobným výsledkům došli i němečtí vědci z Univerzity Martina Luthera v Halle-Wittenbergu. Podle jejich studie je vyšší úmrtnost na nemoc COVID-19 spojená s vyššími emisemi oxidu dusičitého. Vycházeli ze satelitních dat, která znečištění touto látkou sledují.

Zkoumali 66 oblastí v Itálii, Španělsku, Francii a Německu a srovnávali smrtnost nemoci s tím, jak velké je v nich znečištění.

Výzkumníci v této práci dospěli k závěru, že znečištění oxidem dusičitým může mít vliv na horší celkové zdraví lidí v těchto oblastech, což zhoršuje jejich reakci na nový virus. „Nicméně náš výzkum tohoto tématu je jen prvním náznakem, že může existovat korelace mezi úrovní znečištění a silou koronavirové epidemie v dané oblasti,“ uvedli autoři.

Současně vyzvali vědce z ostatních zemí, aby se tomuto výzkumu věnovali také v dalších oblastech i v širším kontextu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí plastičtí chirurgové vyzývají k odkladu operací pro změnu pohlaví

Americká společnost plastických chirurgů (ASPS) na začátku února oznámila, že v současné době neexistuje dostatek kvalitních výzkumů, které by prokazovaly, že operace vedoucí ke změně pohlaví u teenagerů prokazují dlouhodobé přínosy. Naopak, novější důkazy naznačují, že „léčba může přinášet komplikace a potenciální škody“. Vyzvala proto, aby lékaři odkládali operace změny pohlaví u mladých pacientů až do minimálně devatenácti let.
před 39 mminutami

Moravští archeologové vypráví příběh jednoho lovce. Dočkali se světového uznání

Mezinárodní vědecká organizace PLOS vydala seznam nejdůležitějších studií uplynulého roku v oboru lidské evoluce. Zařadila mezi ně i výzkum českých archeologů vedený Dominikem Chlachulou. Mladý brněnský vědec popsal zcela jedinečný nález: sadu nástrojů jednoho lovce z doby ledové, současníka Štorchových Lovců mamutů. Jiný takový objev z této doby archeologie nemá, je celosvětově jedinečný a pomáhá vyprávět příběh lidí, kteří sídlili před desítkami tisíc let pod Pálavou a vytvořili i slavnou Věstonickou Venuši.
před 3 hhodinami

Nové riziko pro ohrožené gorily: agresivní paraziti od lidmi chovaných vepřů

Za vážnými záněty žaludku ohrožených horských goril je zvýšený výskyt hlístice rodu Hyostrongylus. Paraziti běžní u hospodářských zvířat tak mohou za určitých podmínek představovat riziko i pro volně žijící živočichy. Zjistil to mezinárodní tým vědců, jehož členy byli i zástupci Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO). Svá zjištění publikovali v časopise Journal of Applied Ecology.
před 6 hhodinami

Hannibal opravdu táhl přes Alpy se slony, ukazuje poprvé nový nález

O přítomnosti slonů v armádě vojevůdce Hannibala, který chtěl dobýt Řím, chyběl až doposud vědcům fyzický důkaz. Teď ho získali, analýza prokázala nález sloní kosti. Experti ale zažili i menší zklamání.
včera v 09:02

Hadi vydrží bez jídla celé roky. Vědci teď popsali, jak to dělají

Evoluční trik připravil hady o gen, který řídí hlad. Tito plazi tak nemusí cítit nutkavou potřebu, která řídí chování mnoha různých druhů, ukázal nový výzkum.
včera v 07:00

Příroda úplně zblízka. Podívejte se na vítěze prestižní fotografické soutěže

Sedmý ročník mezinárodní soutěže Close-up Photographer of the Year, která se snaží podívat zvířatům do tváře (pokud nějakou mají) z té nejmenší vzdálenosti, zná vítěze.
7. 2. 2026

Nový přístroj nahradil plíce a zachránil život umírajícímu muži

Lidský život začíná prvním nádechem a končí posledním výdechem. Dech rovná se život – když o něj člověk přijde, nemůže žít. Tyto věčné pravdy v poslední době narušují moderní technologie. Vědci z americké Northwestern University teď přišli na to, jak dech uměle plně nahradit, a to na celé dva dny. Zachránili tím život třiatřicetiletému pacientovi, který umíral po těžkém průběhu chřipky.
7. 2. 2026

SpaceX se místo mise na Mars chce předtím soustředit na Měsíc, píše WSJ

Vesmírná společnost miliardáře Elona Muska SpaceX odloží misi na Mars plánovanou na letošní rok. Místo toho se chce soustředit na dlouho slibovanou cestu na Měsíc. S odkazem na své zdroje o tom píše deník The Wall Street Journal (WSJ). Další zdroj listu uvedl, že si firma dala za cíl přistát na Měsíci bez lidí na palubě v březnu 2027.
7. 2. 2026
Načítání...