Znečištěné oblasti mají větší úmrtnost na COVID-19, signalizují studie

O tom, že existuje vztah mezi úmrtností na nemoc způsobenou novým koronavirem a znečištěným ovzduším, se spekuluje prakticky od začátku pandemie. Místa, kde umírá nejvíce lidí, patří k těm s nejvíce znečištěným ovzduším. Nové výzkumy ukazují, že tato hypotéza může být pravdivá.

Severní Itálie patří k těm nejvíce znečištěným oblastem v zemi, čínský Wu-chan trpí výrazným průmyslovým znečištěním. New York má vzduch poškozený miliony automobilů. Všechna tato epicentra současné pandemie nového koronaviru spojuje špinavý vzduch a vysoké emise.

Tato souvislost ale může být jen náhodnou korelací, proto se vědci z oddělení biostatistiky z Harvardské univerzity rozhodli prostudovat tento fenomén detailněji.

Využili pro to údaje ze tří tisícovek amerických okresů – zmapovali území, kde žije asi 98 procent obyvatel USA. Zjistili, že každé zvýšení dlouhodobé koncentrace drobných částic znečištění PM2.5 o 1 mikrometr na metr krychlový zvyšuje smrtnost nemoci COVID-19 průměrně o 15 procent.

Pro tento výzkum brali v úvahu i řadu faktorů, které mohly výsledky ovlivnit – ať už to bylo množství nakažených, počet nemocničních lůžek, nebo různá další specifika oblastí.

Podle autorů práce se nejedná o pouhou náhodu ani o prostou korelaci, mezi oběma jevy podle nich existuje logická souvislost. Vědci se domnívají, že dlouhodobé vystavení drobným znečišťujícím částečkám oslabuje plíce, které se pak stávají zranitelnějšími vůči viru, jenž útočí právě na respirační systém.

Evropská data výsledky potvrzují

K podobným výsledkům došli i němečtí vědci z Univerzity Martina Luthera v Halle-Wittenbergu. Podle jejich studie je vyšší úmrtnost na nemoc COVID-19 spojená s vyššími emisemi oxidu dusičitého. Vycházeli ze satelitních dat, která znečištění touto látkou sledují.

Zkoumali 66 oblastí v Itálii, Španělsku, Francii a Německu a srovnávali smrtnost nemoci s tím, jak velké je v nich znečištění.

Výzkumníci v této práci dospěli k závěru, že znečištění oxidem dusičitým může mít vliv na horší celkové zdraví lidí v těchto oblastech, což zhoršuje jejich reakci na nový virus. „Nicméně náš výzkum tohoto tématu je jen prvním náznakem, že může existovat korelace mezi úrovní znečištění a silou koronavirové epidemie v dané oblasti,“ uvedli autoři.

Současně vyzvali vědce z ostatních zemí, aby se tomuto výzkumu věnovali také v dalších oblastech i v širším kontextu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 42 mminutami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 14 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 17 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 19 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 20 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 22 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...