Změny klimatu mají významný vliv na lidské zdraví už dnes. Budoucí generace ale čekají dopady mnohem horší, míní experti

9 minut
Zvyšující se teploty ohrožují zdraví. Změna klimatu může rozšířit i přinést nové nemoci
Zdroj: ČT24

Kvůli změnám klimatu se lidstvo bude muset vypořádat jak s větším množstvím chorob, tak i s rostoucími počty úmrtí spojených s horkem. Očekává se více úžehů, úpalů, kožních vyrážek, infarktů a nemocí souvisejících s vyčerpáním organismu. Přesné dopady se podle českých odborníků Ferdinanda Poláka a Jana Hollana predikovat nedají, ke změnám ale podle nich dojde určitě.

Loňský rok byl druhým nejteplejším v historii měření a planeta má za sebou nejteplejší dekádu vůbec. Průměrné teploty se mají navíc podle klimatologů dále zvyšovat – a nezůstane jenom u toho.

„Bude se pravděpodobně měnit i složení vody. Objeví se nové bakterie, viry a houby,“ tvrdí Ferdinand Polák. Lékař z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze zároveň ale dodává, že vývoj dopadů na lidské zdraví v souvislosti s měnícím se klimatem je trochu věštěním z křišťálové koule. Vliv na životy mít ale rozhodně budou.

Problémy přinášejí především extrémní výkyvy teplot. „V současnosti se vyskytují tak horká období, která se dřív nemohla vyskytnout ani jednou za milion let. To je něco, na co není příroda ani lidská populace nachystaná,“ říká Jan Hollan z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.

Mezi příznaky spojené s přehřátím organismu patří bolest hlavy, nevolnost, slabost, omdlévání nebo svalové křeče. V horších případech kromě celkového vyčerpání hrozí lidem v extrémních teplotách omdlévání nebo infarkty.

Klimatické změny budou mít fatální dopady na příští generace

Klimatické změny mají zásadní vliv na zdraví populace v některých částech světa už nyní. „Dříve, v 60., 70. a 80. letech, extrémně horké léto postihovalo pouze tisícinu území severní polokoule. Dnes je to už patnáct procent,“ uvádí Jan Hollan.

Na závažné dopady klimatických změn na lidské zdraví nedávno upozornila také zpráva Lancet Countdown, na níž pracovalo přes 120 expertů. Varovali před úbytkem potravy, fyziologickými traumaty i před mnohem horšími, vzduchem přenášenými chorobami. V souvislosti s tím by se mohly objevit také dosud neznámé infekce, na které by se musely vyvinout léky.

Těchto hrozeb se obává i Ferdinand Polák: „Je jisté, že s nárustem teplot o jeden až tři stupně mohou různé viry, bakterie a houby mutovat a přinést nové nemoci.“ Polák přesto věří, že i s tím se lidstvo postupem času dokáže vyrovnat. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 45 mminutami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 1 hhodinou

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 17 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 19 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 22 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 23 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
včera v 07:00

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...