Vědci popsali vývoj žloutenky typu B během posledních 4 tisíc let – ukázali, že tato nemoc byla v populaci rozšířená zřejmě i více než v současné době.
Známý časopis Nature otiskl 17. května 2018 článek mapující evoluci HBV viru, původce jednoho z nejzávažnějších virových onemocnění člověka – žloutenky typu B – od doby bronzové do středověku. Na studii se vedle řady zahraničních odborníků podílel také Václav Smrčka z Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
- Prevalence, jeden ze základních ukazatelů v epidemiologii, je to podíl počtu jedinců trpících danou nemocí a počtu všech jedinců ve sledované populaci. Je vztažena k určitému časovému okamžiku a obvykle se vyjadřuje v procentech.
- Zdroj: Wikipedie
„Výzkum ukázal, že lidé v celé Eurasii byli infikováni viry žloutenky typu B po tisíce let. Prevalence během bronzové doby mohla být navíc daleko větší, než je typické pro současné domorodé populace,“ vysvětluje profesor Smrčka výsledky studie. Porovnání výsledků výzkumu s geografickými modely ukázalo, že šíření pravěkých a moderních variant viru souvisí s migracemi lidí v době bronzové a železné.
„Práce profesora Smrčky je skvělou ukázkou toho, že i v oborech, o nichž občas slýcháváme, že jejich zapojení do špičkové vědy má velké bariéry, vznikají výsledky světového významu – publikovatelné i v tak prestižním časopise, jakým je Nature,“ říká Aleksi Šedo, děkan 1. LF UK.
Jak najít tisíce let starou žloutenku
Autoři článku oznámili, že plně, či částečně přečetli 12 pravěkých genomů, které jsou přibližně 0,8–4,5 tisíce let staré. „Genotypy HBV, které jsou dnes typické pro Afriku či Asii, včetně subgenotypů pro Asii, byly v zásadě již přítomny u minulých populací Eurasie. Podle geografických modelů bylo zjištěno, že pravěké a moderní genotypy jsou ve vztahu s migracemi lidí během doby bronzové a železné,“ vysvětluje profesor Smrčka.
- Virem hepatitidy B byla infikována asi třetina světové populace, tj. více než 2 miliardy lidí
- V současné době je touto nemocí nakaženo asi 257 milionů lidí
- Nejvíce nakažených je v Číně, přibližně 125 milionů
- Roku 2015 způsobila tato nemoc 887 000 úmrtí
Obor biomolekulární paleopatologie, který zjišťuje znaky chorob ve skeletech dávno minulých populací na molekulární úrovni, může podle něj přinést inspiraci virologům, dovolí předvídat evoluční změny různých virů. Může tak pomoci zamezit dalším pandemiím, které by zmutované viry mohly jednou způsobit.
