Zimní tornáda jsou velmi nezvyklá. Ta, která zasáhla USA, byla výjimečná

Uplynulý víkend označují meteorologové v USA jako historický pro mimořádný výskyt prosincových tornád na americkém Středozápadě. Celkem bylo ohlášeno nejméně padesát tornád v Kentucky, Arkansasu, Illinois, Missouri a Tennessee a některá z nich dokonce zabíjela. Na tom měl zřejmě významný podíl i noční výskyt tornád. Zřítily se stovky budov a miliony lidí zůstávají bez proudu.

Každou jednotlivou dráhu tornáda meteorologové pečlivě zkoumají a z 23 zatím zdokumentovaných vyhodnotili pět tornád jako kategorii EF3, osm EF2, sedm EF1 a 3 tornáda EF0. Víc než polovina z nich tedy byla silná tornáda, přitom u některých dalších nevylučují kategorii EF4 nebo dokonce EF5.

Průzkum poškození podél trajektorií nejsilnějších tornád stále probíhá a jeho dokončení může trvat v daných podmínkách i týdny.

Proč přišla tornáda v prosinci?

Zatímco teplý vzduch z Mexického zálivu mířil na sever a blížil se téměř k Velkým jezerům, od západu se pohybovala ze Skalistých hor do oblasti Velkých jezer hluboká tlaková níže. Splnily se tak základní podmínky pro vznik prudkých supercelárních bouří doprovázených tornády: vlhký teplý vzduch z Mexického zálivu stoupal vzhůru.

Pod něj se valil studený vzduch ze severozápadu. A co bylo podstatné, na studené frontě byl výrazný střih větru, tedy s výškou se zásadně měnil směr a rychlost větru. Obvykle se to stává častěji v březnu nebo v dubnu, kdy se na jaře začíná prohřívat zemský povrch, v prosinci je to mírně řečeno nezvyklé.

Nahrávám video
Události: Obětí tornád v USA je nejméně 88
Zdroj: ČT24

Jedna z nejprudších bouří, která na studené frontě vznikla, byla supercela, přecházející z jihozápadu do Arkansasu, Missouri, a pak do Tennessee a Kentucky. Trvala více než jedenáct hodin a na své asi tisíc kilometrů dlouhé dráze způsobila několik tornád. To nejdelší z nich mělo možná až 365 kilometrů dlouhou trajektorii destrukce. Tornádo prošlo čtyřmi státy a je možné, že překonalo i nechvalně známé tornádo Tri-State z 18. března 1925, které urazilo 352 kilometrů za asi 3,5 hodiny svého života. Tuto alternativu zatím experti prověřují.

Proč se ale tornáda v oblasti vyskytla tak pozdě – v prosinci, kdy už obvykle tornadických bouří není tolik? A souvisí to se změno klimatu? Jednoznačná odpověď neexistuje. Přímá souvislost mezi silnými konvektivními bouřemi (včetně tornád) a změnou klimatu zatím nebyla prokázána. To ovšem nemusí znamenat, že neexistuje.

Zatím se vědcům podle regionálních modelů zdálo pravděpodobné, že se podmínky pro vznik prudkých bouří (instabilita atmosféry, vlhkost vzduchu, střih větru) zvýší na jaře a budou rok od roku hodně proměnlivé.

Zajímavý je ale výsledek několika studií, které prokazují, že zatímco ve známé americké Tornado Alley tornád ubývá, právě na jihovýchodě a Středozápadě, tedy v posledních dnech zasažených regionech, jich přibývá. Nejnovější americké výzkumy potvrzují, že teplejší Mexický záliv opravdu může zvýšit pravděpodobnost výskytu silných tornád. Jeho teplá voda totiž v souladu se základy meteorologie poskytuje bouřím energii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Svět padá do AI pasti, tvrdí ekonomové

Umělé inteligence (AI) rychle zvyšují automatizaci v mnoha oborech. Rychlost a rozsah těchto změn jsou tak velké, že to dle nového výzkumu může ohrozit i samotné firmy. V rozhovoru pro ČT24 autoři nové studie popsali, jak by nastíněný celosvětový problém řešili právě oni.
před 1 hhodinou

Nové poznatky o lidoopech narušují představu o výjimečnosti lidské mysli

Lidoopi dokážou předstírat hru s neexistujícími předměty, měnit svá přesvědčení podle síly nových informací a pamatovat si známé tváře i po více než čtvrt století. Série studií z posledních let, které shrnuje britský list The Guardian, výrazně mění pohled vědců na mentální schopnosti nejbližších příbuzných člověka a zpochybňuje dřívější představy o jedinečnosti lidské mysli.
před 4 hhodinami

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
včera v 07:01

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
včera v 06:02

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026
Načítání...