Zimní tornáda jsou velmi nezvyklá. Ta, která zasáhla USA, byla výjimečná

Uplynulý víkend označují meteorologové v USA jako historický pro mimořádný výskyt prosincových tornád na americkém Středozápadě. Celkem bylo ohlášeno nejméně padesát tornád v Kentucky, Arkansasu, Illinois, Missouri a Tennessee a některá z nich dokonce zabíjela. Na tom měl zřejmě významný podíl i noční výskyt tornád. Zřítily se stovky budov a miliony lidí zůstávají bez proudu.

Každou jednotlivou dráhu tornáda meteorologové pečlivě zkoumají a z 23 zatím zdokumentovaných vyhodnotili pět tornád jako kategorii EF3, osm EF2, sedm EF1 a 3 tornáda EF0. Víc než polovina z nich tedy byla silná tornáda, přitom u některých dalších nevylučují kategorii EF4 nebo dokonce EF5.

Průzkum poškození podél trajektorií nejsilnějších tornád stále probíhá a jeho dokončení může trvat v daných podmínkách i týdny.

Proč přišla tornáda v prosinci?

Zatímco teplý vzduch z Mexického zálivu mířil na sever a blížil se téměř k Velkým jezerům, od západu se pohybovala ze Skalistých hor do oblasti Velkých jezer hluboká tlaková níže. Splnily se tak základní podmínky pro vznik prudkých supercelárních bouří doprovázených tornády: vlhký teplý vzduch z Mexického zálivu stoupal vzhůru.

Pod něj se valil studený vzduch ze severozápadu. A co bylo podstatné, na studené frontě byl výrazný střih větru, tedy s výškou se zásadně měnil směr a rychlost větru. Obvykle se to stává častěji v březnu nebo v dubnu, kdy se na jaře začíná prohřívat zemský povrch, v prosinci je to mírně řečeno nezvyklé.

Nahrávám video

Jedna z nejprudších bouří, která na studené frontě vznikla, byla supercela, přecházející z jihozápadu do Arkansasu, Missouri, a pak do Tennessee a Kentucky. Trvala více než jedenáct hodin a na své asi tisíc kilometrů dlouhé dráze způsobila několik tornád. To nejdelší z nich mělo možná až 365 kilometrů dlouhou trajektorii destrukce. Tornádo prošlo čtyřmi státy a je možné, že překonalo i nechvalně známé tornádo Tri-State z 18. března 1925, které urazilo 352 kilometrů za asi 3,5 hodiny svého života. Tuto alternativu zatím experti prověřují.

Proč se ale tornáda v oblasti vyskytla tak pozdě – v prosinci, kdy už obvykle tornadických bouří není tolik? A souvisí to se změno klimatu? Jednoznačná odpověď neexistuje. Přímá souvislost mezi silnými konvektivními bouřemi (včetně tornád) a změnou klimatu zatím nebyla prokázána. To ovšem nemusí znamenat, že neexistuje.

Zatím se vědcům podle regionálních modelů zdálo pravděpodobné, že se podmínky pro vznik prudkých bouří (instabilita atmosféry, vlhkost vzduchu, střih větru) zvýší na jaře a budou rok od roku hodně proměnlivé.

Zajímavý je ale výsledek několika studií, které prokazují, že zatímco ve známé americké Tornado Alley tornád ubývá, právě na jihovýchodě a Středozápadě, tedy v posledních dnech zasažených regionech, jich přibývá. Nejnovější americké výzkumy potvrzují, že teplejší Mexický záliv opravdu může zvýšit pravděpodobnost výskytu silných tornád. Jeho teplá voda totiž v souladu se základy meteorologie poskytuje bouřím energii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
před 21 hhodinami
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.