Zimní tornáda jsou velmi nezvyklá. Ta, která zasáhla USA, byla výjimečná

Uplynulý víkend označují meteorologové v USA jako historický pro mimořádný výskyt prosincových tornád na americkém Středozápadě. Celkem bylo ohlášeno nejméně padesát tornád v Kentucky, Arkansasu, Illinois, Missouri a Tennessee a některá z nich dokonce zabíjela. Na tom měl zřejmě významný podíl i noční výskyt tornád. Zřítily se stovky budov a miliony lidí zůstávají bez proudu.

Každou jednotlivou dráhu tornáda meteorologové pečlivě zkoumají a z 23 zatím zdokumentovaných vyhodnotili pět tornád jako kategorii EF3, osm EF2, sedm EF1 a 3 tornáda EF0. Víc než polovina z nich tedy byla silná tornáda, přitom u některých dalších nevylučují kategorii EF4 nebo dokonce EF5.

Průzkum poškození podél trajektorií nejsilnějších tornád stále probíhá a jeho dokončení může trvat v daných podmínkách i týdny.

Proč přišla tornáda v prosinci?

Zatímco teplý vzduch z Mexického zálivu mířil na sever a blížil se téměř k Velkým jezerům, od západu se pohybovala ze Skalistých hor do oblasti Velkých jezer hluboká tlaková níže. Splnily se tak základní podmínky pro vznik prudkých supercelárních bouří doprovázených tornády: vlhký teplý vzduch z Mexického zálivu stoupal vzhůru.

Pod něj se valil studený vzduch ze severozápadu. A co bylo podstatné, na studené frontě byl výrazný střih větru, tedy s výškou se zásadně měnil směr a rychlost větru. Obvykle se to stává častěji v březnu nebo v dubnu, kdy se na jaře začíná prohřívat zemský povrch, v prosinci je to mírně řečeno nezvyklé.

3 minuty
Události: Obětí tornád v USA je nejméně 88
Zdroj: ČT24

Jedna z nejprudších bouří, která na studené frontě vznikla, byla supercela, přecházející z jihozápadu do Arkansasu, Missouri, a pak do Tennessee a Kentucky. Trvala více než jedenáct hodin a na své asi tisíc kilometrů dlouhé dráze způsobila několik tornád. To nejdelší z nich mělo možná až 365 kilometrů dlouhou trajektorii destrukce. Tornádo prošlo čtyřmi státy a je možné, že překonalo i nechvalně známé tornádo Tri-State z 18. března 1925, které urazilo 352 kilometrů za asi 3,5 hodiny svého života. Tuto alternativu zatím experti prověřují.

Proč se ale tornáda v oblasti vyskytla tak pozdě – v prosinci, kdy už obvykle tornadických bouří není tolik? A souvisí to se změno klimatu? Jednoznačná odpověď neexistuje. Přímá souvislost mezi silnými konvektivními bouřemi (včetně tornád) a změnou klimatu zatím nebyla prokázána. To ovšem nemusí znamenat, že neexistuje.

Zatím se vědcům podle regionálních modelů zdálo pravděpodobné, že se podmínky pro vznik prudkých bouří (instabilita atmosféry, vlhkost vzduchu, střih větru) zvýší na jaře a budou rok od roku hodně proměnlivé.

Zajímavý je ale výsledek několika studií, které prokazují, že zatímco ve známé americké Tornado Alley tornád ubývá, právě na jihovýchodě a Středozápadě, tedy v posledních dnech zasažených regionech, jich přibývá. Nejnovější americké výzkumy potvrzují, že teplejší Mexický záliv opravdu může zvýšit pravděpodobnost výskytu silných tornád. Jeho teplá voda totiž v souladu se základy meteorologie poskytuje bouřím energii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rytina koně stará 15 tisíc let. Moravští archeologové ukázali unikátní nález

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.
před 8 mminutami

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 15 hhodinami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
včera v 11:14

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
včera v 09:03

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026
Načítání...