Zimbabwe prodá slonovinu v hodnotě 300 milionů dolarů, nemá peníze na národní parky

Zimbabwe bude usilovat o to, aby mohlo prodat zásoby slonoviny, které nashromáždilo za poslední desetiletí. Podle odhadů by mohl prodej slonoviny vynést až 300 milionů dolarů (téměř 6,8 miliard korun). Země zmítaná ekonomickou krizí chce peníze použít na údržbu národních parků. Obchod se sloními kly ovšem zakazuje Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin (CITES), a to zejména kvůli ochraně chobotnatců před pytláky.

„Jsme toho názoru, že by nám mělo být umožněno (slonovinu) prodávat, podali jsme proto k CITES společnou žádost,“ uvedl Tinashe Farawo, mluvčí zimbabwské správy národních parků.

Zimbabwe spolu s Botswanou, Namibií a Zambií, tedy zeměmi, kde žije převážná část afrických slonů, požadují, aby se za určitých podmínek se sloními kly obchodovat dalo, zejména v případě sportovního (trofejního) lovu.

„Obyvatelstvo, jež žije v blízkosti rezervací, musí mít možnost z přítomnosti slonů těžit díky prodeji jejich slonoviny,“ tvrdí Farawo. Lidé žijící u národních parků prý s chobotnatci často přicházejí do konfliktu a zvířata jim také způsobují značné materiální škody.

„CITES by měl regulovat obchod s ohroženými druhy, ale když žádný obchod neexistuje, neslouží už (CITES) ničemu,“ podotkl Farawo. Pohrozil také, že pokud CITES Zimbabwe obchodování neumožní, přestane se v jeho rámci účastnit diskusí o ochraně slonů.

Slonů rychle ubývá

Podle Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) se za posledních deset let snížil počet slonů v Africe o 110 tisíc kusů, momentálně jich tam žije asi 415 tisíc. Největší hrozbu pro tato zvířata představují v současné době pytláci – zabijí jich ročně asi 40 tisíc. V posledních letech se kromě střílení slonů uchylují také k jejich trávení pomocí kyanidu.

V Zimbabwe žije kolem 84 tisíc slonů, podle nedávného vyjádření ministryně turismu se však vláda dokáže postarat pouze o 55 tisíc z nich. Země proto pravidelně prodává slony do Číny a z výtěžku financuje provoz národních parků.

Zimbabwe se potýká s ekonomickou krizí, inflace nedávno dosáhla desetiletého maxima. Zemi rovněž sužují rozsáhlé výpadky proudu, které by mohly ohrozit i výnosný těžařský průmysl, který je pro místní ekonomiku zásadní. 

Nahrávám video

Slonům hrozí vyhynutí v celé Africe

Studie Mezinárodního svazu ochrany přírody zveřejněná v časopise Nature Communications uvádí, že případů zabití slonů pytláky ubývá. Zatímco v roce 2011 měli na svědomí deset procent všech těchto úmrtí, v roce 2017 to byly již „jen“ čtyři procenta.

Přesto hrozí slonům africkým vyhynutí „prakticky na celém kontinentu“, uvedla univerzita v anglickém Yorku, která se na výzkumu podílela.

„Pytláctví nepřestane, dokud bude po slonovině poptávka,“ uvedl hlavní autor studie Colin Beale. Snižovat zájem o sloní kly ale bude podle něj během na dlouhou trať a úkolem i pro příští generaci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 1 hhodinou

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
před 12 hhodinami

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
před 13 hhodinami

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
před 15 hhodinami

Po miliardách dávek. Očkování na principu mRNA je účinné a bezpečné, říká metastudie

Kanadští vědci v rozsáhlé studii potvrdili účinnost i bezpečnost očkování na principu mRNA. Současně ale otevřeně hovoří i o vedlejších účincích, dezinformacích a dalších aspektech těchto vakcín.
před 15 hhodinami

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 17 hhodinami

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
před 17 hhodinami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
30. 6. 2026

Evropský pohled