Zimbabwe prodá slonovinu v hodnotě 300 milionů dolarů, nemá peníze na národní parky

Zimbabwe bude usilovat o to, aby mohlo prodat zásoby slonoviny, které nashromáždilo za poslední desetiletí. Podle odhadů by mohl prodej slonoviny vynést až 300 milionů dolarů (téměř 6,8 miliard korun). Země zmítaná ekonomickou krizí chce peníze použít na údržbu národních parků. Obchod se sloními kly ovšem zakazuje Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin (CITES), a to zejména kvůli ochraně chobotnatců před pytláky.

„Jsme toho názoru, že by nám mělo být umožněno (slonovinu) prodávat, podali jsme proto k CITES společnou žádost,“ uvedl Tinashe Farawo, mluvčí zimbabwské správy národních parků.

Zimbabwe spolu s Botswanou, Namibií a Zambií, tedy zeměmi, kde žije převážná část afrických slonů, požadují, aby se za určitých podmínek se sloními kly obchodovat dalo, zejména v případě sportovního (trofejního) lovu.

„Obyvatelstvo, jež žije v blízkosti rezervací, musí mít možnost z přítomnosti slonů těžit díky prodeji jejich slonoviny,“ tvrdí Farawo. Lidé žijící u národních parků prý s chobotnatci často přicházejí do konfliktu a zvířata jim také způsobují značné materiální škody.

„CITES by měl regulovat obchod s ohroženými druhy, ale když žádný obchod neexistuje, neslouží už (CITES) ničemu,“ podotkl Farawo. Pohrozil také, že pokud CITES Zimbabwe obchodování neumožní, přestane se v jeho rámci účastnit diskusí o ochraně slonů.

Slonů rychle ubývá

Podle Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) se za posledních deset let snížil počet slonů v Africe o 110 tisíc kusů, momentálně jich tam žije asi 415 tisíc. Největší hrozbu pro tato zvířata představují v současné době pytláci – zabijí jich ročně asi 40 tisíc. V posledních letech se kromě střílení slonů uchylují také k jejich trávení pomocí kyanidu.

V Zimbabwe žije kolem 84 tisíc slonů, podle nedávného vyjádření ministryně turismu se však vláda dokáže postarat pouze o 55 tisíc z nich. Země proto pravidelně prodává slony do Číny a z výtěžku financuje provoz národních parků.

Zimbabwe se potýká s ekonomickou krizí, inflace nedávno dosáhla desetiletého maxima. Zemi rovněž sužují rozsáhlé výpadky proudu, které by mohly ohrozit i výnosný těžařský průmysl, který je pro místní ekonomiku zásadní. 

3 minuty
Horizont ČT24: Sloní sirotčinec v Nairobi
Zdroj: ČT24

Slonům hrozí vyhynutí v celé Africe

Studie Mezinárodního svazu ochrany přírody zveřejněná v časopise Nature Communications uvádí, že případů zabití slonů pytláky ubývá. Zatímco v roce 2011 měli na svědomí deset procent všech těchto úmrtí, v roce 2017 to byly již „jen“ čtyři procenta.

Přesto hrozí slonům africkým vyhynutí „prakticky na celém kontinentu“, uvedla univerzita v anglickém Yorku, která se na výzkumu podílela.

„Pytláctví nepřestane, dokud bude po slonovině poptávka,“ uvedl hlavní autor studie Colin Beale. Snižovat zájem o sloní kly ale bude podle něj během na dlouhou trať a úkolem i pro příští generaci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 23 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...