Vědci z celého světa si všímají, že se Země v poslední době otáčí kolem své osy stále rychleji – a to dokonce nejrychleji v lidských dějinách. Přestože ještě neexistuje studie, je jasné, že rok 2020 přinesl ty nejkratší dny v historii.
Většina historie lidstva byla měřená 24hodinovým cyklem dne a noci, samozřejmě s různými úpravami, které byly prováděny pro pohodlí s tím, jak se měnila roční období. Tento cyklus se řídí rychlostí, kterou se naše planeta otáčí kolem své osy. Délka dne se proto stala standardem, podle kterého se označuje čas – každý den trvá přibližně 86 400 sekund. Cyklus den/noc je pozoruhodně konzistentní navzdory tomu, že se ve skutečnosti pravidelně mírně mění.
Před několika desítkami let začal vývoj atomových hodin, díky nimž vědci mohou zaznamenávat plynutí času v neuvěřitelně malých časových úsecích – a to umožnilo měřit délku dne s přesností až milisekundy.
To ukázalo, že rotace planety je ve skutečnosti mnohem proměnlivější, než se kdysi myslelo. Od té doby, co taková měření začala, vědci také zjistili, že Země velmi pozvolna zpomalovala svou rotaci – až do loňského roku, kdy se začala točit rychleji. Tato změna byla natolik výrazná, že někteří experti dokonce uvažovali o tom, zda by letos nebylo zapotřebí vložit zápornou sekundu.
„Je zřejmé, že se Země nyní otáčí rychleji než kdykoliv v předcházejících 50 letech,“ uvedl pro deník Telegraph Peter Whibberley z britské National Physical Laboratory – i pro něj je odebrání sekundy logickým řešením.
Nejkratší den v dějinách měření
Před začátkem roku 2020 byl nejkratším dnem od roku 1973 5. červenec 2005, kdy rotace Země trvala o 1,0516 milisekundy méně, než je standardních 86 400 sekund.
Ale už v polovině roku 2020 Země tento rekord překonala 28krát. Vědci také zaznamenali, že loni v létě, konkrétně 19. července, byl ten úplně nejkratší den v historii – byl o 1,4602 milisekundy kratší než standardní den.
Experti na planety se tím zatím detailně nezabývají; zjistili, že existuje příliš mnoho faktorů, které mají vliv na otáčení planet – včetně přitažlivosti Měsíce, množství ledu, nebo dokonce eroze hor. Je dokonce možné, že by vliv mohlo mít i globální oteplování – na pólech i na velehorách totiž ubývá značné množství ledové a sněhové hmoty.
Zatím jde ale o tak drobné změny, že na život na Zemi nemají patrný dopad. Naopak jsou jimi již lehce znepokojení experti na počítače – velká část moderních technologií je totiž založena na něčem, co popisují jako „pravý čas“. Přidání záporné sekundy by mohlo vést k problémům.
