Zánětlivé onemocnění u dětí nejspíš souvisí s koronavirem, zjistili vědci

Zvýšený výskyt zánětlivého onemocnění u dětí srovnávaného se vzácnou Kawasakiho nemocí nejspíše souvisí s prodělanou infekcí koronavirem. Zjistili to italští vědci, kteří své závěry publikovali v britském odborném periodiku The Lancet. Lékaři dosud o spojitosti mezi zánětlivým syndromem, který byl v posledních týdnech v mnoha zemích diagnostikován stovkám dětí, a chorobou covid-19 pouze spekulovali.

Záhadnou chorobu u mladých pacientů s koronavirem zaznamenali lékaři nejen v Itálii, ale také v Británii, USA či Francii. Její průběh přirovnávají ke Kawasakiho nemoci, která způsobuje u dětí do pěti let záněty cév a srdce, či k syndromu toxického šoku. Kawasakiho nemoc se normálně vyskytuje zhruba u jednoho z 10 tisíc dětí, v poslední době se ale jí podobné zánětlivé onemocnění objevuje mnohem častěji.

Italští vědci poprvé přišli s důkazem, že důvodem častějšího výskytu může být právě koronavirová pandemie. U dětí v oblasti Bergama, které se se záněty v posledních týdnech léčily, se totiž prodělaná nákaza covidem-19 prokázala v osmi z deseti případů. Podle odborníků ale zřejmě byly nakažené i zbylé dvě děti, jen to neukázaly nedostatečně spolehlivé testy.

Nemoc je vzácná, ale přibývá jí

Míra výskytu nového onemocnění, které lékaři dočasně nazvali zkratkou PIMS-TS (Zánětlivý pediatrický multisystémový syndrom spojovaný s virem SARS-CoV-2), se v Bergamu za poslední měsíc zvýšila třicetkrát. I tak jde ale dál o vzácnou komplikaci, kterou prodělá jen zhruba jedno z tisíce nakažených dětí.

„Naše studie přináší první jasný důkaz spojitosti mezi nákazou virem SARS-CoV-2 a tímto zánětlivým stavem,“ řekl deníku The Guardian Lorenzo D'Antiga, primář dětského oddělení nemocnice v Bergamu, který se na studii podílel.

Mezi příznaky zánětlivé choroby patří vysoká horečka, nízký krevní tlak, vyrážky a dušnost. Syndrom se může projevovat rovněž bolestmi břicha, zvracením a průjmem. Většina nemocných na léčbu dobře reaguje, fatální komplikace jsou vzácné.

V americkém státě New York už na zánětlivé onemocnění zemřely dvě děti a jeden mladý pacient, v Londýně za podobných okolností umřel čtrnáctiletý pacient. První úmrtí na nemoc přirovnávanou ke Kawasakiho chorobě ohlásila i Francie, kde v Marseille zemřel devítiletý chlapec. Celkem ve Francii dosud napočítali 125 nemocných s tímto syndromem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
před 2 hhodinami

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
před 4 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 7 hhodinami

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
před 8 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 9 hhodinami

Lidé kapitulují před AI, varuje výzkum před dalekosáhlými dopady

Lidé, kteří více používají umělé inteligence, se méně soustředí na využívání vlastního mozku – zato téměř bezmezně věří lžím mozků křemíkových. Tato zranitelnost je podle nové studie snadno zneužitelná.
před 10 hhodinami

Pacientů s Alzheimerovou chorobou přibývá, pomoci může nová léčba

Přibývá neurodegenerativních onemocnění. Jen počet případů Parkinsonovy choroby za posledních třicet let stoupl celosvětově o tři sta procent. Tempo předčilo i predikce lékařů spojené se stárnutím populace. V Česku je také zhruba pětaosmdesát tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou. Někteří z nich by mohli ještě letos dostat nové moderní léky, vhodné budou pro lidi na začátku onemocnění. Čeká se ale na povolení regulačních orgánů a stanovení úhrady z veřejného zdravotního pojištění.
před 10 hhodinami

AI skočily na falešné studie. Šířily varování před neexistující nemocí

Bixonimania je zdravotní problém, který vzniká po dlouhém zírání do monitoru, po němž mohou zarudnout oční víčka. Zajímavé na této chorobě je zejména to, že vůbec neexistuje. I přesto o ní umělé inteligence déle než rok informovaly.
včera v 15:00
Načítání...