Zánětlivé onemocnění u dětí nejspíš souvisí s koronavirem, zjistili vědci

Zvýšený výskyt zánětlivého onemocnění u dětí srovnávaného se vzácnou Kawasakiho nemocí nejspíše souvisí s prodělanou infekcí koronavirem. Zjistili to italští vědci, kteří své závěry publikovali v britském odborném periodiku The Lancet. Lékaři dosud o spojitosti mezi zánětlivým syndromem, který byl v posledních týdnech v mnoha zemích diagnostikován stovkám dětí, a chorobou covid-19 pouze spekulovali.

Záhadnou chorobu u mladých pacientů s koronavirem zaznamenali lékaři nejen v Itálii, ale také v Británii, USA či Francii. Její průběh přirovnávají ke Kawasakiho nemoci, která způsobuje u dětí do pěti let záněty cév a srdce, či k syndromu toxického šoku. Kawasakiho nemoc se normálně vyskytuje zhruba u jednoho z 10 tisíc dětí, v poslední době se ale jí podobné zánětlivé onemocnění objevuje mnohem častěji.

Italští vědci poprvé přišli s důkazem, že důvodem častějšího výskytu může být právě koronavirová pandemie. U dětí v oblasti Bergama, které se se záněty v posledních týdnech léčily, se totiž prodělaná nákaza covidem-19 prokázala v osmi z deseti případů. Podle odborníků ale zřejmě byly nakažené i zbylé dvě děti, jen to neukázaly nedostatečně spolehlivé testy.

Nemoc je vzácná, ale přibývá jí

Míra výskytu nového onemocnění, které lékaři dočasně nazvali zkratkou PIMS-TS (Zánětlivý pediatrický multisystémový syndrom spojovaný s virem SARS-CoV-2), se v Bergamu za poslední měsíc zvýšila třicetkrát. I tak jde ale dál o vzácnou komplikaci, kterou prodělá jen zhruba jedno z tisíce nakažených dětí.

„Naše studie přináší první jasný důkaz spojitosti mezi nákazou virem SARS-CoV-2 a tímto zánětlivým stavem,“ řekl deníku The Guardian Lorenzo D'Antiga, primář dětského oddělení nemocnice v Bergamu, který se na studii podílel.

Mezi příznaky zánětlivé choroby patří vysoká horečka, nízký krevní tlak, vyrážky a dušnost. Syndrom se může projevovat rovněž bolestmi břicha, zvracením a průjmem. Většina nemocných na léčbu dobře reaguje, fatální komplikace jsou vzácné.

V americkém státě New York už na zánětlivé onemocnění zemřely dvě děti a jeden mladý pacient, v Londýně za podobných okolností umřel čtrnáctiletý pacient. První úmrtí na nemoc přirovnávanou ke Kawasakiho chorobě ohlásila i Francie, kde v Marseille zemřel devítiletý chlapec. Celkem ve Francii dosud napočítali 125 nemocných s tímto syndromem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 11 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 14 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 17 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...