Začíná Týden vědy a techniky, zaměří se na globální hrozby

Klimatické změny, plýtvání potravinami, přírodní katastrofy, ale i výročí sametové revoluce jsou hlavní témata Týdne vědy a techniky Akademie věd. Největší český vědecký festival začíná v pondělí. Značná část programu je v Praze, kde budou přednášky, workshopy, prohlídky odborných pracovišť, úniková hra nebo videomapping.

Už od pondělí mohou lidé v Praze nahlédnout pod ruce restaurátorů prastaré keramiky v Archeologickém ústavu, nebo si poslechnout přednášky o tom, jak Slunce ovlivňuje Zemi a její okolí, či co by nemělo chybět v jídelníčku teenagerů.

Geofyzikální ústav Akademie věd zase pořádá vycházky do Prokopského údolí s výkladem o tamních vulkánech a zkamenělinách a od začátku týdne startují také únikové hry, jejichž účastníci budou hledat řešení ve světě ohroženém například nedostatkem vody. „Na všechny festivalové akce je vstup tradičně zdarma, většinu z nich je však třeba si rezervovat,“ upozornila mluvčí festivalu Lenka Heroldová. Právě únikové hry patří k těm, o které je největší zájem.

Program festivalu najdete zde.

„V týdnu se budou konat také panelové diskuse s odborníky jak na téma globálních hrozeb, tak i o vodě či potravinách budoucnosti,“ řekla mluvčí k dalšímu programu. Lidé se seznámí například i s technologií výroby piva a vstoupí do mnohých jinak nepřístupných pracovišť a laboratoří akademie věd. V jejích prostorách se koná také několik výstav.

S oslavami sametové revoluce se pojí některé víkendové akce festivalu. Tou největší je sobotní videomapping na budovu akademie věd na Národní třídě. Připomene milníky Československa po roce 1945 s důrazem na události listopadu 1989. Uskuteční se hned několik projekcí – první začne v 18:00, poslední od 19:30. Jedna ze sobotních přednášek bude také pojednávat o vývoji české vědy po pádu komunismu, dobu před revolucí naopak lidem přiblíží retro laboratoř.

Letos se koná Týden vědy a techniky už po devatenácté. Akce festivalu, který skončí v neděli, jsou i v řadě dalších měst v Česku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 3 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 13 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...