Za posledních 60 let vyhynulo 19 druhů motýlů, polovina zbylých je ohrožená

Lesy dnes pokrývají větší plochu než dříve, ale rostliny a živočichové v nich ubývají. V tiskové zprávě o tom informovala Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK ČR). V rámci záchranného programu v úterý ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) vypustil v národní přírodní rezervaci Libický luh zhruba sto housenek hnědáska osikového, který patří mezi kriticky ohrožené druhy. V lese by housenky měly zakuklit a vytvořit novou populaci.

 „Hmyz mizí především kvůli způsobu hospodaření v krajině. Na vybraných místech proto podporujeme sečení a pastvu či speciální opatření v lesích. Pro vybrané druhy pak v krajních případech připravujeme záchranné programy,“ řekl Brabec. Úbytek hmyzu je podle něj jedním z největších problémů ochrany přírody.

Agentura ochrany přírody má pro vzácné druhy živočichů a rostlin deset programů či plánů péče. Jedním z nich je záchranný program pro umělý odchov housenek hnědáska osikového a jejich vypouštění na vhodná místa v Polabí, například právě v národní přírodní rezervaci Libický luh.

Nahrávám video
Události: Ochránci vracejí do přírody kriticky ohroženého hnědáska osikového
Zdroj: ČT24

Pomoc hnědáskům

Podle odborníků hnědásci potřebují dostatek světla, tedy méně hustý les. Nesnášejí ale extrémně velké paseky a holá místa. „Vyhovuje jim prosvětlený les s jasany, jehož listy se housenky hnědáska živí. V Libickém luhu jsme mohli obnovit podmínky pro jeho výskyt například vyřezáním dřevin, jejichž semena jsou roznášena vzduchem,“ řekl koordinátor záchranného programu Václav John.

Ačkoliv lesy v Česku podle agentury pokrývají větší plochu než začátkem minulého století, vyskytuje se v nich méně rostlinných a živočišných druhů. Hnědásek dříve běžně žil v Polabí a na jižní a střední Moravě v nížinných lesích, které bývaly více prosvětlené.

„Současná podoba krajiny už motýlům nevyhovuje a i druhy, které zatím nejsou ohrožené, se stávají vzácnými. Záchranný program nepomůže jen hnědáskovi. Díky tomu, že se les prosvětlí, by se měly vrátit další druhy rostlin i živočichů typické pro světlé nížinné lesy,“ uvedl ředitel agentury František Pelc.

AOPK ČR je specializovaná organizační složka, která zajišťuje odbornou a praktickou péči o přírodu, zejména chráněné krajinné oblasti, maloplošná chráněná území a ptačí oblasti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 2 mminutami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 23 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026
Načítání...