Z antarktického dna uniká metan, varují vědci. Pandemie jim brání ve výzkumu

Tým vědců z Oregonské státní univerzity potvrdil první aktivní únik metanu z mořského dna v Antarktidě. Ve svém příspěvku zveřejněném ve sborníku Královské společnosti B skupina expertů popsala expedici do oblasti Cinder Cones poblíž základny McMurdo Station v Rossově moři. Podle výsledků této výpravy je důvod ke znepokojení, unikající metan totiž může mít závažné důsledky pro globální oteplování.

Vědci jsou už delší dobu přesvědčeni, že pod mořským dnem u pobřeží Antarktidy se nachází velké množství metanu. Předpokládají, že vznikl z rozkládajících se řas pod sedimentem mořského dna. Pravděpodobně tam leží velmi dlouho, zřejmě miliony let.

Protože se ale planeta kvůli vlivu člověka zahřívá, odborníci mají strach, že dojde k uvolnění metanu do atmosféry. Pokud by takový scénář nastal, je podle vědeckých modelů možné, že unikne tolik metanu, že se planeta zahřeje na vyšší teplotu, než na jakou je lidský druh schopný se adaptovat.

Podivný únik

Vědci ale upozorňují, že únik metanu v této oblasti neproběhl v části oceánu, která by se oteplovala. Jeho příčinu tedy zatím nejsou schopni vysvětlit. A další záhada se týká reakce podmořských mikrobů. Předchozí výzkumy totiž ukázaly, že když se v jiných částech mořského dna začne uvolňovat metan, proniknou do této oblasti mikroorganismy, které se touto látkou živí. Zabrání tím skleníkovému plynu proniknout na povrch, a tedy do atmosféry.

V oblasti Cinder Cones ale metan uniká ze dna už nejméně pět let, zatím se tam však mikrobi konzumující tento plyn neobjevili. Látka se tak téměř jistě dostává do atmosféry a přispívá k zesílení skleníkového efektu, jenž zrychluje klimatickou změnu.

Podle autorů nového výzkumu to naznačuje, že pokud se kvůli ohřívání oceánu začne z jiné části mořského dna v Antarktidě uvolňovat metan, mikrobi se nemohou do takové oblasti dostat dostatečně rychle, aby zabránili vzniku obrovského množství plynu a jeho proniknutí do atmosféry.

Vědci plánují pokračovat v monitorování Cinder Cones i v dalších letech. Prohlašují, že bádání může trvat tak dlouho, dokud se mikrobi nedostanou do metanových ložisek. Nicméně i v této oblasti se projevila pandemie nového koronaviru a experti tak tento výzkum musejí prozatím odložit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové popsali unikátní masakr žen a dětí z doby železné

Před 2800 lety se odehrál masakr, při kterém neznámí útočníci pobili desítky žen a dětí. Archeologové teď pomocí forenzních metod zkoušejí popsat, co se tehdy vlastně stalo a proč je celá řada okolností spojených s touto masovou vraždou tak podivná.
před 3 hhodinami

Vědci vysvětlili „problém první noci“

Radost z cestování může mnohdy pokazit první noc na novém místě. Člověk se převaluje, má divoké sny, vzbudí ho každé šustnutí a ani druhý den si kvůli nevyspalosti moc neužije. Druhá noc už zpravidla bývá mnohem lepší. Tento fenomén se odborně označuje jeho „problém první noci“. Vědci teď exaktně popsali, v čem spočívá.
před 21 hhodinami

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
před 23 hhodinami

Brzký nástup jara může přinést problémy, varují fenologové

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po historicky nejteplejším únoru. Oznámili to vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Podle nich to prokazuje fakt, že habry obecné u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily v pondělí 9. března, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska.
včera v 09:46

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
9. 3. 2026

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
9. 3. 2026

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
9. 3. 2026

Čeští vědci testují léčbu deprese u lidí s roztroušenou sklerózou psychedeliky

S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než dvacet tisíc lidí. Řadu z nich postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) teď začali přijímat dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné léčebné využití psilocybinu při léčbě deprese právě při onemocnění roztroušenou sklerózou.
9. 3. 2026
Načítání...