Z antarktického dna uniká metan, varují vědci. Pandemie jim brání ve výzkumu

Tým vědců z Oregonské státní univerzity potvrdil první aktivní únik metanu z mořského dna v Antarktidě. Ve svém příspěvku zveřejněném ve sborníku Královské společnosti B skupina expertů popsala expedici do oblasti Cinder Cones poblíž základny McMurdo Station v Rossově moři. Podle výsledků této výpravy je důvod ke znepokojení, unikající metan totiž může mít závažné důsledky pro globální oteplování.

Vědci jsou už delší dobu přesvědčeni, že pod mořským dnem u pobřeží Antarktidy se nachází velké množství metanu. Předpokládají, že vznikl z rozkládajících se řas pod sedimentem mořského dna. Pravděpodobně tam leží velmi dlouho, zřejmě miliony let.

Protože se ale planeta kvůli vlivu člověka zahřívá, odborníci mají strach, že dojde k uvolnění metanu do atmosféry. Pokud by takový scénář nastal, je podle vědeckých modelů možné, že unikne tolik metanu, že se planeta zahřeje na vyšší teplotu, než na jakou je lidský druh schopný se adaptovat.

Podivný únik

Vědci ale upozorňují, že únik metanu v této oblasti neproběhl v části oceánu, která by se oteplovala. Jeho příčinu tedy zatím nejsou schopni vysvětlit. A další záhada se týká reakce podmořských mikrobů. Předchozí výzkumy totiž ukázaly, že když se v jiných částech mořského dna začne uvolňovat metan, proniknou do této oblasti mikroorganismy, které se touto látkou živí. Zabrání tím skleníkovému plynu proniknout na povrch, a tedy do atmosféry.

V oblasti Cinder Cones ale metan uniká ze dna už nejméně pět let, zatím se tam však mikrobi konzumující tento plyn neobjevili. Látka se tak téměř jistě dostává do atmosféry a přispívá k zesílení skleníkového efektu, jenž zrychluje klimatickou změnu.

Podle autorů nového výzkumu to naznačuje, že pokud se kvůli ohřívání oceánu začne z jiné části mořského dna v Antarktidě uvolňovat metan, mikrobi se nemohou do takové oblasti dostat dostatečně rychle, aby zabránili vzniku obrovského množství plynu a jeho proniknutí do atmosféry.

Vědci plánují pokračovat v monitorování Cinder Cones i v dalších letech. Prohlašují, že bádání může trvat tak dlouho, dokud se mikrobi nedostanou do metanových ložisek. Nicméně i v této oblasti se projevila pandemie nového koronaviru a experti tak tento výzkum musejí prozatím odložit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
včera v 07:01

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025

Ozempic mění nakupování v Americe

Když Američané začali užívat léky potlačující chuť k jídlu, jako jsou hlavně populární Ozempic a Wegovy, změny se projevily velmi rychle nejen na váze v koupelně, ale podle nové studie hlavně v obchodech s potravinami.
23. 12. 2025
Načítání...