Z antarktického dna uniká metan, varují vědci. Pandemie jim brání ve výzkumu

Tým vědců z Oregonské státní univerzity potvrdil první aktivní únik metanu z mořského dna v Antarktidě. Ve svém příspěvku zveřejněném ve sborníku Královské společnosti B skupina expertů popsala expedici do oblasti Cinder Cones poblíž základny McMurdo Station v Rossově moři. Podle výsledků této výpravy je důvod ke znepokojení, unikající metan totiž může mít závažné důsledky pro globální oteplování.

Vědci jsou už delší dobu přesvědčeni, že pod mořským dnem u pobřeží Antarktidy se nachází velké množství metanu. Předpokládají, že vznikl z rozkládajících se řas pod sedimentem mořského dna. Pravděpodobně tam leží velmi dlouho, zřejmě miliony let.

Protože se ale planeta kvůli vlivu člověka zahřívá, odborníci mají strach, že dojde k uvolnění metanu do atmosféry. Pokud by takový scénář nastal, je podle vědeckých modelů možné, že unikne tolik metanu, že se planeta zahřeje na vyšší teplotu, než na jakou je lidský druh schopný se adaptovat.

Podivný únik

Vědci ale upozorňují, že únik metanu v této oblasti neproběhl v části oceánu, která by se oteplovala. Jeho příčinu tedy zatím nejsou schopni vysvětlit. A další záhada se týká reakce podmořských mikrobů. Předchozí výzkumy totiž ukázaly, že když se v jiných částech mořského dna začne uvolňovat metan, proniknou do této oblasti mikroorganismy, které se touto látkou živí. Zabrání tím skleníkovému plynu proniknout na povrch, a tedy do atmosféry.

V oblasti Cinder Cones ale metan uniká ze dna už nejméně pět let, zatím se tam však mikrobi konzumující tento plyn neobjevili. Látka se tak téměř jistě dostává do atmosféry a přispívá k zesílení skleníkového efektu, jenž zrychluje klimatickou změnu.

Podle autorů nového výzkumu to naznačuje, že pokud se kvůli ohřívání oceánu začne z jiné části mořského dna v Antarktidě uvolňovat metan, mikrobi se nemohou do takové oblasti dostat dostatečně rychle, aby zabránili vzniku obrovského množství plynu a jeho proniknutí do atmosféry.

Vědci plánují pokračovat v monitorování Cinder Cones i v dalších letech. Prohlašují, že bádání může trvat tak dlouho, dokud se mikrobi nedostanou do metanových ložisek. Nicméně i v této oblasti se projevila pandemie nového koronaviru a experti tak tento výzkum musejí prozatím odložit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
před 8 hhodinami

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
před 10 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 13 hhodinami

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
před 14 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 14 hhodinami

Lidé kapitulují před AI, varuje výzkum před dalekosáhlými dopady

Lidé, kteří více používají umělé inteligence, se méně soustředí na využívání vlastního mozku – zato téměř bezmezně věří lžím mozků křemíkových. Tato zranitelnost je podle nové studie snadno zneužitelná.
před 15 hhodinami

Pacientů s Alzheimerovou chorobou přibývá, pomoci může nová léčba

Přibývá neurodegenerativních onemocnění. Jen počet případů Parkinsonovy choroby za posledních třicet let stoupl celosvětově o tři sta procent. Tempo předčilo i predikce lékařů spojené se stárnutím populace. V Česku je také zhruba pětaosmdesát tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou. Někteří z nich by mohli ještě letos dostat nové moderní léky, vhodné budou pro lidi na začátku onemocnění. Čeká se ale na povolení regulačních orgánů a stanovení úhrady z veřejného zdravotního pojištění.
před 16 hhodinami

AI skočily na falešné studie. Šířily varování před neexistující nemocí

Bixonimania je zdravotní problém, který vzniká po dlouhém zírání do monitoru, po němž mohou zarudnout oční víčka. Zajímavé na této chorobě je zejména to, že vůbec neexistuje. I přesto o ní umělé inteligence déle než rok informovaly.
včera v 15:00
Načítání...