Z antarktického dna uniká metan, varují vědci. Pandemie jim brání ve výzkumu

Tým vědců z Oregonské státní univerzity potvrdil první aktivní únik metanu z mořského dna v Antarktidě. Ve svém příspěvku zveřejněném ve sborníku Královské společnosti B skupina expertů popsala expedici do oblasti Cinder Cones poblíž základny McMurdo Station v Rossově moři. Podle výsledků této výpravy je důvod ke znepokojení, unikající metan totiž může mít závažné důsledky pro globální oteplování.

Vědci jsou už delší dobu přesvědčeni, že pod mořským dnem u pobřeží Antarktidy se nachází velké množství metanu. Předpokládají, že vznikl z rozkládajících se řas pod sedimentem mořského dna. Pravděpodobně tam leží velmi dlouho, zřejmě miliony let.

Protože se ale planeta kvůli vlivu člověka zahřívá, odborníci mají strach, že dojde k uvolnění metanu do atmosféry. Pokud by takový scénář nastal, je podle vědeckých modelů možné, že unikne tolik metanu, že se planeta zahřeje na vyšší teplotu, než na jakou je lidský druh schopný se adaptovat.

Podivný únik

Vědci ale upozorňují, že únik metanu v této oblasti neproběhl v části oceánu, která by se oteplovala. Jeho příčinu tedy zatím nejsou schopni vysvětlit. A další záhada se týká reakce podmořských mikrobů. Předchozí výzkumy totiž ukázaly, že když se v jiných částech mořského dna začne uvolňovat metan, proniknou do této oblasti mikroorganismy, které se touto látkou živí. Zabrání tím skleníkovému plynu proniknout na povrch, a tedy do atmosféry.

V oblasti Cinder Cones ale metan uniká ze dna už nejméně pět let, zatím se tam však mikrobi konzumující tento plyn neobjevili. Látka se tak téměř jistě dostává do atmosféry a přispívá k zesílení skleníkového efektu, jenž zrychluje klimatickou změnu.

Podle autorů nového výzkumu to naznačuje, že pokud se kvůli ohřívání oceánu začne z jiné části mořského dna v Antarktidě uvolňovat metan, mikrobi se nemohou do takové oblasti dostat dostatečně rychle, aby zabránili vzniku obrovského množství plynu a jeho proniknutí do atmosféry.

Vědci plánují pokračovat v monitorování Cinder Cones i v dalších letech. Prohlašují, že bádání může trvat tak dlouho, dokud se mikrobi nedostanou do metanových ložisek. Nicméně i v této oblasti se projevila pandemie nového koronaviru a experti tak tento výzkum musejí prozatím odložit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
12. 3. 2026Aktualizováno12. 3. 2026
Doporučujeme

Hrad Loket vznikl o sto let dříve, než se předpokládalo, odhalili archeologové

Jeden z nejstarších českých hradů, Loket v Karlovarském kraji, je ještě starší, než naznačovaly dosavadní důkazy. Odhalil to teď čerstvý výzkum, který využil nové technologie.
12. 3. 2026

Vědci spočítali, kolik emisí způsobila válka v Gaze

Vědci poprvé spočítali, kolik emisí skleníkových plynů způsobil konflikt mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Tvrdí, že v souvislosti s konfliktem se do atmosféry uvolnilo asi 33 milionů tun oxidu uhličitého, což odpovídá celoročním emisím Jordánska.
12. 3. 2026

Češi umírají předčasně hlavně v severních regionech. Data ukazují, kde se žije nejdéle

Mapové výstupy ukazují, kde v České republice lidé nejčastěji umírají před 65. rokem života, kolik potenciálních let života se tím ztrácí a kde mají největší naději na dožití. Přehledná vizualizace velkých dat zobrazuje rozdíly na úrovni všech 206 správních obvodů obcí s rozšířenou působností.
12. 3. 2026
Načítání...