Únik vzduchu v ruské části Mezinárodní vesmírné stanice se zvětšil. Oznámila to americká NASA a stejně jako ruská kosmická agentura Roskosmos zdůraznila, že tento problém nepředstavuje bezprostřední hrozbu pro stanici ani její posádku.
Vzduch uniká z ruské části ISS stále víc. Rychlost se za čtyři roky zdvojnásobila
Únik vzduchu se v modulu Zvezda poprvé objevil už před několika lety, ale NASA a Roskosmos ho tehdy označily za nevýznamný s tím, že zasaženou část jde snadno uzavřít, aniž by to mělo na provoz ISS větší dopad.
O zhoršení informoval odbornou veřejnost programový manažer ISS v NASA Joel Montalbano před startem mise mise Crew-8, jež vynese na oběžnou dráhu tři Američany a jednoho Rusa. Rychlost úniku vzduchu v servisním modulu Zvezda se podle něj od roku 2020 přibližně zdvojnásobila.
Potvrdil to potom ruský kosmonaut Oleg Kononěnko, který je v současné době na palubě ISS na své už páté misi, během níž překonal rekord v celkové době pobytu ve vesmíru. Ruské tiskové agentuře TASS sdělil, že únik nepředstavuje pro posádku žádné nebezpečí.
Stárnoucí stanice
Mezinárodní vesmírná stanice je jedním z posledních míst, kde Rusko a Spojené státy spolupracují navzdory ruské invazi na Ukrajinu, kvůli které jsou vztahy mezi oběma velmocemi nejhorší za poslední desítky let. Koncem loňského prosince Roskosmos oznámil, že se s NASA dohodl na prodloužení programu společných letů na ISS do roku 2025.
První moduly, ruská Zarja a americká Unity, byly do vesmíru vypuštěné už roku 1998; od listopadu 2000 je laboratoř o hmotnosti 420 tun trvale obsazena mezinárodními posádkami, které se střídají zhruba po čtyřech až šesti měsících.
NASA se dohodla s Kanadou, Japonskem a Evropou na pokračování provozu ISS až do roku 2030. A neplánuje ani, že by ji pak nahradila vlastními silami. Očekává, že náhradou se stanou komerčně vyvíjené vesmírné stanice. Rusko souhlasilo s provozem pouze do roku 2028, částečně kvůli obavám o technickou integritu svých modulů, chce přitom vybudovat vlastní stanici, tentokrát bez západních partnerů
Nová vesmírná stanice, zatím s pracovním názvem Ruská orbitální vesmírná stanice, by měla být vypuštěná do kosmu v druhé polovině dvacátých let, nejčastěji se hovoří o roce 2027. Provozovat by ji měl výhradně Roskosmos. Stanice má být umístěná ve výšce 400 kilometrů nad Zemí, což jí umožní sledovat celý povrch Země, zejména oblast Arktidy, která je pro Rusko strategicky důležitá. Tato dráha umožní stanici plnit dvě důležité funkce: vysokofrekvenční pozorování z vesmíru a snadnější přístup ke stanici ve srovnání s ISS, což má umožnit provádět více lékařských a fyziologických experimentů, než je v současnosti možné na ruské části ISS.
Jak bude vypadat konec ISS, zatím nikdo neví. Poradní panel NASA pro bezpečnost v letectví a kosmonautice agenturu opakovaně upozorňuje, že stanici musí dopravit na konci jejího života na vybrané místo na orbitě, odkud se zřítí do neobydlené oblasti Tichého oceánu, zvláštní kosmická loď. Původně se uvažovalo o tom, že tuto úlohu splní ruský Progress, ale kvůli napjaté politické situaci po napadení Ukrajiny se na to už Spojené státy nemohou spolehnout.