Lidská touha po kulinárních zážitcích vede k vymírání žraloků mako i dalších známých velkých druhů žraloků. Uvádí to nová zpráva Shark Specialist Group při Mezinárodním svazu ochrany přírody. Přírodovědci vyhodnocovali stav 58 žraločích druhů, 17 z nich podle zprávy hrozí vymření.
Vymřením je ohroženo mnohem víc žraloků, než si vědci mysleli. Asie má chuť na jejich ploutve
„Naše výsledky jsou alarmující,“ říká Nicholas Dulvy, který skupině 174 expertů z 55 zemí předsedá. „Vypadá to, že nejvíce ohrožené jsou druhy, které pomalu rostou, existuje poptávka po jejich mase a nejsou chráněné,“ dodal.
Patří mezi ně například žralok mako, vůbec nejrychlejší žralok světa, který dokáže plavat rychlostí kolem 40 kilometrů za hodinu, krátkodobě překoná i rychlost 70 kilometrů za hodinu. Společně s ním jsou ohroženy i další dva druhy žraloků mako, které v Číně a jiných asijských zemích pokládají za kulinární specialitu. „A navíc patří mezi ty nejméně chráněné,“ uvedl Nicoals Dulvy pro agenturu AFP.
Už v květnu se bude na návrh Mexika hlasovat, aby se právě žraloci mako ocitli mezi ohroženými zvířaty uvedenými na seznamu CITES. To sice neznemožní jejich lov, ale umožní ho alespoň částečně regulovat.
Šest z druhů, jejichž populace experti analyzovali, je zřejmě dokonce kriticky ohroženo, tři z nich poprvé: máčka Cephaloscyllium albipinnum, polorejnok stříbrný a polorejnok okatý. Dalších 11 druhů bylo označeno za ohrožené nebo zranitelné.
Tato komise v současné době pracuje na velké analýze stavu populace více než čtyř stovek žraločích druhů. Jejich práci komplikuje metodika, která se k tomu používá – je totiž složitější než u pozemních druhů zvířat.
Jak spočítat žraloky
Teprve v posledních deseti letech se podařilo takovou metodiku alespoň částečně vytvořit. Vychází z množství mrtvých žraloků, které nahlásí společnosti, jež loví tuňáky. Ukazuje se, že jich výrazně ubývá, z čehož biologové odvozují, že ubývá i žraloků. „Deset let od zavedení tohoto měření víme, že situace je mnohem horší, než jsme kdy mohli tušit,“ komentoval výsledky Dulvy.
Problém je podle expertů značně složitý – rybářské společnosti sice lépe monitorují lov žraloků, který je vedlejším produktem při lovu tuňáků, ale současně se na lovu žraloků samy aktivně podílejí. „V Indickém oceánu, podél pobřeží Arabského moře a Bengálského zálivu, je rybářský průmysl spíš lovem žraloků s vedlejším lovem tuňáků,“ popisuje Dulvy.
Nová data jsou natolik alarmující, že Shark Specialist Group volá po okamžitém zavedení národních i nadnárodních limitů na lov žraloků – lov těch ohrožených nebo kriticky ohrožených by měl být co nejrychleji zakázán.
Minulost a budoucnost žraloků
Žraloci vládnou světovým oceánům přes 400 milionů let, na naší planetě byli dávno před dinosaury a povedlo se jim překonat všechna velká vymírání druhů, klimatické změny i další hrozby, které za tu dobu Zemi postihly. Fakt, že jsou ohroženi i oni, je podle biologů varováním, že stabilita celých oceánských systémů je ohrožena.
Žraloci v nich totiž hrají klíčovou roli. Tito predátoři jsou totiž na vrcholu potravního řetězce a mají dopad na všechny ostatní tvory ve světových mořích. Ekologové zdůrazňují, že žraloci jsou výjimečně ohrožení činností člověka, především nadměrným rybolovem. Rostou jen pomalu, samice některých druhů mohou být březí až tři roky, kvůli čemuž jsou nesmírně zranitelné.
Přelomová práce z roku 2013 popsala, že každoročně lidé uloví přibližně 100 milionů žraloků. Nejvíce kvůli jejich ploutvím, které jsou ve východoasijské kuchyni oblíbenou pochoutkou. A už tato práce popsala, že asi polovina druhů žraloků a jejich blízkých příbuzných, jako jsou například rejnoci nebo chiméry, je v současné době ohroženo.