Selfie letos zabily desetkrát víc lidí než žraloci. Počet obětí rok od roku roste

Jedním z nejviditelnějších fenoménů počátku 21. století je selfie – vloni jich lidé jen na službu Google Photos nahráli 24 miliard. Stále ale také přibývá počet lidí, jimž se stane selfie osudnou.

Co je selfie, ví asi intuitivně téměř každý dnešní člověk. Přesná definice podle Oxford Dictionary zní: „Fotografie sebe sama, běžně pořízená chytrým telefonem nebo webkamerou a nahrána na sociální síť.“ Podobné snímky sice existovaly prakticky od počátků fotografie (první selfie vznikla roku 1839), ale fenomén se začal šířit až po vzniku sociálních sítí. Výraz selfie poprvé použil roku 2005 fotograf Jim Kraus. A od roku 2014 začali lidé kvůli selfie umírat.

Statistika, kterou zveřejnil tým amerických a indických vědců, ukazuje, jak rychle roste počet smrtelných zranění, která zavinily selfie. Roku 2014 zemřelo při focení selfieček 15 lidí, roku 2015 to bylo už 39 lidí a letos, přestože rok ještě neskončil, již 73 lidí. Pro srovnání – žraloci zabijí po celé světě přibližně 7 lidí za rok.

Analýza nebezpečnosti selfie
Zdroj: Cornell University

Vědci se pokusili analyzovat, proč lidé při pořizování selfie fotek tak často umírají – a také vypracovali analýzu, jak tomu předcházet. Hlavní autor práce Hemank Lamba z Carnegie Mellon University v Pittsburghu shromáždil ze světového tisku všechny zprávy o smrtelných nehodách, při nichž zemřel člověk při focení selfie. Z nich pak vybrali ty, kde se dalo smrti předcházet, pokud by se daná osoba nefotila. S daty pak dále pracovali.

Nejvíce úmrtí „na selfie“ našli v Indii – z celkového počtu 127 úmrtí jich v Indii bylo 76. Na druhém místě se umístil Pákistán (9 úmrtí), USA (8 úmrtí) a Rusko (6 úmrtí). Nejčastější příčinou smrti je u selfie pád z výšky. Odpovídá to předpokladu, že se lidé rádi fotografují při dobrém výhledu a také v emocionálních situacích. Druhým nejčastějším způsobem smrti spojeným se selfie je utopení se; velmi často zde ale existuje spojení mezi pádem z výšky a dopadem do vody.

Vlaková smrt

V Indii také umírá nečekaně velký počet osob kvůli seflie spojenou s vlaky. Autoři studie věří, že to vychází z indické tradice focení se s vlakem. „Pokud se vyfotíte s nejlepším přítelem před vlakem, je to symbolem toho, že přátelství bude navždy,“ popisují vědci.

Vědci vytvořili algoritmus, který dokáže předpovídat, jak moc je fotografie riziková – a zda situace na ní může způsobit smrt. Ve své práci uvádějí, že spolehlivost jejich programu je až 70 procent. Může to pomoci nejen při vývoji algoritmů, které povedou k větší bezpečnosti při fotografování, ale například i ve forenzních disciplínách, kdy je třeba správně vyhodnotit příčinu smrti.

Sociologie selfie

Kdo vlastně fotí selfie? Je to velmi odlišné podle média, které pro publikaci fotografií využívají. Studie Facebooku z roku 2013 ukazuje, že nejčastěji jsou jejich autory uživatelé, kteří mají na síti malou sociální interakci.  Uživatelé aplikace Snapchat zase posílají svým přátelům záměrně nevábné fotografie sebe samých jako projev humoru. Na Instagramu zase dominují selfie fotografie fitness a jiných celebrit, kdy je tělo zobrazováno jako co nejkrásnější. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 28 mminutami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 23 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026
Načítání...