Výhody očkování dětí proti covidu převyšují rizika, uvedla vakcinologická společnost

Prospěch z očkování dětí proti covidu-19 převyšuje rizika nežádoucích účinků. I když je nemoc v dětském věku méně závažná než u dospělých, šest dětí na covid v ČR zemřelo, přes tisíc jich bylo hospitalizováno, zdravotní stav asi dvaceti vyžadoval umělou plicní ventilaci. Covid také u některých dětí způsobuje závažné multisystémové zánětlivé onemocnění. Uvedla to Česká vakcinologická společnost ve stanovisku. Zatím je v ČR dostupná vakcína pro děti od 12 let, a to od firem Pfizer/BioNTech.

Do třetího července se onemocnění covidem-19 v Česku prokázalo u 180 tisíc dětí mladších patnácti let. „I když je nemoc covid-19 v dětském věku méně závažná než u dospělých, děti a adolescenti tvoří významnou část nemocných, někteří mohou být hospitalizováni a vyžadují i intenzivní péči a dochází i k dětským úmrtím. Covid-19 způsobuje u dětí závažné multisystémové zánětlivé onemocnění i dlouhodobé potíže označované jako long covid,“ uvedla vakcinologická společnost.

Od loňského října do letošního června zdravotníci v ČR u dětí zaznamenali 201 případů takzvaného multisystémového zánětlivého onemocnění známého také pod zkratkou PIMS-TS, které souvisí s proděláním covidu. Neevidují ale zatím žádné úmrtí na tyto komplikace. Epidemie má i nepřímé důsledky na děti související s omezením volnočasových aktivit a distanční výukou.

Vakcinace všech dětí ve věku 12 až 17 let, pro které už je očkování proti covidu-19 dostupné, by podle vakcinologů zabránila asi třem tisícům případů nemoci covid, 90 hospitalizacím, 25 případům hospitalizací na jednotkách intenzivní péče a jednomu až dvěma úmrtím dětí. 

Podle četnosti výskytu nežádoucích účinků by se v souvislosti s očkováním všech dětí v Česku mohlo naopak objevit asi 16 případů zánětu srdečního svalu či membrány kolem srdce. Zaznamenané případy těchto zánětů ve světě byly podle vakcinologů vzácné a vesměs mírné. Prospěch z očkování tak převyšuje rizika těchto nežádoucích účinků.

Děti jsou ohrožené výjimečně

Nová komplexní analýza hospitalizací a hlášených úmrtí v Anglii naznačuje, že představuje u dětí a mladých lidí nižší riziko úmrtí nebo nutnosti intenzivní péče, než se dosud předpokládalo.

Výsledky nejaktuálnější studie přinesl před týdnem odborný web Nature, který informoval o sérii odborných článků, jež zkoumaly všechny hospitalizace a úmrtí hlášená u osob mladších 18 let v Anglii. Zjistili, že v období od března 2020 do února 2021 způsobil covid-19 v této věkové skupině 25 úmrtí.

Přibližně polovina těchto úmrtí se přitom týkala dětí, které měly buď jiné vážné zdravotní problémy, anebo vyžadovaly náročnou lékařskou péči, jako je například pomoc s dýcháním.

Studie přitom neřešila počet méně závažných onemocnění ani problémy s takzvaným dlouhým covidem, které mohou trvat celé měsíce po akutní fázi nemoci. „Nízká míra závažných akutních onemocnění je důležitou zprávou, ale nemusí to znamenat, že covid není pro děti problém,“ uvedl pro Nature pediatr Danilo Buonsenso z univerzitní nemocnice Gemelli v Římě. „Prosím, soustřeďme se i nadále na jejich očkování,“ dodal.

Co ohrožuje mladé?

V jedné ze studií vědci vyhledali všechny vydané zprávy o covidu-19 u dětí a mladistvých a analyzovali údaje z 57 studií z 19 zemí celého světa. Z těchto údajů pak vybrali rizikové faktory pro závažná onemocnění a úmrtí.

Zjistili, že některá onemocnění byla u dětí spojena s vyšším rizikem úmrtí nebo nutností léčby na jednotce intenzivní péče –⁠ jde především o obezitu a srdeční nebo neurologické nemoci.

K podobným závěrům došla i britská studie, celkově byla podle ní potřeba intenzivní péče u dětských pacientů „neuvěřitelně vzácná“, říká její autor Joseph Ward z University College London.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 23 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...