Vojáci zřejmě v brzké době získají novou schopnost. Budou schopni navádět doprovodné roboty a drony pouhým pohledem, nebo dokonce myšlenkou. Technologie už prošla prvními úspěšnými testy.
Průlom, který umožňuje člověku řídit stroj pouhým myšlením, by mohl pomoci vojákům na bojišti komunikovat s celou řadou senzorů, vozidel a robotů. Hlavní výhodou takové komunikace je absolutní odolnost vůči odposlouchávání nebo rušení; v současné době je právě na tyto činnosti kvůli elektronizaci války soustředěná čím dál větší pozornost.
Může to sice vypadat jako vzdálená utopie, ale v březnu popsal odborný časopis Applied Nano Materials případ, kdy australští vědci spolupracující s ministerstvem obrany přesně tohle dokázali. Člověk vybavený čočkami Microsoft HoloLens naváděl na cíl robotického psa pouze tím, že si místa vizualizoval, tedy představoval.
Americká armáda dosáhla už v minulosti podobně pozoruhodných úspěchů, ale zatím ne s vojenskými roboty. Například roku 2015 dokázala ochrnutá žena vybavená mozkovým čipem vyvinutým Agenturou pro výzkum pokročilých obranných projektů (DARPA) pilotovat na simulátoru letoun F-35 pouze pomocí signálů ze své mysli.
Fungovalo to sice docela dobře, ale celý systém byl poněkud nepraktický, protože pro něj bylo nutné implantovat do lidské hlavy mikročip. Dalším možným řešením, které už je pro stejné využití ověřené, jsou senzory, jež lze nosit na kůži. Jenže ty v praxi špatně drží, je nutné se o ně dobře starat a snadno se poškodí. Pro vojáky v poli tak nejsou praktické.
„Použití gelu (na který se senzor přikládá) přispívá k podráždění kůže, riziku infekce, zacuchání vlasů, alergické reakci a nestabilitě při pohybu, což vede k nevhodnosti pro dlouhodobý provoz,“ uvádí se v dokumentu.
Nové zařízení na snímání mozkových vln funguje mnohem lépe, tvrdí autoři a výsledky jejich výzkumu to potvrzují. Australští vědci totiž vytvořili senzor na bázi grafenu, který se dá používat bez problémů i v reálném prostředí moderní války. A je tak drobný, že je možné ho nosit i pod helmou.
Navigace pohledem
Když se voják vybavený senzorem rozhlížel kolem sebe, brýle HoloLens přenášely signál do rozhraní. Mozek vysílal signál prostřednictvím týlního laloku a tyto signály pak šly přes senzor do mikropočítače velkého asi jako mobilní telefon. Ten pak signály převedl na pokyny o konkrétním bodu v terénu, kam se pak vydal robotický pes.
Pokusy sice proběhly v kontrolovaném prostředí laboratoře, ale autoři výzkumu se pak ještě spojili s australskou armádou, která systém otestovala ještě před zveřejněním článku. Ve videu, které zveřejnila na YouTube, je úspěšný experiment dobře vidět.
Podle hodnocení armády dopadl pokus na jedničku. Robot navigovaný pohledem velitele se vydal na místo, které prozkoumal, zatímco zbytek jednotky mohl na svých brýlích sledovat, co tam stroj vidí.
„Je to do značné míry představa toho, co by mohlo být v budoucnu možné,“ říká ve videu podplukovnice australské armády Kate Tollenaarová. „Jsme nadšení, že můžeme zkoumat, kam by se tato technologie mohla posunout, a spolupracovat na dalších možnostech jejího využití,“ dodala.
