Vesmírné divadlo 2018 předvede úplné zatmění Měsíce i meteorické roje

Hned několik zajímavých úkazů nabídne letos pozorovatelům noční obloha. V těchto dnech má ideální pozorovací podmínky planeta Merkur, o víkendu se k sobě na obloze přiblíží Mars a Jupiter. Nejvýznamnější astronomické úkazy ale přijdou až v létě, a to úplné zatmění Měsíce a velká opozice Marsu.

Planeta Merkur je dobře pozorovatelná už od začátku roku a tento stav vydrží několik dní. „Najdeme ji na ranní obloze nad jihovýchodem, kde vychází téměř dvě hodiny před Sluncem,“ upozornil místopředseda České astronomické společnosti a mluvčí Astronomického ústavu Akademie věd ČR Pavel Suchan.

V noci na středu už nastal také první letošní úplněk a byl to hned takzvaný superúplněk. Označuje se tak jev, když je Měsíc na své eliptické dráze nejblíže Zemi, takže na obloze je o něco větší než jindy a také více svítí. Při druhém lednovém úplňku bude z některých částí Země pozorovatelné úplné zatmění Měsíce, Evropa k nim ale nepatří. V této zeměpisné délce vyjde totiž Měsíc až ve chvíli, kdy začne vystupovat z polostínu.

Výčet zajímavých lednových pozorování tím ještě nekončí. „Večer 3. ledna má maximum jeden z nejbohatších meteorických rojů roku Quadrantidy,“ uvedl dále Suchan. V ranních hodinách jsou jasně vidět planety Mars a Jupiter, které se k sobě na obloze nejvíce přiblíží 7. ledna po půlnoci.

Úplné zatmění potrvá maximální dobu

Dva významné úkazy se očekávají v létě a shodou okolností připadnou na stejný den. V pátek 27. července nastane úplné zatmění Měsíce, při kterém Měsíc projde středem zemského stínu. Znamená to, že bude ještě tmavší než při jiných zatměních. „Fáze úplného zatmění potrvá nejdelší možnou dobu 1 hodinu a 44 minut. Takové zatmění Měsíce jsme naposledy mohli pozorovat v roce 2011 a další nás čeká až v roce 2029,“ uvedl Suchan.

Na stejný den připadá i velká opozice Marsu, což je stav, kdy se Mars přiblíží k Zemi a zároveň bude proti Slunci. Díky tomu jej pozorovatelé uvidí celou noc.

Čtvrtá planeta Sluneční soustavy se tentokrát přiblíží k Zemi na 57,5 milionu kilometru a dalekohledem na ní bude možné sledovat větší detaily. „Dobrá pozorovatelnost Marsu se neomezí jen na datum opozice se Sluncem, ale potrvá od poloviny července do konce první srpnové dekády,“ sdělil dále místopředseda České astronomické společnosti.

Lovci meteorů se mají na co těšit

Mezi další oblíbené úkazy na obloze patří i výrazné meteorické roje. Letos budou mít Perseidy maximum 13. srpna a Geminidy 14. prosince.

Perseidy byly ze střední Evropy velmi dobře viditelné předloni. Jejich snímek, který pořídil Petr Horálek ze slovenské Vrchteplé, v minulosti ocenil i americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA), když ho vybral do rubriky Astronomický snímek dne.

  • Meteor je světelný jev, který nastane při průletu drobného kosmického tělíska zemskou atmosférou.
  • Meteorit je drobné kosmické tělísko, jehož průlet zemskou atmosférou vyvolává světelný jev nazývaný meteor.
  • Meteoroid je jakýkoli objekt, který vyvolá meteor, bez ohledu na jeho velikost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky.
před 4 hhodinami

Vědci spočítali, kolik emisí způsobila válka v Gaze

Vědci poprvé spočítali, kolik emisí skleníkových plynů způsobil konflikt mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Tvrdí, že v souvislosti s konfliktem se do atmosféry uvolnilo asi 33 milionů tun oxidu uhličitého, což odpovídá celoročním emisím Jordánska.
před 4 hhodinami

Češi umírají předčasně hlavně v severních regionech. Data ukazují, kde se žije nejdéle

Mapové výstupy ukazují, kde v České republice lidé nejčastěji umírají před 65. rokem života, kolik potenciálních let života se tím ztrácí a kde mají největší naději na dožití. Přehledná vizualizace velkých dat zobrazuje rozdíly na úrovni všech 206 správních obvodů obcí s rozšířenou působností.
před 10 hhodinami

Hromadné hroby odhalily míru černé smrti v Čechách

Kutnohorská kostnice je místem, které budí zájem turistů i spisovatelů. Ale také vědců; v jejím okolí je totiž pohřbeno asi 40 tisíc lidí. Nová analýza jejich kostí prokázala, jak dramaticky zasáhla české země v půlce čtrnáctého století morová epidemie.
včera v 12:25

Estonsko a Brno společně pracují na ochraně před kvantovým hackováním

Čeští a estonští vědci spojili síly, aby vybudovali přeshraniční centrum kybernetické bezpečnosti, které posílí digitální obranu Evropy tváří v tvář rostoucím hrozbám ve virtuálním prostoru.
včera v 10:55

Archeologové popsali unikátní masakr žen a dětí z doby železné

Před 2800 lety se odehrál masakr, při kterém neznámí útočníci pobili desítky žen a dětí. Archeologové teď pomocí forenzních metod zkoušejí popsat, co se tehdy vlastně stalo a proč je celá řada okolností spojených s touto masovou vraždou tak podivná.
včera v 06:30

Vědci vysvětlili „problém první noci“

Radost z cestování může mnohdy pokazit první noc na novém místě. Člověk se převaluje, má divoké sny, vzbudí ho každé šustnutí a ani druhý den si kvůli nevyspalosti moc neužije. Druhá noc už zpravidla bývá mnohem lepší. Tento fenomén se odborně označuje jeho „problém první noci“. Vědci teď exaktně popsali, v čem spočívá.
10. 3. 2026

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
10. 3. 2026
Načítání...