Velká Británie schválila použití covidové vakcíny. Dostupná má být od příštího týdne

Nahrávám video
Události: Velká Británie schválila použití covidové vakcíny
Zdroj: ČT24

Velká Británie ve středu jako první na světě schválila použití vakcíny proti covidu-19 od americké farmaceutické společnosti Pfizer a německé firmy BioNTech. Dostupná má být od příštího týdne. S odvoláním na britskou vládu o tom informovala agentura Reuters.

„Vláda přijala doporučení lékové agentury MHRA ke schválení vakcíny proti covidu-19 od Pfizeru a BioNTechu k použití,“ uvedl ve středu britský kabinet. „Vakcína bude v Británii dostupná od příštího týdne,“ píše se dále v prohlášení. Ministr zdravotnictví Matt Hancock dodal, že je na přijetí očkovací látky připravena zhruba padesátka nemocnic po celé zemi.

Spojené království si u společnosti objednalo dostatek očkovací látky pro 20 milionů lidí, není však jasné, kolik jich země dostane do konce roku. Prvních 800 tisíc dávek má podle BBC do země dorazit v nadcházejících dnech, s jejich distribucí pomůže i armáda.

Aby vakcína člověka ochránila, musí ji lékaři podat ve dvou dávkách s odstupem tří týdnů. Podle hlavního zdravotnického poradce britské vlády Chrise Whittyho potrvá až do jara, než se vakcína dostane všem lidem z nejvíce zranitelných skupin, kteří o ni projeví zájem. První na řadě mají být zaměstnanci ve zdravotnictví a obyvatelé domovů pro seniory, dále by se vakcína měla podat starším lidem.

Premiér Boris Johnson na Twitteru označil schválení za „úžasnou“ zprávu. „Je to právě ochrana vakcínami, která nám nakonec umožní vrátit se k našim životům a opět rozhýbat hospodářství,“ uvedl.  

Účinnost až 95 procent

Očkovací látka vyvinutá ve spolupráci firem Pfizer a BioNTech má podle klinických testů až 95procentní účinnost. Údaj se vztahuje k ochraně před covidem-19. Do jaké míry chrání před nákazou koronavirem SARS-CoV-2, který nemoc způsobuje, zatím není jasné. Přípravek podle výrobců nemá žádné vážné vedlejší účinky. V nejohroženější skupině starších lidí je účinnost 94 procent.

Vakcína, která vznikla za pouhých 10 měsíců, funguje na principu takzvané mediátorové RNA (mRNA). Tento typ očkovacích látek se od těch tradičních liší tím, že neobsahuje žádné mrtvé či oslabené původce nemoci, ale genetickou informaci viru. Tato metoda je přirovnávána k návodu, podle kterého si tělo dokáže vytvořit vlastní protilátky. Británie se tak stala první zemí, která schválila použití vakcíny mRNA u lidí.

Server Guardian upozornil na to, že vakcína musí být skladována přibližně při minus 70 stupních Celsia. Do Spojeného království tak bude přepravena ve speciálních boxech se suchým ledem. Poté, co přípravek dorazí do tamních vakcinačních center, může být pět dní uchováván v běžných lékařských lednicích.

Nahrávám video
Daniel Stach o protikoronavirové vakcíně schválené ve Velké Británii
Zdroj: ČT24

Mimořádně rychlé schválení

Podle agentury Reuters schválila britská agentura MHRA vakcínu za rekordní čas. V USA se bude regulátor FDA radit o podmínečném schválení očkovací látky firem Pfizer a BioNTech teprve 10. prosince. Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) v úterý oznámila, že přípravek doporučí Evropské komisi k podmínečné registraci nejprve 29. prosince.

V reakci na středeční informace z Británie EMA uvedla, že její schvalovací proces je bezpečnější, založený na větším množství důkazů a kontrol. Šéfka MHRA June Raineová ale poznamenala, že britský schvalovací proces začal již v polovině roku a byl „mimořádně důkladný a vědecky přísný“. „Bezpečnost lidí bude vždy na prvním místě,“ uvedla Raineová.

Nákup až 300 milionů dávek této vakcíny schválila už v listopadu také Evropská komise a žádost o schválení mimořádného nasazení látky si firmy rovněž v listopadu podaly ve Spojených státech.

Agentura DPA dříve uvedla, že Pfizer a BioNTech požádaly o registraci vakcíny i v Austrálii, Kanadě či Japonsku. Na vývoji dalších vakcín také pracují desítky firem po celém světě, britské úřady rovněž zvažují další látku od farmaceutické společnosti AstraZeneca.

V závěrečné fázi testů je nyní 11 vakcín

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se v polovině listopadu nacházelo 48 kandidátních vakcín proti covidu-19 v klinickém hodnocení a 164 vakcín je v předklinickém testování.

V poslední, třetí fázi klinických studií, WHO uvádí 11 vakcín, a to včetně té, kterou nyní schválila k použití Británie. Rusko zahájilo očkování proti covidu-19 svojí vakcínou Sputnik na konci listopadu, svou očkovací látku podává občanům také Čína.

V Česku by první dodávky vakcíny mohly být v zimě

V tuzemsku by první dodávky vakcíny proti covidu-19 mohly být dostupné na přelomu ledna a února příštího roku, uvedl v úterý ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Vakcínu zakoupí stát díky objednávce Evropské unie.

Očkovací látky jsou už podle Blatného vyrobené, jejich distribuce bude moci začít až po schválení EMA. K tomu zřejmě dojde v první polovině ledna, domnívá se ministr. Vakcína bude podle něj všem hrazená z veřejného zdravotního pojištění a očkování nebude povinné.

Předběžně má Česko objednané vakcíny od pěti výrobců včetně dvou, kteří už o registraci u EMA požádali. Kromě zmiňované společnosti Pfizer a BioNTech se jedná o americkou Modernu. Celkově jich může mít až pro 16 milionů osob. Vyšší než počet obyvatel jsou maximální objednávky proto, že ne všichni výrobci musí nakonec evropskou registraci získat. Některé firmy počítají s jednou dávkou, jiné se dvěma. 

Pořadí jednotlivých skupin obyvatel, které se budou moci nechat očkovat, bude upravovat očkovací strategie. Blatný ji má na jednání vlády předložit příští pondělí. Zřejmě bude nejdřív počítat s lidmi s chronickými onemocněními, seniory, zdravotníky nebo lidmi pracujícími v kritické infrastruktuře státu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci sestavili obří mapu vesmíru. Může změnit pohled na temnou energii

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu, než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
před 16 mminutami

Svět padá do AI pasti, tvrdí ekonomové

Umělé inteligence (AI) rychle zvyšují automatizaci v mnoha oborech. Rychlost a rozsah těchto změn jsou tak velké, že to dle nového výzkumu může ohrozit i samotné firmy. V rozhovoru pro ČT24 autoři nové studie popsali, jak by nastíněný celosvětový problém řešili právě oni.
před 2 hhodinami

Nové poznatky o lidoopech narušují představu o výjimečnosti lidské mysli

Lidoopi dokážou předstírat hru s neexistujícími předměty, měnit svá přesvědčení podle síly nových informací a pamatovat si známé tváře i po více než čtvrt století. Série studií z posledních let, které shrnuje britský list The Guardian, výrazně mění pohled vědců na mentální schopnosti nejbližších příbuzných člověka a zpochybňuje dřívější představy o jedinečnosti lidské mysli.
před 4 hhodinami

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
včera v 07:01

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
včera v 06:02

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026
Načítání...