Vědci z VUT přišli na to, jak dostat z vody antibiotika nebo antikoncepci

Čeští vědci přišli na způsob, jak vyčistit vodu od zbytků léčiv, antikoncepce či bakteriálních zbytků, které zůstávají i po vyčištění v čistírnách. Je to letitý problém vody, který se v dlouhodobém hledisku negativně může podepisovat na lidském zdraví.

Tým složený z vědců Vysokého učení technického v Brně (VUT) a z Masarykovy univerzity získal na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně medaili za vynález nazvaný CaviPlasma. Přestože dva fyzikální jevy, tedy kavitace a plazmatický výboj, jsou dlouhodobě známé, zatím jejich spojení pro odstraňování nečistot nikdo nevyužil, řekla Marcela Pírková z Odboru fluidního inženýrství Viktora Kaplana na Fakultě strojního inženýrství VUT.

Nahrávám video

Léčiva se rozpadnou

Děj, který způsobuje čištění vody, není příliš složitý. Kavitace se odehrává za konstantní teploty a ve vodě se ve Venturiho dýze, což je trubice uprostřed se zužující a poté se zase rozšiřující, díky snížení tlaku a zvýšení rychlosti vytvoří bubliny. Do nich se pouští plazmový výboj, který může vzniknout jen v plynném prostředí. „Díky tomuto procesu vznikají oxidy a oxidačním procesem dojde k mineralizaci buněčných stěn a rozpadu zbytků léčiv, tedy toho, co se nachází ve vodě,“ popsala Pírková.

Současný prototypový přístroj má kapacitu 1,5 metru krychlového vody za hodinu. „Ale už funguje i přístroj na 15 metrů krychlových a kapacitu lze škálovat podle potřeby,“ uvedla Pírková. Podle laboratorních testů odchází z přístroje CaviPlasma voda, ve které už je maximálně stopové množství znečištění. „Dříve se zkoušela samotná kavitace, ale uspokojivé výsledky to nepřineslo,“ řekla Pírková.

Přístroj zatím není nikde využitý komerčně, na to teprve čeká. Podle Pírkové ho lze využít i jinak: prohnat jím čistou vodu a plazmově ji obohatit tak, že v ní budou peroxidy a poslouží jako lehké dezinfekční činidlo například na povrchy v nemocnici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoLetní obloha nabízí krásu i poučení. Astronom radí, co pozorovat

Začátek července přichází s kombinací teplých večerů, jasné oblohy a volného času. Astronom Pavel Suchan doporučuje, kam v této době na noční obloze hledět, aby se člověk něco dozvěděl o vesmíru a viděl to nejzajímavější, co letní obloha nabízí.
před 4 hhodinami

Robotický tahač letí zachránit teleskop NASA, který se rychle blíží k Zemi

Do vesmíru bylo v pátek vysláno trojramenné robotické vesmírné plavidlo, které má zachránit dalekohled amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) dříve, než by mohl shořet v zemské atmosféře. Napsala o tom agentura AP.
před 6 hhodinami

El Niño je tady. Ještě zesílí a přinese extrémní počasí, varuje WMO

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v tropickém Pacifiku vyvinuly podmínky jevu El Niño. Vědci předpovídají, že v nadcházejících měsících rychle zesílí, čímž se v mnoha částech světa zvýší pravděpodobnost výskytu vln veder, sucha, silných srážek a dalších extrémních povětrnostních jevů.
před 10 hhodinami

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
před 11 hhodinami

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
před 13 hhodinami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
včera v 15:46

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
včera v 13:50

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
včera v 12:33

Evropský pohled