Vědci z VUT přišli na to, jak dostat z vody antibiotika nebo antikoncepci

Čeští vědci přišli na způsob, jak vyčistit vodu od zbytků léčiv, antikoncepce či bakteriálních zbytků, které zůstávají i po vyčištění v čistírnách. Je to letitý problém vody, který se v dlouhodobém hledisku negativně může podepisovat na lidském zdraví.

Tým složený z vědců Vysokého učení technického v Brně (VUT) a z Masarykovy univerzity získal na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně medaili za vynález nazvaný CaviPlasma. Přestože dva fyzikální jevy, tedy kavitace a plazmatický výboj, jsou dlouhodobě známé, zatím jejich spojení pro odstraňování nečistot nikdo nevyužil, řekla Marcela Pírková z Odboru fluidního inženýrství Viktora Kaplana na Fakultě strojního inženýrství VUT.

Nahrávám video
Nová metoda čištění vody
Zdroj: ČT24

Léčiva se rozpadnou

Děj, který způsobuje čištění vody, není příliš složitý. Kavitace se odehrává za konstantní teploty a ve vodě se ve Venturiho dýze, což je trubice uprostřed se zužující a poté se zase rozšiřující, díky snížení tlaku a zvýšení rychlosti vytvoří bubliny. Do nich se pouští plazmový výboj, který může vzniknout jen v plynném prostředí. „Díky tomuto procesu vznikají oxidy a oxidačním procesem dojde k mineralizaci buněčných stěn a rozpadu zbytků léčiv, tedy toho, co se nachází ve vodě,“ popsala Pírková.

Současný prototypový přístroj má kapacitu 1,5 metru krychlového vody za hodinu. „Ale už funguje i přístroj na 15 metrů krychlových a kapacitu lze škálovat podle potřeby,“ uvedla Pírková. Podle laboratorních testů odchází z přístroje CaviPlasma voda, ve které už je maximálně stopové množství znečištění. „Dříve se zkoušela samotná kavitace, ale uspokojivé výsledky to nepřineslo,“ řekla Pírková.

Přístroj zatím není nikde využitý komerčně, na to teprve čeká. Podle Pírkové ho lze využít i jinak: prohnat jím čistou vodu a plazmově ji obohatit tak, že v ní budou peroxidy a poslouží jako lehké dezinfekční činidlo například na povrchy v nemocnici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
před 10 hhodinami

Vědci začali na poli u Olomouce testovat geneticky upravený ječmen

Dvě nové, geneticky upravené linie ječmene ve středu vědci vyseli na pokusném poli v okrajové části Olomouce, aby ověřili, jak se modifikace vlastností této obilniny projeví v běžných podmínkách mimo laboratoř. Výsledky pomohou při šlechtění plodin odolnějších vůči měnícímu se klimatu.
před 10 hhodinami

Němečtí vědci objevili u Antarktidy zatím nepopsaný ostrov

Mezinárodní expedice ve Weddellově moři v antarktické oblasti objevila ostrov, který dosud nebyl uveden na žádných mapách. Oznámil to bremerhavenský Institut Alfreda Wegenera (AWI), na jehož ledoborci Polarstern se vědci plaví.
před 12 hhodinami

Komáři v Jižní Americe se geneticky adaptují na insekticidy

Komáři v Jižní Americe se vyvíjejí tak, aby se vyhnuli účinkům insekticidů, varují vědci v nové studii, která vyšla v odborném žurnálu Science. Mohlo by to podle nich mít znepokojivé důsledky pro šíření malárie nejen v této části světa.
včera v 12:23
Načítání...