Vědci z ČVUT zvítězili v prestižní světové soutěži. Jejich drony nejlépe hasily i stavěly

Čeští vědci z Elektrotechnické fakulty Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT) získali zlatou medaili na mezinárodní soutěži dronů ve Spojených arabských emirátech. Týmu se kromě toho podařilo získat také první a druhé místo ve dvou dílčích disciplínách. Úspěch a odměnu ve výši 250 tisíc dolarů (5,8 milionu korun) si přitom technici vysloužili především díky intenzivní přípravě v místních podmínkách a unikátním přístupem k zadaným problémům, řekl Vojtěch Spurný, jeden ze členů úspěšného týmu.

Přístroje vědeckých týmů musely v závodech najít a likvidovat balónky umístěné ve vzduchu, stavět zeď, či hasit požár. Na konci soutěže pak účastníky čekala závěrečná hlavní disciplína, která kombinovala prvky všech předchozích. V ní se technikům z ČVUT podařilo zvítězit.

„Věděli jsme, že soutěž bude náročná, bude vyžadovat velkou přípravu, takže 36 dní před soutěží jsme se přesunuli do Spojených arabských emirátů, kde jsme trénovali v poušti,“ řekl Vojtěch Spurný z týmu multirobotických systémů ČVUT. Dodal, že před samotnými testy v terénu pracovali na svých dronech celé dva roky.

Čeští roboti umí spolupracovat

Za úspěch však český tým spolupracující i s americkými kolegy vděčí také takzvanému multirobotickému přístupu, který podle Spurného čeští vědci použili jako jediní z celkových 31 týmů z univerzit po celém světě. Jejich drony, které létají samostatně s využitím počítačových senzorů, spolu totiž spolupracovaly a zastávaly dílčí úlohy, čímž se jim podařilo splnit zadané úlohy rychleji a účinněji.

Přístup se osvědčil zejména v disciplíně, v níž musely autonomní helikoptéry ve spolupráci s pozemními roboty postavit zeď z náhodně rozmístěných kostek. „Rozdělili jsme jednotlivé úkoly pro drony a pozemní roboty, kde například jeden dron skenoval arénu a hledal místo, kde jsou kostky (…) a potom tu informaci předal pozemnímu robotu, který ji nemusel hledat, ale jel na předem danou pozici,“ sdělil Spurný.

Čeští vědci svým umístěním navázali na úspěch před třemi roky, kdy v Abú Zabí získali kompletní sbírku medailí. Soutěž, jejímž cílem je podle Spurného posunout možnosti využití robotiky v každodenních situacích, se přitom loni a předloni nekonala a v budoucnu by se měla zřejmě pořádat každé dva roky.

„Je to světový úspěch. Nedovedu si představit, že by nebyl v národní expozici České republiky na EXPO 2020 v Dubaji. Před týdnem se v Abú Dhabí předvedly formule ČVUT, dnes drony… mám pocit, že naše EXPO v SAE už začalo,“ prohlásil podle vyjádření ČVUT Jiří František Potužník, generální komisař české účasti na světové výstavě Expo 2020 v Dubaji, která odstartuje v říjnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 1 hhodinou

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 3 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 4 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 6 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled