Vědci vytvořili největší simulaci vesmíru. Je dostupná každému

Lidé v on-line hrách milují prozkoumávání cizích světů nebo dokonce celých vesmírů. Teď vědci nabízejí něco podobného v reálném kosmu. Mezinárodní tým výzkumníků vytvořil celý virtuální vesmír a dal ho volně k dispozici na internet. Po stažení speciálního programu ho může procházet každý.

Uchuu (v japonštině to znamená „vesmír“) je dosud největší a nejrealističtější simulace vesmíru. Skládá se z 2,1 bilionu částic, které jsou umístěné ve virtuální krychli. Každá její strana má délku 9,63 miliard světelných let, to jsou přibližně tři čtvrtiny vzdálenosti mezi Zemí a nejvzdálenějšími pozorovanými galaxiemi. Uchuu ukazuje vývoj vesmíru na dosud nepředstavitelné úrovni velikosti i detailů.

Model Uchuu se zaměřuje na velkorozměrovou strukturu vesmíru, neřeší „drobnosti“, jako jsou hvězdy nebo jejich planety, ale věnuje se temné hmotě, která má vliv na formování galaxií a ještě větších struktur. Tento virtuální odraz kosmu je navíc unikátní v tom, že zachycuje vesmír nejen v prostoru, ale i v čase – Uchuu simuluje vývoj hmoty v průběhu téměř celé 13,8 miliardy let dlouhé historie od velkého třesku až po současnost.

  • Temná hmota či skrytá hmota nebo též skrytá látka je označení hypotetické formy hmoty, jejíž existence by vysvětlovala nesrovnalosti mezi některými skutečně pozorovanými a vypočítanými hodnotami z modelů.
  • O povaze chybějící hmoty existuje množství teorií, většina z nich se shoduje na faktu, že ji lze ve vesmíru pozorovat jen díky jejímu gravitačnímu vlivu na okolní objekty tvořené běžnou „svítící“ hmotou, ale neemituje elektromagnetické záření. Odtud její označení temná hmota.

K čemu to je?

Tento model využívají astronomové ke studiu největších struktur ve vesmíru. Jednou z vědkyň, které s ním pracují, je Julia F. Erezaová, která popisuje, jak ho využívá: „Uchuu je jako stroj času: můžeme jít dopředu, dozadu a zastavit se v čase, můžeme přiblížit jednu galaxii nebo oddálit a zobrazit celou kupu, můžeme vidět, co se skutečně děje v každém okamžiku a na každém místě vesmíru od jeho prvopočátků až po současnost, což je základní nástroj pro studium vesmíru.“

Pozoruhodný virtuální vesmír vytvořil mezinárodní vědecký tým expertů z Japonska, Španělska, USA, Argentiny, Austrálie, Chile, Francie a Itálie. Na jeho vývoj využili nejvýkonnější na astronomii specializovaný superpočítač ATERUI II.

Přes jeho obří výpočetní sílu trvalo vytvoření Uchuu déle než jeden rok. Hlavním autorem byl Tomoaki Ishiyama, který vytvořil kód programu: „K vytvoření Uchuu jsme použili … všech 40 200 procesorů (jader CPU), které byly k dispozici. Využili jsme 20 milionů hodin tohoto superpočítače a vygenerovali tři petabajty dat, což odpovídá 894 784 853 snímkům z dvanáctimegapixelového mobilního telefonu.“

Data této simulace jsou veřejně dostupná ZDE.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
před 47 mminutami

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
včera v 10:00

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026
Načítání...