Vědci vytvořili největší simulaci vesmíru. Je dostupná každému

Lidé v on-line hrách milují prozkoumávání cizích světů nebo dokonce celých vesmírů. Teď vědci nabízejí něco podobného v reálném kosmu. Mezinárodní tým výzkumníků vytvořil celý virtuální vesmír a dal ho volně k dispozici na internet. Po stažení speciálního programu ho může procházet každý.

Uchuu (v japonštině to znamená „vesmír“) je dosud největší a nejrealističtější simulace vesmíru. Skládá se z 2,1 bilionu částic, které jsou umístěné ve virtuální krychli. Každá její strana má délku 9,63 miliard světelných let, to jsou přibližně tři čtvrtiny vzdálenosti mezi Zemí a nejvzdálenějšími pozorovanými galaxiemi. Uchuu ukazuje vývoj vesmíru na dosud nepředstavitelné úrovni velikosti i detailů.

Model Uchuu se zaměřuje na velkorozměrovou strukturu vesmíru, neřeší „drobnosti“, jako jsou hvězdy nebo jejich planety, ale věnuje se temné hmotě, která má vliv na formování galaxií a ještě větších struktur. Tento virtuální odraz kosmu je navíc unikátní v tom, že zachycuje vesmír nejen v prostoru, ale i v čase – Uchuu simuluje vývoj hmoty v průběhu téměř celé 13,8 miliardy let dlouhé historie od velkého třesku až po současnost.

  • Temná hmota či skrytá hmota nebo též skrytá látka je označení hypotetické formy hmoty, jejíž existence by vysvětlovala nesrovnalosti mezi některými skutečně pozorovanými a vypočítanými hodnotami z modelů.
  • O povaze chybějící hmoty existuje množství teorií, většina z nich se shoduje na faktu, že ji lze ve vesmíru pozorovat jen díky jejímu gravitačnímu vlivu na okolní objekty tvořené běžnou „svítící“ hmotou, ale neemituje elektromagnetické záření. Odtud její označení temná hmota.

K čemu to je?

Tento model využívají astronomové ke studiu největších struktur ve vesmíru. Jednou z vědkyň, které s ním pracují, je Julia F. Erezaová, která popisuje, jak ho využívá: „Uchuu je jako stroj času: můžeme jít dopředu, dozadu a zastavit se v čase, můžeme přiblížit jednu galaxii nebo oddálit a zobrazit celou kupu, můžeme vidět, co se skutečně děje v každém okamžiku a na každém místě vesmíru od jeho prvopočátků až po současnost, což je základní nástroj pro studium vesmíru.“

Pozoruhodný virtuální vesmír vytvořil mezinárodní vědecký tým expertů z Japonska, Španělska, USA, Argentiny, Austrálie, Chile, Francie a Itálie. Na jeho vývoj využili nejvýkonnější na astronomii specializovaný superpočítač ATERUI II.

Přes jeho obří výpočetní sílu trvalo vytvoření Uchuu déle než jeden rok. Hlavním autorem byl Tomoaki Ishiyama, který vytvořil kód programu: „K vytvoření Uchuu jsme použili … všech 40 200 procesorů (jader CPU), které byly k dispozici. Využili jsme 20 milionů hodin tohoto superpočítače a vygenerovali tři petabajty dat, což odpovídá 894 784 853 snímkům z dvanáctimegapixelového mobilního telefonu.“

Data této simulace jsou veřejně dostupná ZDE.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 10 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.