Vědci varují před pandemickým potenciálem ptačí chřipky. V Rusku se už přenesla z drůbeže na lidi

Čínští vědci vydali v odborném časopise Science článek, ve kterém doporučují zvýšená bezpečnostní opatření kvůli nákaze sedmi ruských dělníků virem ptačí chřipky. Autoři studie varují, že kmen ptačí chřipky H5N8 má pandemický potenciál.

Tento nový kmen chřipkového viru se poprvé objevil v Číně roku 2010, tehdy se jím nakazila kachna. Pak se virus rychle šířil dál: do roku 2014 byla zaznamenána ohniska v Japonsku a Jižní Koreji u domácích i volně žijících ptáků. A do roku 2016 byl nalezen u ptáků v Indii, Rusku, Mongolsku, USA a částech Evropy. Do roku 2020 byla ohniska zaznamenána ve 46 zemích.

Podle autorů této práce je z krátké historie této nemoci jasné, že virus je schopen se velmi efektivně a rychle šířit. Ještě znepokojivější je podle nich ale zpráva z loňského prosince, kdy se ukázalo, že infekce virem H5N8 zasáhla sedm zaměstnanců ptačí farmy v Rusku. Tyto informace byly oficiálně potvrzené letos v únoru.

Několik dobrých zpráv

Nakažení neměli žádné příznaky nemoci, na to, že jsou infikovaní, se přišlo při testech z bezpečnostních důvodů a nic ani zatím nenasvědčuje tomu, že by byl virus přenosný z jednoho člověka na druhého. Autoři ale poukazují na to, že jakmile dojde k překročení mezidruhové hranice, obvykle netrvá příliš dlouho, než se virus adaptuje na další oběti.

Upozorňují na to, že virus přesně tohle už dokázal, když nejprve přeskočil z kachny na kachnu, ale pak na další druhy ptáků. Konstatují také, že virus byl značně smrtící s masivním umíráním drůbeže v mnoha ohniscích. Ruští dělníci byli například otestováni poté, co v jejich chovu uhynulo 101 tisíc slepic a kuřat.

Autoři studie netvrdí, že je už na světě další nezastavitelná pandemie. Naopak ujišťují, že ještě není pozdě přijmout preventivní opatření, která by mohla zabránit rychlému šíření nemoci – ať už ve fázi, než přeskočí na člověka, nebo i potom.

Bedlivý dohled nad zemědělskými družstvy, tržišti i volně žijícími ptáky by měl v kombinaci se zavedením standardních hygienických a protiepidemických opatření šíření viru zpomalit – farmaceutické společnosti by tak měly dostatek času vyvinout proti této nemoci účinnou vakcínu. 

Ptačí chřipka v Česku

Právě kmen H5N8 ptačí chřipky byl opakovaně prokázán v České republice. Od roku 2017 se u nás objevuje často, roku 2020 se kvůli několika ohniskům muselo vybít 137 tisíc ptáků, předtím v roce 2017 jich utratili 98 tisíc. Stejný kmen se v Česku šíří i letos – zejména v Plzeňském kraji a na Benešovsku. Veterináři museli zlikvidovat několik velkochovů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 4 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026
Načítání...