Vědci varují před pandemickým potenciálem ptačí chřipky. V Rusku se už přenesla z drůbeže na lidi

Čínští vědci vydali v odborném časopise Science článek, ve kterém doporučují zvýšená bezpečnostní opatření kvůli nákaze sedmi ruských dělníků virem ptačí chřipky. Autoři studie varují, že kmen ptačí chřipky H5N8 má pandemický potenciál.

Tento nový kmen chřipkového viru se poprvé objevil v Číně roku 2010, tehdy se jím nakazila kachna. Pak se virus rychle šířil dál: do roku 2014 byla zaznamenána ohniska v Japonsku a Jižní Koreji u domácích i volně žijících ptáků. A do roku 2016 byl nalezen u ptáků v Indii, Rusku, Mongolsku, USA a částech Evropy. Do roku 2020 byla ohniska zaznamenána ve 46 zemích.

Podle autorů této práce je z krátké historie této nemoci jasné, že virus je schopen se velmi efektivně a rychle šířit. Ještě znepokojivější je podle nich ale zpráva z loňského prosince, kdy se ukázalo, že infekce virem H5N8 zasáhla sedm zaměstnanců ptačí farmy v Rusku. Tyto informace byly oficiálně potvrzené letos v únoru.

Několik dobrých zpráv

Nakažení neměli žádné příznaky nemoci, na to, že jsou infikovaní, se přišlo při testech z bezpečnostních důvodů a nic ani zatím nenasvědčuje tomu, že by byl virus přenosný z jednoho člověka na druhého. Autoři ale poukazují na to, že jakmile dojde k překročení mezidruhové hranice, obvykle netrvá příliš dlouho, než se virus adaptuje na další oběti.

Upozorňují na to, že virus přesně tohle už dokázal, když nejprve přeskočil z kachny na kachnu, ale pak na další druhy ptáků. Konstatují také, že virus byl značně smrtící s masivním umíráním drůbeže v mnoha ohniscích. Ruští dělníci byli například otestováni poté, co v jejich chovu uhynulo 101 tisíc slepic a kuřat.

Autoři studie netvrdí, že je už na světě další nezastavitelná pandemie. Naopak ujišťují, že ještě není pozdě přijmout preventivní opatření, která by mohla zabránit rychlému šíření nemoci – ať už ve fázi, než přeskočí na člověka, nebo i potom.

Bedlivý dohled nad zemědělskými družstvy, tržišti i volně žijícími ptáky by měl v kombinaci se zavedením standardních hygienických a protiepidemických opatření šíření viru zpomalit – farmaceutické společnosti by tak měly dostatek času vyvinout proti této nemoci účinnou vakcínu. 

Ptačí chřipka v Česku

Právě kmen H5N8 ptačí chřipky byl opakovaně prokázán v České republice. Od roku 2017 se u nás objevuje často, roku 2020 se kvůli několika ohniskům muselo vybít 137 tisíc ptáků, předtím v roce 2017 jich utratili 98 tisíc. Stejný kmen se v Česku šíří i letos – zejména v Plzeňském kraji a na Benešovsku. Veterináři museli zlikvidovat několik velkochovů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci vysvětlili „problém první noci“

Radost z cestování může mnohdy pokazit první noc na novém místě. Člověk se převaluje, má divoké sny, vzbudí ho každé šustnutí a ani druhý den si kvůli nevyspalosti moc neužije. Druhá noc už zpravidla bývá mnohem lepší. Tento fenomén se odborně označuje jeho „problém první noci“. Vědci teď exaktně popsali, v čem spočívá.
před 12 hhodinami

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
před 14 hhodinami

Brzký nástup jara může přinést problémy, varují fenologové

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po historicky nejteplejším únoru. Oznámili to vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Podle nich to prokazuje fakt, že habry obecné u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily v pondělí 9. března, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska.
před 15 hhodinami

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
9. 3. 2026

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
9. 3. 2026

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
9. 3. 2026

Čeští vědci testují léčbu deprese u lidí s roztroušenou sklerózou psychedeliky

S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než dvacet tisíc lidí. Řadu z nich postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) teď začali přijímat dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné léčebné využití psilocybinu při léčbě deprese právě při onemocnění roztroušenou sklerózou.
9. 3. 2026

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
9. 3. 2026
Načítání...