Vědci varují před pandemickým potenciálem ptačí chřipky. V Rusku se už přenesla z drůbeže na lidi

Čínští vědci vydali v odborném časopise Science článek, ve kterém doporučují zvýšená bezpečnostní opatření kvůli nákaze sedmi ruských dělníků virem ptačí chřipky. Autoři studie varují, že kmen ptačí chřipky H5N8 má pandemický potenciál.

Tento nový kmen chřipkového viru se poprvé objevil v Číně roku 2010, tehdy se jím nakazila kachna. Pak se virus rychle šířil dál: do roku 2014 byla zaznamenána ohniska v Japonsku a Jižní Koreji u domácích i volně žijících ptáků. A do roku 2016 byl nalezen u ptáků v Indii, Rusku, Mongolsku, USA a částech Evropy. Do roku 2020 byla ohniska zaznamenána ve 46 zemích.

Podle autorů této práce je z krátké historie této nemoci jasné, že virus je schopen se velmi efektivně a rychle šířit. Ještě znepokojivější je podle nich ale zpráva z loňského prosince, kdy se ukázalo, že infekce virem H5N8 zasáhla sedm zaměstnanců ptačí farmy v Rusku. Tyto informace byly oficiálně potvrzené letos v únoru.

Několik dobrých zpráv

Nakažení neměli žádné příznaky nemoci, na to, že jsou infikovaní, se přišlo při testech z bezpečnostních důvodů a nic ani zatím nenasvědčuje tomu, že by byl virus přenosný z jednoho člověka na druhého. Autoři ale poukazují na to, že jakmile dojde k překročení mezidruhové hranice, obvykle netrvá příliš dlouho, než se virus adaptuje na další oběti.

Upozorňují na to, že virus přesně tohle už dokázal, když nejprve přeskočil z kachny na kachnu, ale pak na další druhy ptáků. Konstatují také, že virus byl značně smrtící s masivním umíráním drůbeže v mnoha ohniscích. Ruští dělníci byli například otestováni poté, co v jejich chovu uhynulo 101 tisíc slepic a kuřat.

Autoři studie netvrdí, že je už na světě další nezastavitelná pandemie. Naopak ujišťují, že ještě není pozdě přijmout preventivní opatření, která by mohla zabránit rychlému šíření nemoci – ať už ve fázi, než přeskočí na člověka, nebo i potom.

Bedlivý dohled nad zemědělskými družstvy, tržišti i volně žijícími ptáky by měl v kombinaci se zavedením standardních hygienických a protiepidemických opatření šíření viru zpomalit – farmaceutické společnosti by tak měly dostatek času vyvinout proti této nemoci účinnou vakcínu. 

Ptačí chřipka v Česku

Právě kmen H5N8 ptačí chřipky byl opakovaně prokázán v České republice. Od roku 2017 se u nás objevuje často, roku 2020 se kvůli několika ohniskům muselo vybít 137 tisíc ptáků, předtím v roce 2017 jich utratili 98 tisíc. Stejný kmen se v Česku šíří i letos – zejména v Plzeňském kraji a na Benešovsku. Veterináři museli zlikvidovat několik velkochovů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 7 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 9 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 10 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 12 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 15 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled