Vědci pracují na univerzální vakcíně proti všem kmenům chřipky. První testy naznačují její potenciál

Obava ze vzniku takové mutace chřipkového viru, který by zasáhl svět podobně jako španělská chřipka před sto lety, vede výzkumníky k pokusům vyvinout univerzální očkování. Chránit by mělo před všemi kmeny chřipky tím, že by útočilo na jejich společný jmenovatel. První kroky ve vývoji takové vakcíny se nyní povedly vědeckému týmu ve Spojených státech.

Virus chřipky rychle hromadí mutace, například oproti novému koronaviru SARS-CoV-2 až několikanásobnou rychlostí. Současně u něj dochází ke snadné a časté výměně genů mezi různými kmeny, čímž vytváří varianty, které se tak dokáží vyhnout jakékoli dřívější imunitě, již lidé získali přirozenou cestou nebo pomocí vakcín. 

V současnosti proto musejí každou sezonu vznikat nové očkovací látky, které jsou vždy účinné jen proti kmenům chřipky, které se daný rok nejvíce očekávají. Hledání univerzální vakcíny, která by u člověka účinkovala proti jakémukoli chřipkovému kmenu, je naopak kvůli variabilitě chřipky pomalé.

Nový koncept jednoho kandidáta na takovou vakcínu teď ale prošel prvním testem v malé klinické studii – a to velmi úspěšně. Výsledky vyšly v odborném žurnálu Nature Medicine.

Síla hlavičky

Stávající vakcíny proti chřipce obsahují oslabené nebo inaktivované chřipkové viry s kombinací hemaglutininů (HA), což jsou proteiny, které viru pomáhají nalepit se na buňku. Cílem těchto vakcín je primárně vyvolat protilátkovou reakci proti vrchní části HA, která vypadá jako hlavička.

Genetické změny chřipkových virů málokdy změní většinu této hlavičky, menší část ale často reaguje nebo mutuje, což umožňuje novým virovým kmenům vyhnout se imunitní paměti a nutí výrobce vakcín proti chřipce, aby každý rok připravovali nové preparáty.

Virová částice, „houbičky“ na povrchu viru s modrou hlavičkou a červenou stopkou jsou hemaglutininy
Zdroj: M. Eickmann/ Wikimedia Commons

Potenciál stopky

Spodní část, neboli stopka HA, je méně náchylná k takové proměnlivosti. Epidemiologické studie ukázaly, že lidé, kteří byli vystaveni chřipkovému kmeni a vyvinuli si protilátky proti stopce, mohou odvrátit širokou škálu jiných chřipkových kmenů. Nový kandidát na univerzální vakcínu proti chřipce, jeden z několika, které jsou nyní ve vývoji, se tedy podíval právě na stopku HA.

Studie poprvé ukazuje, že „lze vyvinout vakcinační strategii, která u lidí produkuje stopkově reaktivní protilátky,“ říká virolog Florian Krammer z Icahnovy lékařské fakulty v Mount Sinai, který vede výzkum univerzálních vakcín financovaný americkým Národním institutem pro alergie a infekční choroby a současně pomáhá při vývoji vakcíny testované v nové studii.

Zaměřit se na stopku je těžší, než se zdá, protože buňky imunitní paměti nahromaděné za celý život reagují na oblast hlavičky HA tak silně, že tato reakce převáží tvorbu protilátek proti stopce. Někteří vědci se to pokusili obejít tím, že vyrobili vakcíny, které obsahují pouze stopku HA, ale tato cesta nikam nevedla – výsledek byl vysoce nestabilní.

Chiméra proti chřipce

Aby se Krammer a jeho kolegové tomuto problému vyhnuli, vytvořili cosi, čemu říkají chimérické HA, které spojuje konzervovanou stopku bílkovin s neobvyklými hlavičkami, které jsou pro lidský imunitní systém zcela nové a nevyvolávají tedy u člověka reakci imunitní paměti. V důsledku se tedy vytvářejí jen nízké hladiny protilátek proti hlavičce, což umožňuje silnou novou imunitní reakci, které je už zaměřená hlavně na stopku HA.

V malé studii, která měla účinnost této očkovací látky ověřit, bylo 51 účastníků očkováno různými vakcínami a jejich protilátky byly porovnávány s protilátkami patnácti osob, které dostávaly placebo. Jediná dávka vakcíny s chimérickými HA inaktivovanými viry podle vědců „vyvolala pozoruhodně vysoké titry protilátek proti stopce“.

Studie byla pouze studií fáze I, která měla stanovit bezpečnost a změřit sílu imunitní reakce. A to znamená, že ještě netestovala reálnou schopnost vakcín lidi před chřipkou chránit. Když však vědci přenesli lidské protilátky vyvolané experimentálními vakcínami na myši a poté hlodavce „napadli“ virem chřipky, myši ztratily mnohem méně váhy než neléčené myši, které byly také infikovány, což naznačuje, že protilátky je chránily.

Důležitý první krok

Imunolog James Crowe, který vede vakcinační centrum na Vanderbiltově univerzitě, tvrdí, že studie je „vážnou snahou“ otestovat hypotézu o stopkových protilátkách a „důležitým prvním krokem“.

Krammer dále doplňuje, že další vývoj bude pravděpodobně trvat nejméně dva roky, než se podaří vše zkombinovat do univerzální vakcíny. Tato směs by pak byla testována v rozsáhlé, víceleté studii, která by měla prokázat, že kandidát na vakcínu funguje lépe než běžná sezonní vakcína.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 2 hhodinami

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 3 hhodinami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 4 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 5 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 9 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 11 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
včera v 15:00

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
včera v 13:15
Načítání...