Vědci pracují na univerzální vakcíně proti všem kmenům chřipky. První testy naznačují její potenciál

Obava ze vzniku takové mutace chřipkového viru, který by zasáhl svět podobně jako španělská chřipka před sto lety, vede výzkumníky k pokusům vyvinout univerzální očkování. Chránit by mělo před všemi kmeny chřipky tím, že by útočilo na jejich společný jmenovatel. První kroky ve vývoji takové vakcíny se nyní povedly vědeckému týmu ve Spojených státech.

Virus chřipky rychle hromadí mutace, například oproti novému koronaviru SARS-CoV-2 až několikanásobnou rychlostí. Současně u něj dochází ke snadné a časté výměně genů mezi různými kmeny, čímž vytváří varianty, které se tak dokáží vyhnout jakékoli dřívější imunitě, již lidé získali přirozenou cestou nebo pomocí vakcín. 

V současnosti proto musejí každou sezonu vznikat nové očkovací látky, které jsou vždy účinné jen proti kmenům chřipky, které se daný rok nejvíce očekávají. Hledání univerzální vakcíny, která by u člověka účinkovala proti jakémukoli chřipkovému kmenu, je naopak kvůli variabilitě chřipky pomalé.

Nový koncept jednoho kandidáta na takovou vakcínu teď ale prošel prvním testem v malé klinické studii – a to velmi úspěšně. Výsledky vyšly v odborném žurnálu Nature Medicine.

Síla hlavičky

Stávající vakcíny proti chřipce obsahují oslabené nebo inaktivované chřipkové viry s kombinací hemaglutininů (HA), což jsou proteiny, které viru pomáhají nalepit se na buňku. Cílem těchto vakcín je primárně vyvolat protilátkovou reakci proti vrchní části HA, která vypadá jako hlavička.

Genetické změny chřipkových virů málokdy změní většinu této hlavičky, menší část ale často reaguje nebo mutuje, což umožňuje novým virovým kmenům vyhnout se imunitní paměti a nutí výrobce vakcín proti chřipce, aby každý rok připravovali nové preparáty.

Virová částice, „houbičky“ na povrchu viru s modrou hlavičkou a červenou stopkou jsou hemaglutininy
Zdroj: M. Eickmann/ Wikimedia Commons

Potenciál stopky

Spodní část, neboli stopka HA, je méně náchylná k takové proměnlivosti. Epidemiologické studie ukázaly, že lidé, kteří byli vystaveni chřipkovému kmeni a vyvinuli si protilátky proti stopce, mohou odvrátit širokou škálu jiných chřipkových kmenů. Nový kandidát na univerzální vakcínu proti chřipce, jeden z několika, které jsou nyní ve vývoji, se tedy podíval právě na stopku HA.

Studie poprvé ukazuje, že „lze vyvinout vakcinační strategii, která u lidí produkuje stopkově reaktivní protilátky,“ říká virolog Florian Krammer z Icahnovy lékařské fakulty v Mount Sinai, který vede výzkum univerzálních vakcín financovaný americkým Národním institutem pro alergie a infekční choroby a současně pomáhá při vývoji vakcíny testované v nové studii.

Zaměřit se na stopku je těžší, než se zdá, protože buňky imunitní paměti nahromaděné za celý život reagují na oblast hlavičky HA tak silně, že tato reakce převáží tvorbu protilátek proti stopce. Někteří vědci se to pokusili obejít tím, že vyrobili vakcíny, které obsahují pouze stopku HA, ale tato cesta nikam nevedla – výsledek byl vysoce nestabilní.

Chiméra proti chřipce

Aby se Krammer a jeho kolegové tomuto problému vyhnuli, vytvořili cosi, čemu říkají chimérické HA, které spojuje konzervovanou stopku bílkovin s neobvyklými hlavičkami, které jsou pro lidský imunitní systém zcela nové a nevyvolávají tedy u člověka reakci imunitní paměti. V důsledku se tedy vytvářejí jen nízké hladiny protilátek proti hlavičce, což umožňuje silnou novou imunitní reakci, které je už zaměřená hlavně na stopku HA.

V malé studii, která měla účinnost této očkovací látky ověřit, bylo 51 účastníků očkováno různými vakcínami a jejich protilátky byly porovnávány s protilátkami patnácti osob, které dostávaly placebo. Jediná dávka vakcíny s chimérickými HA inaktivovanými viry podle vědců „vyvolala pozoruhodně vysoké titry protilátek proti stopce“.

Studie byla pouze studií fáze I, která měla stanovit bezpečnost a změřit sílu imunitní reakce. A to znamená, že ještě netestovala reálnou schopnost vakcín lidi před chřipkou chránit. Když však vědci přenesli lidské protilátky vyvolané experimentálními vakcínami na myši a poté hlodavce „napadli“ virem chřipky, myši ztratily mnohem méně váhy než neléčené myši, které byly také infikovány, což naznačuje, že protilátky je chránily.

Důležitý první krok

Imunolog James Crowe, který vede vakcinační centrum na Vanderbiltově univerzitě, tvrdí, že studie je „vážnou snahou“ otestovat hypotézu o stopkových protilátkách a „důležitým prvním krokem“.

Krammer dále doplňuje, že další vývoj bude pravděpodobně trvat nejméně dva roky, než se podaří vše zkombinovat do univerzální vakcíny. Tato směs by pak byla testována v rozsáhlé, víceleté studii, která by měla prokázat, že kandidát na vakcínu funguje lépe než běžná sezonní vakcína.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 8 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 10 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026
Načítání...