Vědci popsali „bouřetřesení“. Vzniká, když hurikán způsobí zemětřesení

Vědci na Floridě se zabývají možnými souvislostmi mezi dvěma přírodními živly – zemětřesením a hurikánem. Podle agentury AP pokládají za prokázané, že pohyby mořských mas během silných bouří vyvolávají otřesy o síle až 3,5 stupně. Dosud nezmapovaný jev popisuje studie, která byla tento týden zveřejněna v časopisu Geophysical Research Letters.

Nově objevenému jevu dali vědci název „bouřetřesení“, v angličtině stormquake. Může podle nich trvat i několik dní a pro člověka nepředstavuje velké riziko.

„Nikdo nestojí na dně moře při hurikánu,“ poznamenal seizmolog Floridské státní univerzity Wenyuan Fan. „Je to to poslední, čeho bychom se měli bát,“ dodal.

Bouřetřesení v Japonsku?

Bouře typu hurikánu nebo tajfunu vyvolává na moři silné vlnobití a některé vlny způsobují otřesy dna. Stává se to v místech, kde je mělké moře a rozlehlé, ploché dno. Tým floridských vědců zaznamenal díky speciálním armádním senzorům mezi lety 2006 a 2015 při pobřeží USA a Kanady přes 14 tisíc takových „bouřetřesení“. Chvění dna vyvolává další vlny, jimž dosud vědci nevěnovali pozornost, píše AP.

Naposledy doprovázelo poměrně silné zemětřesení tajfun v Japonsku. Tajfun Hagibis, který zasáhl ostrovní zemi na začátku října, doprovázel vítr o rychlosti 180 kilometrů v hodině, postiženou oblast zároveň zasáhlo zemětřesení o síle 5,7 stupně a silné deště, které rozvodnily řeky. Zda se jednalo o fenomén spojený s bouřetřesením, ale zatím vědci nepotvrdili.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 1 hhodinou

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026
Načítání...