Vědci poprvé nahráli srdce plejtváka obrovského: Orgán velký jako auto udeří jen dvakrát za minutu

Poprvé v dějinách mořští biologové nahráli ve volné přírodě zvuk srdce plejtváka obrovského, jednoho z největších a nejtěžších tvorů, kteří kdy na Zemi žili. Výsledky, které vyšly v odborném žurnálu PNAS, vědce překvapily. Ukázaly totiž extrémně nízkou tepovou frekvenci těchto kytovců.

  • Srdce plejtváka je velké jako menší osobní automobil.
  • Váží až 700 kilogramů.
  • Masivní arterie jsou tak silné, že jimi může proplavat člověk.
  • Tlukot tohoto srdce je ve vodě slyšet až na 3 kilometry.

Studie ukázala, že srdce plejtváka je zřejmě největší možné srdce, jaké ještě může v podmínkách naší planety fungovat. Celý kardiovaskulární systém je podle autorů na samotné hranicí toho, co je ještě biologicky možné. 

Plejtváci obrovští, neboli modré velryby, jsou vůbec nejtěžšími tvory, kteří se kdy po Zemi pohybovali. Dorůstají až třiceti metrů a mohou vážit až 170 tun – pro srovnání to je váha skoro 30 slonů afrických.

Plejtváci mohli takových rozměrů dosáhnout jen díky tomu, že žijí v oceánech; na souši by se tak těžký tvor pohybovat vůbec nemohl. Největší suchozemská zvířata byly některé druhy dinosaurů – například Brontosaurus nebo Argentinosaurus. Ti dorůstali až 15 metrů a mohli vážit kolem 80 tun – to je ale jen polovina hmotnosti dnešních plejtváků.

Podle nového výzkumu to bylo právě specializované srdce, které umožnilo kytovcům dorůstat takových velikostí. Popsat, jak srdce funguje, ale bylo až doposud nemožné – je tak velké, že si s ním žádný existující přístroj neuměl poradit. Autoři této studie proto museli vytvořit speciální přístroj, který to dokázal. Jde o přenosný elektrokardiograf, který biologové ze Stanfordovy univerzity připevnili pomocí přísavek na tělo velryby.

Model srdce plejtváka z Carnergie Museum
Zdroj: feral godmother/Flickr Commons

„Netušili jsme, jestli to bude fungovat a když jsme spatřili první data, tak jsme byli skeptičtí. Pak si Paul Ponganis, náš spolupracovník ze Scrippsova oceánografického institutu, všiml známek po úderu srdce,“ uvedl Jeremy Goldbogen, hlavní autor výzkumu. Změřit srdce velryby bylo jeho snem přes deset let – před dekádou začínal s podobným výzkumem u tučňáků.

Po vynoření bilo srdce nejrychleji

Analýza dat z přístroje ukázala, že když se plejtvák ponořil, jeho srdce se výrazně zpomalilo: průměrně udeřilo čtyřikrát až osmkrát za minutu, přičemž úplně nejnižší naměřená frekvence byla dva údery za minutu. V okamžiku, kdy se velryba pod hladinou začala krmit, stoupla frekvence na asi dvouapůlnásobek, poté opět poklesla.

Naopak při vynoření na hladinu po takovém ponoru byla bušení srdce nejrychlejší: pohybovalo se mezi 25 a 37 údery za minutu. V tu dobu si velryba plnila znovu plíce kyslíkem. Pro srovnání: u člověka je normální 60–100 úderů za minutu, během spánku klesá až na 40 úderů. Speciálně trénovaní atleti mohou v klidu dosáhnout ještě nižších čísel – cyklista Miguel Indurain například dosahoval úrovně 28 úderů za minutu.

Změny výkonu srdce u plejtváka
Zdroj: PNAS

Údaje o tom, jak nízké frekvence jsou velryby schopné dosáhnout, biology překvapily – očekávali, že budou až o padesát procent vyšší. Podle analýzy je to možné díky velmi elastickým částem srdce plejtváků. Právě tato část těla je ale namáhána natolik, že pokud by srdce bylo ještě větší nebo výkonnější, orgán by to nezvládl. Což současně vysvětluje, proč na Zemi nežijí žádná větší zvířata, než je právě plejtvák obrovský.

Autoři tohoto výzkumu by v budoucnu podobným způsobem rádi změřili srdce dalších velkých kytovců – například keporkaků nebo vorvaňů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ve Fukušimě probíhá masivní hybridizace prasat. S radiací nesouvisí

Když ve Fukušimě došlo k jaderné havárii, uprchla z místních chovů domácí prasata. A v přírodě narazila na své bratrance – divočáky. Přes odlišný vzhled v sobě oba druhy našly zalíbení, které skončilo opakovaným pářením. Vědci tuto unikátní situaci detailně prozkoumali, aby zjistili, co se vlastně stalo a jaký dopad to mělo na nově vzniklé hybridy.
před 19 hhodinami

Na Antarktidě kvůli ptačí chřipce hromadně umírají chaluhy

V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.
před 21 hhodinami

Káva může pomáhat chránit mozek před demencí, uvádí nová studie

Pití několika šálků kofeinové kávy nebo čaje denně může v malé míře pomáhat zachovat výkonnost mozku a předcházet demenci. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil server JAMA Network a o níž informovala agentura Reuters.
včera v 10:07

Český vědec objevil neznámou formu magnetismu. Popsal ji v prestižním Nature

Fyzik Tomáš Jungwirth už získal celou řadu prestižních ocenění, patří také mezi světově nejcitovanější české vědce. Teď ho oslovil prestižní časopis Nature, aby pro něj shrnul své aktuální bádání na poli takzvaných altermagnetů, které objevil.
9. 2. 2026

Nezakazujte mladým sociální sítě, doporučují experti z Masarykovy univerzity

Odborníci z Masarykovy univerzity (MU) nedoporučují zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let. Potenciální dopady jsou nejasné, existují rizika. Doporučují spíše zvýšit tlak na technologické platformy, uvedli ve vyjádření pro média. Objevují se ale i hlasy zastávající opačný názor. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli řekl, že je pro zákaz používání sítí u dětí do 15 let po vzoru Francie. Řada zemí podobné opatření zvažuje.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Američtí plastičtí chirurgové vyzývají k odkladu operací pro změnu pohlaví

Americká společnost plastických chirurgů (ASPS) na začátku února oznámila, že v současné době neexistuje dostatek kvalitních výzkumů, které by prokazovaly, že operace vedoucí ke změně pohlaví u teenagerů prokazují dlouhodobé přínosy. Naopak, novější důkazy naznačují, že „léčba může přinášet komplikace a potenciální škody“. Vyzvala proto, aby lékaři odkládali operace změny pohlaví u mladých pacientů až do minimálně devatenácti let.
9. 2. 2026

Moravští archeologové vypráví příběh jednoho lovce. Dočkali se světového uznání

Mezinárodní vědecká organizace PLOS vydala seznam nejdůležitějších studií uplynulého roku v oboru lidské evoluce. Zařadila mezi ně i výzkum českých archeologů vedený Dominikem Chlachulou. Mladý brněnský vědec popsal zcela jedinečný nález: sadu nástrojů jednoho lovce z doby ledové, současníka Štorchových Lovců mamutů. Jiný takový objev z této doby archeologie nemá, je celosvětově jedinečný a pomáhá vyprávět příběh lidí, kteří sídlili před desítkami tisíc let pod Pálavou a vytvořili i slavnou Věstonickou Venuši.
9. 2. 2026

Nové riziko pro ohrožené gorily: agresivní paraziti od lidmi chovaných vepřů

Za vážnými záněty žaludku ohrožených horských goril je zvýšený výskyt hlístice rodu Hyostrongylus. Paraziti běžní u hospodářských zvířat tak mohou za určitých podmínek představovat riziko i pro volně žijící živočichy. Zjistil to mezinárodní tým vědců, jehož členy byli i zástupci Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO). Svá zjištění publikovali v časopise Journal of Applied Ecology.
9. 2. 2026
Načítání...