Pro boj s malárií učinili biochemici slibný objev. V odborném žurnálu Nature Communications popsali neurotoxin, který na Zemi není škodlivý ničemu jinému než právě komárům rodu anofeles, kteří dotyčnou smrtící chorobu přenáší.
Vědci objevili slabinu malárie. Mají přírodní látku likvidující jen komáry, kteří nemoc přenášejí
V současné době žije asi polovina populace naší planety v oblastech, které jsou ve vztahu k malárii rizikové. Tato choroba připraví o život ročně přibližně 450 tisíc osob, nejčastěji jsou to děti a těhotné ženy.
Nejúčinnějším způsobem boje proti těmto komárům jsou zatím chemické insekticidy, proti nimž si ale hmyz vyvíjí odolnost. Navíc existují oprávněné obavy z vedlejších dopadů těchto toxických látek.
Úspěch díky moderním technologiím na čtení genů
Asi před 30 lety vědci identifikovali kmen bakterií, které zabíjí komáry rodu anofeles. Nerozuměli tehdy ale způsobu, jakým to bakterie dělá, a proto nebyli schopní její metodu napodobit ani využít k výrobě účinných insekticidů. Nyní to ale konečně vědí a otevírají se tím možnosti obrany proti nemoci, která by se kvůli klimatickým změnám mohla šířit i do střední Evropy.
Výzkum vedl profesor Sarjeet Gill, expert na molekulární a systémovou biologii z Kalifornské univerzity v Riverside. Jeho tým dokázal odhalit neurotoxin, pomocí něhož výše uvedená bakterie komáry likviduje. Výzkum byl nesmírně náročný, trval přes 10 let. Uspěl až díky pokroku v moderních technologiích na sekvenovaní genů. Díky nim našli proteiny, které umožňují bakteriím vyvíjet pro komáry smrtící toxiny.
„Identifikovat mechanismus, jímž bakterie cílí na komáry rodu anofeles, nebylo lehké,“ uvedl Gill. „Jsme nadšení nejen z toho, že jsme našli neurotoxin pojmenovaný PMP1, ale také různé proteiny, které zřejmě chrání PMP1, když je absorbován do vnitřností komárů,“ popsal.
Na začátku slibné cesty
Mnoho neurotoxinů cílí na obratlovce. PMP1 je ale jen ze třiceti procent chemicky podobný k botulinu nebo tetanu, které jsou oba vysoce jedovaté i pro člověka. Tato podobnost je příliš malá na to, aby mohl jed na člověka a další obratlovce fungovat. Protože na ně nepůsobí, věří profesor Gill, že se PMP1 objevil a vznikal společně s komáry anofeles.
„Dost nás překvapilo, že PMP1 není jedovatý pro myši, ani když jim ho vpravíme injekčně,“ říká Gill.
Výzkum platila americká zdravotnická agentura. Vědci si rovnou zažádali o patent na tento objev a nyní doufají, že najdou partnery, kteří by pomohli s dalším výzkumem, jenž by byl ukončen vznikem látky, která škodí komárům, ale ničemu jinému. A navíc je, na rozdíl od chemických látek, zcela neškodná pro životní prostředí.
„Existuje vysoká pravděpodobnost, že jestli se PMP1 vyvinula, aby zabíjela komáry, mohou existovat i jiné toxiny, které mohou likvidovat zase jiné škůdce,“ podotkl Gill. „Tohle by mohl být začátek nové cesty, jak zabránit tomu, aby se stovky tisíc lidí nakazily a umíraly,“ dodal vědec.
