Vědci objevili neobvyklé zvíře z pravěku. Zobák mělo jako kachna, ale zuby jako krokodýl, labutí krk a vražedné drápy. Podle agentury AP mělo také ploutve jako tučňák, takže umělo plavat, ale na pevné půdě chodilo jako pštros.
Kompletní kostru tvora vysokého asi 45 centimetrů, který žil před 75 miliony let, rozpoznali vědci v kusu pískovcové hroudy, jež byla do Evropy propašována z Mongolska. Tam byla také nalezena.
„Je to zvláštní zvíře,“ řekl nizozemský výzkumník Dennis Voeten z Katedry zoologie a ornitologické laboratoře Univerzity Palackého v Olomouci, kde je na postgraduálním studiu. „Kombinuje různé části, které jsme znali z jiných druhů, do tohoto jednoho malého zvířete,“ dodal. Jde o první objev dvounohého dinosauřího masožravce, který měl prokazatelné plavecké schopnosti.
Ve studii zveřejněné ve čtvrtek ve vědeckém časopise Nature Voeten se svými spolupracovníky nazvali zvíře Halszkaraptor escuilliei podle polské paleontoložky Halszky Osmólské.
Obojživelný univerzál
Podle spoluautora studie, paleontologa Paula Tafforeaua z evropského synchrotronového radiačního zařízení (ESRF) ve francouzském Grenoblu, mohlo zvíře díky tvaru těla jak snadno běhat a lovit potravu na pevné půdě, tak chytat ryby ve sladké vodě.
Vedoucí studie, paleontolog Andrea Cau z Capelliniho geologického muzea v Boloni, prý zpočátku velmi pochyboval o autenticitě fosílie, a to jak kvůli vzhledu kostry, tak i kvůli skutečnosti, že ji z Mongolska propašoval soukromý sběratel. Proto nejprve vycházel z toho, že jde o falešný výtvor, dokud se vědecky nedokázal opak.
V tom pomohlo synchrotronové zařízení, díky kterému vědci pořídili trojrozměrné obrazy fosílie. Ty ukázaly, že šlo skutečně o jednolitého tvora, nikoli o kosterní konstrukci z vícero zvířat, jak se v minulosti zjistilo u jiných objevů dinosaurů.
