Vědci geneticky upravili komáry. Budou se jim rodit jen samečci, má to porazit malárii

Rozsáhlý výzkum prokázal, že je možné pomocí genetického inženýrství zničit populace komárů, kteří přenáší malárii. Tým vědců z londýnské Imperial College London v laboratoři změnil geny komárů Anopheles gambiae tak, že ztratili schopnost se rozmnožovat.

Genetici změnili DNA komárů tak, že se jim rodilo mnohem více samců než samic a během několika generací to vedlo ke stavu, kdy z populace samice vymizely úplně, a komáři tak vymřeli.

Jde o vůbec první genetickou modifikaci, která tímto způsobem narušuje rozmnožování. Vědci očekávají, že tento způsob bude při kontrole přemnožených populací komárů mimořádně účinný i v reálném světě.

Komáry přenášená malárie je totiž hrozba, která lidstvo dosud intenzivně trápí. Jen v roce 2018 zaznamenali lékaři 228 milionů případů této nemoci a 405 tisíc lidí na ni zemřelo. Kvůli globálnímu oteplování se navíc infikovaní komáři dostávají stále častěji na sever a malárie se tak šíří i do míst, kde byla doposud výjimkou.

Komáři a malárie

Na světě žije asi 3500 druhů komárů, jen čtyřicet z nich ale může přenášet malárii, přičemž jsou si všechny blízce příbuzné. Pro zmiňovaný laboratorní experiment vědci vybrali druh Anopheles gambiae, protože právě on je v subsaharské Africe vůbec nejčastějším přenašečem.

Autoři výzkumu doufají, že v budoucnu budou smět tyto genetické komáry vypustit do přírody – přispívali by tam k pomalému nahrazování samic samci. Jednak by to vedlo k úbytku komárů, protože by se nedostávalo samic, ale také by to přímo zmenšovalo hrozbu přenosu malárie na člověka: právě samice totiž na rozdíl od samců sají krev a přenášejí nemoc.

Laboratorní experimenty k takovému kroku ale zatím nestačí; podle autorů práce zveřejněné v odborném žurnálu Nature Biotechnology bude zapotřebí ještě mnoha dalších kroků, které ověří spolehlivost i bezpečnost takových úprav.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
před 10 hhodinami

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
před 11 hhodinami

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
před 16 hhodinami

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
před 17 hhodinami

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

ISS je zastaralá, soukromá stanice ji plně nahradí, věří bývalý astronaut Kopra

Soukromé společnosti už ovládly dopravu nákladu i lidí do vesmíru. A teď se zaměřují na výstavbu vlastních stanic na oběžné dráze Země. Mimo jiné i proto, že Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) bude fungovat už jen několik let, přestat sloužit by měla kolem roku 2030. Jednu z plánovaných náhrad ISS má na starosti exastronaut NASA Tim Kopra, který poskytl rozhovor vědecké redakci České televize. Podílí se na vývoji stanice Starlab společnosti Voyager Technologies, přičemž využívá vlastních zkušeností z pobytu na ISS.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.