Vědci geneticky upravili komáry. Budou se jim rodit jen samečci, má to porazit malárii

Rozsáhlý výzkum prokázal, že je možné pomocí genetického inženýrství zničit populace komárů, kteří přenáší malárii. Tým vědců z londýnské Imperial College London v laboratoři změnil geny komárů Anopheles gambiae tak, že ztratili schopnost se rozmnožovat.

Genetici změnili DNA komárů tak, že se jim rodilo mnohem více samců než samic a během několika generací to vedlo ke stavu, kdy z populace samice vymizely úplně, a komáři tak vymřeli.

Jde o vůbec první genetickou modifikaci, která tímto způsobem narušuje rozmnožování. Vědci očekávají, že tento způsob bude při kontrole přemnožených populací komárů mimořádně účinný i v reálném světě.

Komáry přenášená malárie je totiž hrozba, která lidstvo dosud intenzivně trápí. Jen v roce 2018 zaznamenali lékaři 228 milionů případů této nemoci a 405 tisíc lidí na ni zemřelo. Kvůli globálnímu oteplování se navíc infikovaní komáři dostávají stále častěji na sever a malárie se tak šíří i do míst, kde byla doposud výjimkou.

Komáři a malárie

Na světě žije asi 3500 druhů komárů, jen čtyřicet z nich ale může přenášet malárii, přičemž jsou si všechny blízce příbuzné. Pro zmiňovaný laboratorní experiment vědci vybrali druh Anopheles gambiae, protože právě on je v subsaharské Africe vůbec nejčastějším přenašečem.

Autoři výzkumu doufají, že v budoucnu budou smět tyto genetické komáry vypustit do přírody – přispívali by tam k pomalému nahrazování samic samci. Jednak by to vedlo k úbytku komárů, protože by se nedostávalo samic, ale také by to přímo zmenšovalo hrozbu přenosu malárie na člověka: právě samice totiž na rozdíl od samců sají krev a přenášejí nemoc.

Laboratorní experimenty k takovému kroku ale zatím nestačí; podle autorů práce zveřejněné v odborném žurnálu Nature Biotechnology bude zapotřebí ještě mnoha dalších kroků, které ověří spolehlivost i bezpečnost takových úprav.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští archeologové našli v Africe britský internační tábor pro Němce z druhé světové války

V internačním táboře Andalusia v Jihoafrické republice bylo vězněno v době druhé světové války asi dvanáct set Němců. Experti z Archeologického ústavu Akademie věd v Praze, Západočeské univerzity v Plzni a Sol Plaatje Univerzity v Kimberley potvrdili přesnou lokaci místa, popsali, jak se tábor měnil, a pořídili detailní dokumentaci, která poslouží mimo jiné pro vytvoření 3D modelu lokality.
před 14 hhodinami

Vedra v Česku jsou delší a intenzivnější, podobných epizod bude přibývat, říká geograf

Současná vlna veder, která zasáhla Českou republiku, patří podle geografa Michala Lehnerta z Katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého k mimořádným nejen dosaženými teplotami, ale také délkou trvání. Na některých místech bylo kolem 40 stupňů Celsia a v nejteplejších oblastech trvá období extrémních teplot už od začátku třetí červnové dekády. Mimořádný je i počet stanic, na kterých byly zaznamenány tropické noci.
před 15 hhodinami

V bývalém klášteře voršilek v Brně objevili archeologové zazděnou černou kuchyni

Zazděnou, ale dobře zachovalou černou kuchyni objevili archeologové ze společnosti Archaia Brno při průzkumu souvisejícím s rekonstrukcí bývalého kláštera voršilek v centru Brna. Kdy přesně vznikla, zatím není jasné. Podle odborníků byla nejspíš zazděna na přelomu osmnáctého a devatenáctého století.
29. 6. 2026

Příští čtyři roky ani jediná srážka. Velký urychlovač částic je odstavený

Velký urychlovač částic LHC v podzemí na švýcarsko-francouzské hranici byl v pondělí ráno odpojen. Plánovaná odstávka zařízení Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) má umožnit jeho další modernizaci, oznámila organizace. Se silnějšími magnety a detektory má být urychlovač opět zprovozněn v roce 2030 pod označením HiLumi-LHC.
29. 6. 2026

Evropský pohled