Vědci chystají první společnou česko-slovenskou družici. Vývoj bude koordinovat Brno

Hvězdárna a planetárium Brno bude za českou stranu koordinovat vytvoření prvního společného česko-slovenského nanosatelitu s názvem CScube. Družice by mohla začít kolem země obíhat už v roce 2021 či 2022. Oznámili to zástupci hvězdárny a slovenského občanského sdružení Slovak Organization for Space Activities (SOSA).

„Vytvoříme umělou družici o rozměrech deset krát deset krát třicet centimetrů. I s takto malým zařízením lze na oběžné dráze dělat mnoho věcí. Na jednu stranu bude experimentální, záleží na tom, jaké experimenty vymyslíme. Ale některé už máme v zásobě, například měření gama záblesků přicházejících z vesmíru, což je oblast, na níž spolupracujeme s Masarykovou univerzitou,“ uvedl ředitel Hvězdárny a planetária Jiří Dušek.

Cena do třiceti milionů

Nanosatelity podle Duška už nyní zabezpečují důležité služby a vědecké aktivity a jejich důležitost poroste. Vytvoření, vybavení a vynesení na oběžnou dráhu není u těchto družic zdaleka tak nákladné jako u velkých satelitů.

„Předpokládáme náklady mezi deseti a 30 miliony korun, už máme neformální příslib od soukromých firem i českého státu. Společnosti se ale nemusejí podílet jen finančně, podpora může být i technologického rázu, pokud nám například dají k dispozici své testovací zařízení,“ doplnil Dušek.

Slovenská strana už s vypuštěním nanosatelitu zkušenosti má. „Díky SKcube se podařilo získat velký objem dat, který budou vědci analyzovat ještě několik let,“ uvedl Matej Poliaček ze společnosti Spacemanic, která se bude na tvorbě satelitu podílet.

Do projektu chtějí organizátoři zapojit i děti od mateřských školek po studenty vysokých škol. „Děti v mateřských školách mohou vymýšlet název, děti na základních školách mohou navrhnout vizuál a logo a středoškolští a vysokoškolští studenti se mohou podílet přímo na konstrukci satelitu,“ uvedl Dušek. Projekt má povzbudit zájem mladých lidí o vědu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Astronomové poprvé popsali hvězdu „kříženou“ s černou dírou

Vědci dlouho předpokládali existenci jistého tělesa, ale až nyní první takové popsali. Je to napůl černá díra a napůl hvězda – objekt, který existoval jen několik set let po Velkém třesku.
před 20 hhodinami

Ve Středomoří, které proměňuje globální oteplování, se daří invazním druhům

Středozemní moře se stále rychleji mění kvůli rychle přibývajících invazním druhům. Vědci hledají cesty, jak tento proces zpomalit.
včera v 09:37

Miliony lidí na severní polokouli pozorovaly zatmění Slunce. Vidět bylo i v Česku

Miliony lidí na severní polokouli ve středu večer SELČ vzhlížely k obloze a sledovaly zatmění Slunce. Úplné bylo pozorovatelné na Islandu, v Grónsku, na severu Ruska či na Pyrenejském poloostrově. Na dalších místech polokoule, včetně velké části Evropy, severu Spojených států, Kanady či severozápadní Afriky, bylo možné pozorovat zatmění částečné. To bylo výrazně viditelné i v Česku, kde byly pro pozorování veskrze skvělé podmínky. Totéž platí i pro roje Perseid, které vrcholí v noci na čtvrtek.
12. 8. 2026Aktualizováno12. 8. 2026

Miliardy těles, biliony pixelů. Astronomové zveřejnili největší mapu vesmíru

Vědci dokončili jeden z nejambicióznějších vědeckých projektů současnosti – rozsáhlou mapu, která zachycuje tři čtvrtiny oblohy a většinu viditelných objektů na ní.
12. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.