Vědci chystají první společnou česko-slovenskou družici. Vývoj bude koordinovat Brno

Hvězdárna a planetárium Brno bude za českou stranu koordinovat vytvoření prvního společného česko-slovenského nanosatelitu s názvem CScube. Družice by mohla začít kolem země obíhat už v roce 2021 či 2022. Oznámili to zástupci hvězdárny a slovenského občanského sdružení Slovak Organization for Space Activities (SOSA).

„Vytvoříme umělou družici o rozměrech deset krát deset krát třicet centimetrů. I s takto malým zařízením lze na oběžné dráze dělat mnoho věcí. Na jednu stranu bude experimentální, záleží na tom, jaké experimenty vymyslíme. Ale některé už máme v zásobě, například měření gama záblesků přicházejících z vesmíru, což je oblast, na níž spolupracujeme s Masarykovou univerzitou,“ uvedl ředitel Hvězdárny a planetária Jiří Dušek.

Cena do třiceti milionů

Nanosatelity podle Duška už nyní zabezpečují důležité služby a vědecké aktivity a jejich důležitost poroste. Vytvoření, vybavení a vynesení na oběžnou dráhu není u těchto družic zdaleka tak nákladné jako u velkých satelitů.

„Předpokládáme náklady mezi deseti a 30 miliony korun, už máme neformální příslib od soukromých firem i českého státu. Společnosti se ale nemusejí podílet jen finančně, podpora může být i technologického rázu, pokud nám například dají k dispozici své testovací zařízení,“ doplnil Dušek.

Slovenská strana už s vypuštěním nanosatelitu zkušenosti má. „Díky SKcube se podařilo získat velký objem dat, který budou vědci analyzovat ještě několik let,“ uvedl Matej Poliaček ze společnosti Spacemanic, která se bude na tvorbě satelitu podílet.

Do projektu chtějí organizátoři zapojit i děti od mateřských školek po studenty vysokých škol. „Děti v mateřských školách mohou vymýšlet název, děti na základních školách mohou navrhnout vizuál a logo a středoškolští a vysokoškolští studenti se mohou podílet přímo na konstrukci satelitu,“ uvedl Dušek. Projekt má povzbudit zájem mladých lidí o vědu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 6 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 18 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
včera v 11:03

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánovčera v 07:34
Načítání...