Vědci chystají první společnou česko-slovenskou družici. Vývoj bude koordinovat Brno

Hvězdárna a planetárium Brno bude za českou stranu koordinovat vytvoření prvního společného česko-slovenského nanosatelitu s názvem CScube. Družice by mohla začít kolem země obíhat už v roce 2021 či 2022. Oznámili to zástupci hvězdárny a slovenského občanského sdružení Slovak Organization for Space Activities (SOSA).

„Vytvoříme umělou družici o rozměrech deset krát deset krát třicet centimetrů. I s takto malým zařízením lze na oběžné dráze dělat mnoho věcí. Na jednu stranu bude experimentální, záleží na tom, jaké experimenty vymyslíme. Ale některé už máme v zásobě, například měření gama záblesků přicházejících z vesmíru, což je oblast, na níž spolupracujeme s Masarykovou univerzitou,“ uvedl ředitel Hvězdárny a planetária Jiří Dušek.

Cena do třiceti milionů

Nanosatelity podle Duška už nyní zabezpečují důležité služby a vědecké aktivity a jejich důležitost poroste. Vytvoření, vybavení a vynesení na oběžnou dráhu není u těchto družic zdaleka tak nákladné jako u velkých satelitů.

„Předpokládáme náklady mezi deseti a 30 miliony korun, už máme neformální příslib od soukromých firem i českého státu. Společnosti se ale nemusejí podílet jen finančně, podpora může být i technologického rázu, pokud nám například dají k dispozici své testovací zařízení,“ doplnil Dušek.

Slovenská strana už s vypuštěním nanosatelitu zkušenosti má. „Díky SKcube se podařilo získat velký objem dat, který budou vědci analyzovat ještě několik let,“ uvedl Matej Poliaček ze společnosti Spacemanic, která se bude na tvorbě satelitu podílet.

Do projektu chtějí organizátoři zapojit i děti od mateřských školek po studenty vysokých škol. „Děti v mateřských školách mohou vymýšlet název, děti na základních školách mohou navrhnout vizuál a logo a středoškolští a vysokoškolští studenti se mohou podílet přímo na konstrukci satelitu,“ uvedl Dušek. Projekt má povzbudit zájem mladých lidí o vědu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 5 mminutami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 1 hhodinou

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 14 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 15 hhodinami
Načítání...