Vědci bojují za záchranu podmořské „superdálnice“ nedaleko Galapág. Ohrožují ji čínští rybáři

Hluboko v Tichém oceánu se rozprostírá podmořská „superdálnice“ – 700 kilometrů dlouhý úsek mezi mořskými rezervacemi ekvádorských Galapág a kostarického Kokosového ostrova. Oblast je zásadní pro žraloky, želvy a další mořské živočichy, ohrožují ji ale rybářská plavidla, napsal server CNN.

Údaje z tohoto pacifického úseku, který na rozdíl od vod okolo ostrovů není chráněný, ukazují, že už tak ohrožených zástupců rozličných migračních druhů ubývá. Ochrana biodiverzity v okolí ostrovů proto není dostatečná, domnívá se Alex Hearn, biolog a spoluzakladatel sdružení vědců a skupin na ochranu přírody MigraMar. Jeho tým se zasazuje o to, aby byla pod ochranou celá oblast, která zabírá zhruba 240 tisíc kilometrů čtverečních. To je rozloha přibližně srovnatelná s Velkou Británií.

Uprostřed tohoto koridoru leží řada podmořských hor, které mořským živočichům slouží jako navigace. Jejich vrcholky a svahy navíc při přesunu mezi ostrovy využívají i pro odpočinek nebo shánění potravy.

Vědci z MigraMar se více než desetiletí snaží ukázat význam oblasti pomocí pečlivé dokumentace druhů, které ji využívají. Dosud se jim podařilo prokázat, že mezi Galapágami a Kokosovým ostrovem proplouvají žraloci obrovští a hedvábní, kladivouni, karety obrovské či kožatky velké. Letos v únoru zjistili, že podmořskou dálnici využívají i žraloci tygří, když 2,7 metru dlouhá samička, kterou před sedmi lety očipovali u Galapág, vyplavala u Kokosového ostrova.

Nejběžnější hrozbou pro migrující druhy jsou rybáři. Živočichové se mohou zamotat do sítí, rybáři je můžou ulovit omylem nebo v případě žraloků lovit nelegálně. Pobřežní státy mají pravomoc omezit aktivitu v teritoriálních vodách, vysvětluje další spoluzakladatel MigraMar Todd Steiner. Koridor mezi Kokosovým ostrovem a Galapágy spadá pod Ekvádor i Kostariku.

„Pár podpisů může nastartovat proces, který ochrání tyto ekologicky významné oblasti,“ dodává Steiner.

Galapágy pod čínským útokem

V polovině loňského roku napětí kolem Galapág výrazně zesílilo poté, co do této oblasti připlula čínská rybářská flotila – jedna z největších, jaké tam za poslední roky pronikly. Stovky plavidel, s převahou čínských, se pohybovaly v mezinárodních vodách, ale v těsném sousedství zvláštní chráněné zóny. 

Hrozící konflikt i poškození přírody se podařilo odvrátit cestou diplomatických jednání. Ekvádor se obával opakování incidentu z roku 2017, kdy čínská loď v chráněné zóně ulovila tři sta tun vzácných žraloků. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Samé královny, žádní poddaní. Vědci popsali bizarní druh mravence

Že se mravenci téměř obejdou bez samců, se dobře ví. Teď ale němečtí vědci prokázali, že jeden asijský druh nepotřebuje dokonce ani dělnice. Celá kolonie se tedy skládá jen z geneticky stejných královen.
před 7 hhodinami

KVÍZ: Vyznáte se v nářečích češtiny?

Nářečí češtiny v sobě odrážejí tisíc let vývoje tohoto jazyka. Zachovaly se v nich dodnes některé středověké prvky, proto mohou být někdy nesnadno srozumitelná. Mizejícímu světu tuzemských nářečí se teď věnuje výstava Kriticky ohrožené jevy našich nářečí v Galerii Věda a umění Akademie věd ČR na pražské Národní třídě.
před 9 hhodinami

Hladiny oceánů stouply víc, než se předpokládalo, dokazuje výzkum

Nová studie, která vyšla v odborném časopise Nature, ukazuje, že hladina moře podél pobřeží po celém světě je výrazně vyšší, než se dosud předpokládalo. V některých místech dokonce téměř o jeden metr – podle autorů svět podceňuje rozsah této hrozby i rychlost změn.
včera v 10:02

Vědci popsali, jak Mars zasáhla superbouře, která na Zemi způsobila polární záři

Co se stane, když sluneční superbouře zasáhne Mars? Díky orbitálním sondám Evropské kosmické agentury (ESA) to nyní víme – poruchy kosmických lodí a nadměrné nabití horní atmosféry. Detaily toho, jak setkání kosmické superbouře a Marsu vypadalo, teď astronomové popsali v odborném časopise Nature Communications.
6. 3. 2026

Američané vyzkoušeli klimatické inženýrství v oceánu. Fungovalo bez problémů

Tým oceánologů a klimatologů vyzkoušel u amerického pobřeží, jestli by se dala chemie využít na snížení množství oxidu uhličitého v mořské vodě, aniž by to uškodilo zvířatům a rostlinám. Podle zprávy o výsledcích experiment proběhl bez chyby.
6. 3. 2026

Vědci z Liberce vyvinuli zubní nanonit ke snížení rizika parodontózy

Probiotickou zubní nanonit, která může snížit riziko parodontózy, vyvinul tým vědců Technické univerzity v Liberci ve spolupráci s lékaři a odborníky z několika českých institucí. Nový typ zubní nitě je na světě unikátem, obsahuje živé probiotické kultury, které mají pomáhat potlačovat bakterie spojené se záněty dásní, a mohou tak přispět k prevenci parodontitidy.
6. 3. 2026

VideoZa úbytek ptactva může intenzivní zemědělství, ukazuje nový výzkum

Množství ptactva klesá v Severní Americe plošně a čím dál rychleji. Takové jsou závěry nového výzkumu, podíleli se na něm i čeští vědci. Na vině je podle výzkumníků intenzivní celoroční zemědělství na velké ploše i používání speciálních hnojiv a pesticidů. S pomocí tisíců lokálních výzkumů vědci zjistili, že v Severní Americe létá o miliardy ptáků méně než před několika desítkami let. Podobné trendy je ale podle expertů možné sledovat i na českých polích nebo v českých lesech.
6. 3. 2026

Stalinův Velký teror stál život stovky Čechů. Historici popsali jejich osudy

Když režim Josifa Stalina zabíjel v Sovětském svazu statisíce lidí, neumírali jen Rusové. Procesy těžce dopadly i na Čechy, kteří v SSSR žili, popsal v rozhovoru pro Českou televizi historik Adam Hradilek, který o tomto tématu napsal knihu.
6. 3. 2026
Načítání...