Vědci bojují za záchranu podmořské „superdálnice“ nedaleko Galapág. Ohrožují ji čínští rybáři

Hluboko v Tichém oceánu se rozprostírá podmořská „superdálnice“ – 700 kilometrů dlouhý úsek mezi mořskými rezervacemi ekvádorských Galapág a kostarického Kokosového ostrova. Oblast je zásadní pro žraloky, želvy a další mořské živočichy, ohrožují ji ale rybářská plavidla, napsal server CNN.

Údaje z tohoto pacifického úseku, který na rozdíl od vod okolo ostrovů není chráněný, ukazují, že už tak ohrožených zástupců rozličných migračních druhů ubývá. Ochrana biodiverzity v okolí ostrovů proto není dostatečná, domnívá se Alex Hearn, biolog a spoluzakladatel sdružení vědců a skupin na ochranu přírody MigraMar. Jeho tým se zasazuje o to, aby byla pod ochranou celá oblast, která zabírá zhruba 240 tisíc kilometrů čtverečních. To je rozloha přibližně srovnatelná s Velkou Británií.

Uprostřed tohoto koridoru leží řada podmořských hor, které mořským živočichům slouží jako navigace. Jejich vrcholky a svahy navíc při přesunu mezi ostrovy využívají i pro odpočinek nebo shánění potravy.

Vědci z MigraMar se více než desetiletí snaží ukázat význam oblasti pomocí pečlivé dokumentace druhů, které ji využívají. Dosud se jim podařilo prokázat, že mezi Galapágami a Kokosovým ostrovem proplouvají žraloci obrovští a hedvábní, kladivouni, karety obrovské či kožatky velké. Letos v únoru zjistili, že podmořskou dálnici využívají i žraloci tygří, když 2,7 metru dlouhá samička, kterou před sedmi lety očipovali u Galapág, vyplavala u Kokosového ostrova.

Nejběžnější hrozbou pro migrující druhy jsou rybáři. Živočichové se mohou zamotat do sítí, rybáři je můžou ulovit omylem nebo v případě žraloků lovit nelegálně. Pobřežní státy mají pravomoc omezit aktivitu v teritoriálních vodách, vysvětluje další spoluzakladatel MigraMar Todd Steiner. Koridor mezi Kokosovým ostrovem a Galapágy spadá pod Ekvádor i Kostariku.

„Pár podpisů může nastartovat proces, který ochrání tyto ekologicky významné oblasti,“ dodává Steiner.

Galapágy pod čínským útokem

V polovině loňského roku napětí kolem Galapág výrazně zesílilo poté, co do této oblasti připlula čínská rybářská flotila – jedna z největších, jaké tam za poslední roky pronikly. Stovky plavidel, s převahou čínských, se pohybovaly v mezinárodních vodách, ale v těsném sousedství zvláštní chráněné zóny. 

Hrozící konflikt i poškození přírody se podařilo odvrátit cestou diplomatických jednání. Ekvádor se obával opakování incidentu z roku 2017, kdy čínská loď v chráněné zóně ulovila tři sta tun vzácných žraloků. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 22 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.