Uvelebený v kopcovité krajině Západní Virginie na východě Spojených států začíná svou noční stráž obrovský radioteleskop; jako každý den po setmění bude zkoumat kosmos a snažit se odhalit jeho tajemství. Pokud mimo Zemi existuje inteligentní život, týmy pracující v observatoři Green Bank, která zahrnuje největší pohyblivý radioteleskop na světě, by to mohly zjistit jako první, píše agentura AFP.
„Jsme ve vesmíru sami?“ To je podle vědce Steva Crofta z iniciativy Breakthrough Listen otázka, kterou si lidé pokládají od chvíle, kdy poprvé vzhlédli k hvězdné obloze a začali přemýšlet o existenci jiných světů.
Tento soukromý vědecký projekt financovaný podnikatelem Yurim Milnerem v poslední dekádě spolupracuje s observatoří, která je placená americkou vládou. Postavena byla v 50. letech minulého století, aby hledala stopy po technologiích mimo naši Sluneční soustavu.
Má smysl hledat zelené mužíčky?
Hledání mimozemské inteligence (SETI) bylo dlouho považované za obor vyhrazený podivínům. Původně se jednalo o projekt agentury NASA, ale před zhruba třiceti lety mu Kongres pozastavil financování.
V současné době ale toto odvětví vědeckého pátrání zažívá renesanci a přitahuje mnoho absolventů kvalitních vysokých škol. Podle AFP je to díky pokrokům v oblasti umělé inteligence (AI) a strojového učení i v návaznosti na nedávné objevy, podle kterých mají téměř všechny hvězdy planety podobné Zemi.
„Připadá mi to jako zlatý věk,“ říká s nadšením radioastronom Croft, který studoval na Oxfordské univerzitě a svou kariéru zahájil studiem astrofyzikálních jevů, jako jsou černé díry.
Oko lidstva, která hledá jiné civilizace
Americká vláda vyhlásila v roce 1958 oblast kolem observatoře za „národní zónu rádiového klidu“, aby před rušivými vlivy ochránila tamní citlivá zařízení. Pro obyvatele této zóny to znamená, že zde není telefonní pokrytí a omezené je i připojení k internetu. Vozidla mohou jezdit pouze na naftu, protože zapalovací svíčky v benzinových motorech ruší rádiový signál.
„Myslím, že veřejnost je hrdá na to, že tu máme vědecké zařízení světové úrovně,“ říká pracovník observatoře Paul Vosteen, zatímco stojí na nejvyšší plošině satelitní antény, která má v průměru 100 metrů, a ukazuje směrem k okolním kopcům Alleghenského pohoří. To vytváří přirozenou bariéru vůči okolním rádiovým signálům.
Radioastronomie se zrodila šťastnou náhodou, když americký fyzik Karl Jansky v roce 1933 objevil rádiové vlny přicházející ze středu naší galaxie, Mléčné dráhy. Astronomové ji od té doby využívají k nahlížení za planety, hvězdy a prach, které blokují výhled optickým dalekohledům.
Radioastronomie byla zdrojem mnoha pokroků – od objevu pulsarů po pozorování atomárního vodíku, včetně novější detekce rychlých rádiových výbuchů. A pokud existují jiné civilizace, tak by podobně jako ta naše mohly podle současných teorií vysílat rádiové vlny.
Astrofyzik a spisovatel Carl Sagan ve svém románu Kontakt popisuje, jak lidstvo mimozemské civilizace upozorní na svou přítomnost skrze vysílání projevu Adolfa Hitlera z roku 1936. Jednalo se o první televizní signál dostatečně silný na to, aby pronikl za pozemskou atmosféru.
Každý rok, během jednoho týdne na konci jara, když se provádí údržba kolejí 7700tunové konstrukce, se do observatoře vydá tým Breakthrough Listen z Kalifornské univerzity v Berkeley. „Vlastně tu v datech hledáme podivné úkazy,“ vysvětluje Steve Croft.
Půlstoletí bez výsledků
V roce 1977 vzbudila v komunitě nadšenců rozruch detekce rádiového signálu přezdívaného Wow!, jehož původ zůstává záhadou – podle nového výzkumu, který vyšel letos v srpnu, je ale zřejmě zcela přirozený a pochází z energetizovaného plynu ve vodíkovém oblaku. U dalšího signálu nazvaného Breakthrough Listen Candidate 1 se nakonec ukázalo, že jde o rádiové rušení způsobené lidmi.
„Vůbec nás to neodrazuje,“ tvrdí vedoucí IT z Breakthrough Listen Matt Lebofsky. Vzhledem k obrovskému množství shromážděných a zpracovávaných dat se naopak cítí optimističtější než kdy jindy. „Mám pocit, že naše šance každým rokem exponenciálně rostou,“ uvádí Lebofsky.
Řada astrofyziků má ale vůči projektu hledání mimozemských civilizací množství námitek. Astronomové se zejména obávají, že finanční podpora, která jde do těchto snah, narušuje kvalitní vědu. Výše zmíněný Yuri Milner totiž na SETI uvolnil částku 100 milionů dolarů do roku 2025. Fernando Camilo, vedoucí vědecký pracovník Jihoafrické radioastronomické observatoře, si pro odborný časopis Science posteskl, že ho nenasytný apetit Breakthrough Listen po čase stráveném u velkých teleskopů zneklidňuje. „Na astronomii tak zbývá méně času.“
Další vědci zase říkají, že vysoce riskantní přístup SETI, který spěchá za spektakulárním úspěchem, by mohl odvést pozornost sponzorů od racionálnějšího, pomalejšího a rozvážnějšího hledání mimozemského života. „Máme opravdu promyšlený proces, co bude financováno, a co ne,“ popsal také pro Science astronom z Harvardovy univerzity David Charbonneau. „Nic takového ale u projektů miliardářských sponzorů nenajdete.“
Důsledkem vědeckého odporu bylo doporučení nezávislých expertů pro americkou vesmírnou agenturu NASA. V roce 2018 sestavily panely vědců svolané Národní akademií věd, inženýrství a medicíny (NASEM) strategie pro NASA v oblasti astrobiologie a exoplanet. O signálech možných technologických civilizací se přitom zmiňovaly jen okrajově a nedoporučily NASA, aby na toto téma vynakládala jakékoli finanční prostředky.
